první zaměstnání - diskuze

Mi bylo místo přiděleno v roce 1990.Pracovala jsem v obchodě kde byl vedoucí ,který byl dost na baby.Hned při prvním kontaktu jsem se mu líbila a začal mě oblbovat to se nelíbilo jiné prodavačce,která s ním spala(stejně spal ze všemi)a ta mě ze žárlivostí naprášila na podniku a po 3 dnech dnech jsem byla převelena jinde.Díky bohu,to první byla prdel světa a dojížděla jsem snad 2 hodiny.To nové byl v centru a bylo užasné-super stará komunistická vedoucí.Byla jsem její člevěk a měla jsem velké premie.Bohužel to dostali v restituci blbci a obchod zkrachoval.Pak šel ruzně čas.Muj první pohovor byl pak náhodou-šla jsem nakoupit byla tam kámoška a řekla mi jestli nechci praci,že jim všichni hromadně odešli.Chtěli jen vydírat vedení za lepší plat,ale měli smulu za den našli nové zaměstnance.Tam jsem byla do mateřské.Všude kde jsem byla tak to bylo fajn a byla jsem mazánek od vedoucí.

Já jsem už od nástupu do prváků věděla kam po škole nastoupím, takže to pro mě šok vůbec nebyl.

Nikdy jsem takove klasicke zamestnani nemela. Od 15 jsem brigadnicila v kine, pak pri skole ve firme od pritele a v reklamkach,kde jsme ej znala z praxe.Pak jsme si udelala zivnostak amela vlastni firmicku.A pomahala jsem jen na urcity cas na dalsich vystavach - tam to bylo v tu chvili spise jak 12 hodin denne,protoze se to vzdy musi stihnout do slavnostniho otevreni.No a v USA jsme pracovala v restauracich - take vetsinou dvojite sichty az 15 hodin denne.Takze klasicku jsme nikdy nemela a uprimne ani po tom moc netouzim, i kdyz asi je nekdy prijemne mit urcitou jistotu a padla

Jééé,já jsem si teď uvědomila,že jsem první práci měla ještě před VŠBylo to jen 3 měsíce,tak jsem na to zapomněla.Já jsem tenkrát dokončila VOŠ v oboru cestovního ruchu,měsíc byla na pracáku a pak jedna Agentura pro cestovní ruch pořádala pohovor na \"odborného manažera pro CR\" (znělo to důležitě,ale to bylo tak všechno).U pohovoru seděla majitelka té agentury a ještě 3 týpci,kteří byli společníky firmy,která vznikla při založení toho informačního centra.Jeden byl právník (ovšem takový,který,kdyby mi byl přidělen ex offo,by mi vysoudil trest smrti i za krádež žvýkaček v obchodě,jak byl neschopný),druhý byl výpravčí na vlakovém nádraží a třetí vůbec netuším (kšeftoval s kdečím).A velela tomu ta majitelka Agentury pro rozvoj cestovního ruchu.No prostě parta hicInformační centrum bylo nádherné,při jeho otevření plno novinářů,televize,velká sláva.Ovšem majitelům nedošlo,že na něčem takovém se vydělat nedá a už vůbec to neuživí 4 společníkyPočáteční plat byl 4000 Kč hrubého s tím,že se časem zvýší.Ovšem skutečnost byla taková,že po prvním měsíci ani na výplatu nebylo a s kolegyní jsme si ji musely vybírat po částech z tržby (samozřejmě legálně).Práce odborného manažera spočívala v tom,že jsem tam v podstatě byla jako prodavačka (prodávali jsme tam mapy,knížky,dokonce letáky pro turisty,které jsou normálně zdarma,CD,nějaké upomínkové předměty,taky bonbóny,oříšky a podobné nesmysly),jen jednou si tam někdo přišel objednat zájezd (byli jsme i provizní prodejci) a sem tam někdo přišel pro radu ohledně cestování.Ovšem v době,kdy internet začínal,byl neskutečně drahý,takže jsme měli skoro zakázáno tam chodit a informace,které jsme z něho pro lidi vyčetly,měly být zpoplatněny...No,prostě takhle to vypadá,když se čtyři naprostí diletanti rozhodnout dělat něco,o čem ví úplně prdNo a když jsem po 3 měsících dostala na výplatu necelé 2000 Kč,tak jsem se jim na to vykašlala a rozhodla se přihlásit přes matčin nesouhlas na VŠNevím,jak jsem na to mohla zapomenout jako na své první zaměstnáníAsi proto,že i když to byla první velká zkušenost,nebylo to moc seriózní

