Naše rodina. Jak přežít tchýni??? - nové diskuze

Rady druhých

U nás at je to tatka,tchýně nebo babička.Nedají na moje rady.Něco někde objevím,řeknu jím to,nebo dokonce koupim.Třeba tchýni nějaký lék.A oni nic.Pak jím to poradí sousedka nebo to někde čtou a řeknou mi to jako novinku,že to je tak a tak.Na to já jim řeknu,že jsem to říkala už před pul rokem.Nebo tchýni řeknu,že to je ten lék co jsem jí už dvakrát koupila.Jediná mamka už celkem na moje rady dá.Bavila jsem se s ní o tom a ona taky říkala,že babičce něco řekne,poradí a ona až se to taky doví od jiných tak to dělá.

A jak přežít vlastní matku?

Tak na to,že moje děti se prostě nehlídají jsem si už nějak zvykla.Ale musím říct,že dneska mě moje máma celkem dorazila.Byli jsme u našich v neděli,Maruška slavila 2 narozeniny,takže jsme byli pozvaný na oběd atd.Celkem fajn,dalo se to přežít,jen já udělala lehce ostudu když jsem měla pochybnosti jestli kolo je vhodný dárek pro tak malé dítě.No jinak dobrý.Jenže já byla nějak příšerně utahaná,takže jsem tam zapoměla zelenou kartu od auta a co bylo nejhorší nechala jsem tam i spacího kačera pro Jirku.Tak jsem hned večer volala,že bych si tam v úterý zajela,vzala bych to rovnou od zubaře a mohli by jsme tam do večera s babičkou zůstat.No a odpověd mojí matky?"Víš vy přijedete před obědem,pak půjdou děti spát a odpoledne jede Maruška na cvičení,tak se to vlastně nehodí"Ufff ještě teď to nějak nemůžu rozdejchat.To tam svoje děti vozím jako hračky pro Marušku?A místo aby babička byla ráda,že si teda odpoledne užije jen vnoučata která vidí málo,tak vlastně o to ani nestojí.Jsem v poslední době nějaká pořád utahaná a tohle mě teda fakt dorazilo.

Ach jo !!!

Ahoj holky.Jsem ráda,že jsem narazila na tohle téma.Potřebuju se vypovídat.Nevím kde mám začít,aby to vyznělo správně.Jsme s Tomem už 10 let,teď máme 3měsíční Barušku a před 3 týdnama jsme se vzali.Bydlíme u Tomových rodičů.Asi rok.Před tím jsme měli podnájmy a pak asi 2 roky baráček hned vedle rodičů.Ten teď chcem prodat a proto jsme tady.Tomovi jako malýmu umřel taťka a proto je na ně (s bráchou)mamka tak upnutá.Pořád obleč se,pojď se najíst,chceš tohle a tohle,...No škoda mluvit.Ona je jakoby hodná,hodně si toho zažila,ale přijde mi,že se snaží být vždycky ta nejlepší a všechno vědět,znát a umět.To mě hrozně deptá,protože už je taky jiná doba a ona všemu nerozumí!No a teď k jádru věci.Do porodnice za mnou nepřijela a když jsem dorazila s tím naším uzlíčkem domů,tak brečela a jak mi děkuje za Barušku a tak,...Já mám ráda svoje soukromí a netoužím jí každý den vidět.A když náhodou se fakt vyhýbám,tak druhej den dostane Baruška otázku"a jkde jsi včera byla?Já jsem tě celej den neviděla."Rostla bych.A vadí mi,ale to asi jsem já přecitlivělá,že se jí snaží jakoby učit nový věci.Ale to si chci dělat já.On tam bydlí v patře ještě Toma brácha a oni mají 6ti letou Veru.A ta je tam pořád a je od ní hrozně rozmazlená.A to mi taky vadí.Barča tady nemá klid.Nehrozí jí dát ven s kočárem.Za chvíli ji někdo vzbudí!!!A to mi taky nepřidá na mojí náladě.Napiště mi někdo,jestli to nepřeháním.Já vím,že jako babička jí má ráda,ale kdyby si sní povídala normálně a né se jí snažila učit.Je to moje první miminko a chci si to všechno dělat sama.A vždycky dostanu radu,která je sto let za opicema.Hodně hledám na netu,tak se ani s nikým neradím.Tak nějak to mám vyčtený.Díky předem za odpovědi.Zatím ahojky,Blanka

Jídlo podle hodin

Muj tatka má jediný životní zájem a to je jídlo.A to né ,že by byl gurmán.Ale zdravé jídlo,myslí si totiž,že když bude zdravě jíst tak tu bude do 120let.To,že je v kuse rozčílený,že vlastně nemluví,jen na lidi řve.To mu podle něho hřebíček do rakve nezatlouka.No co ,at si jí co chce.Ale on s tím příšerně otravuje život mamce a následně i nám.Musí jíst každý den přesně ve 12 hodin,tak,že mamka vstáva a vaří.Ty jeho zeleninové blafy totiž vyžadují denně stávit nad přípravou snad 3 hodiny.Tak,že