Mě mamka řekla asi rok před státnicemi,že už mě živit nebude a shodou okolností taťka mého přítele se zná s ředitelkou jednoho hotelu u nás,která zrovna hledala recepční.Tak jsem tam zašla,pohovořili jsme s ní i s provozním a byla jsem přijataProblém byl,že to byla práce na 12-hodinové směny a během léta,kdy jedna z nás měla dovolenou (já ještě tehdy ne),tak ostatní makaly za ni (tzn.skoro žádné volno)a já jsem při tom nestíhala napsat diplomku.Kdyby to byl jiný obor,tak by to šlo,ale protože jsem studovala historii a musela jsem lítat po archívech,tak se to prostě stihnout nedalo.Proto jsem po 9 měsících odešla,abych mohla diplomku dopsat a učit se na státnice.Hned po nich jsem se tam vrátila,protože mezitím otěhotněla kolegyňka a mě tam chtěli zpátky

moje první práce a pohovor byl zajímavý, pohovor sem dělala asi 2h, skládal se z pohovoru s personalistkou, potom mi dala nějaké ukoly na pc, word a excel, pak jěště nějaké otázky a následoval pohovor s ředitelem. pak že mi dají vědět, druhý den odpo (byla sem zrovna na běžkách) mi zvoní mobil, zda bych mohla dojet, že sem byla vybrána, tak sem odpo dojela, to sem měla znovu pohovor s ředitelem (to bylo úterý) a v pátek sem nastoupila. šla jsem na IT oddělení, kde bylo jen 15 chlapů, byla to parádná práce s parádníma chlapama a hrozně sem to ořvala, když sem ji musela opustit, skrz stěhování sem do UH. doteď je vídám a mám je moc ráda

můj první pohovor byl velmi inteligentní na personálním oddělení ředitelství Cable+ hned po matuře, tehdy jsem z toho byla dost v šoku, protože jsem ani nevěděla, že nějaké personální existujou, ředitel dělal chytrého, asi mě chtěl ohromit a já plácala něco o tom, jak se zajímám o kabelovou technologii byla jsem vykulená, vyfásla jsem uniformu, vypadala jsem jak letuška

Nastupovala jsem 2.3. 1997 do jedné velké potravinářské firmy, tak nějak po známosti. Odcházela jsem z mateřské o půl roku dřív. Pohovor nebyl, pro firmu jsem se původně učila, chodila jsem tam na praxi, takže vedoucí výroby mě jen provedla po dílně s tím, že vím do čeho jdu. Pracovala jsem tam necelých 8 let, pak jsem odešla (tehdy na lepším) a teď se za to tluču do hlavy, nemám se po mateřské kam vrátit, tam byla jistota a ani jsem se moc nenadřela.

Já jsem žádné opravdické zaměstnání ještě neměla. Učila jsem brigádně pro jazykovky, pak pro jednu jsem chvíli dělala na zkrácený úvazek koordinátorku - to bylo při škole. No a pak, když jsem řešila, co dál, tak jsem si udělala živnosťák a začala podnikat.

no tak si nejsem tak úplně jistá tím rokem,ale odhadem to bylo v únoru 2001,v létě(2000)jsem si udělala prázdniny po maturitě a od září jsem byla na pracáku,myslím,že jsem to tenkrát moc nehrotila,když byla podpora a já jsem na žádný příjem nebyla zvyklá,takže i ta podpora byla pro mě obří peníz, myslím,že nějaké pohovory proběhli a na jaře si mě našel na pracáku majitel místního malýho zahradnictví a dohodli jsem se na nástupu,a to jen tak nezapomenu,protože to byla zkušenost veliká,z které jsem si tak trochu nesla strach do dalších zaměstnání,jednání a podmínky byli děsny pro člověka ,který poprvý nasoupil do práce,v zimě se pracovalo ve skleníku,kde se topilo jen ,aby nezamrzly trubky,nejteplejší skleník měl sice asi 20st. ale tam člověk nebyl,pracovalo se v jiných v teplotě asi pod 10st,ruce ledový,skleníky starý se rozpadaly,ještě z doby komunistů a on neměl peníze na opravy,takže vše rezavý,všude díry ve sklech,zázemí to samý,takže já zvyklá na teplý odchov jsem z toho měla poměrně děsný zážitky o jednání nemluvě,když jsem si dovolila marodit s horečkou,chřipkou a namoženými zády z čištění obilí v jednom a šla jsem si od dr. aspon koupit jídlo,podotýkám po kontrole ,tak jsem ho potkala v krámě a pak mi bylo řečeno,že se mi nechce makat.když jsem si našla jinou práci a odcházela jsem,tak mi bylo naznačeno,že mám ruce dozadujen proto ,že chci změnit profesi a pracovní podmínky,takže na své první zaměstnání asi opravdu nezapomenu,chodila jsem do něj občas se sevřeným žaludkem a byla jsem tam rok.dnes už bych to udělala jen z velký nouze,která doufám nepřijde.

jojo pamatuji.nastupovala jsem ihned po maturitě.prvně jsem tam byla jen na zkoušku si to vyzkoušet a na další den jsem už dostala smlouvu.ještě jsem si dělala i řidičák,takže celkově to bylo zajimavý.

Pro mě vždycky asi zůstane první zaměstnání brigáda, kterou jsem dělala přes pět let. Bylo v mlékárně, a byla jsem tam jak doma. I peníze byly myslím si slušné, pro nenáročného studenta. Pamatuji si, jak jsem jezdívala i zimě na kole, v pět ráno, kosa, nevyspalá po pařbě... Když bylo štěstí, svezla jsem se autem... Mohla jsem si určovat víkendy, prostě jsem se nahlásila a buď to vyšlo nebo ne, občas zavolali, že potřebujou... Moje první opravdové zaměstnání bylo z nouze. Čerstvá vysokoškolačka, takže téměř bez praxe, potenciální matka, reference školy nic moc, v oboru docela dost chlapů...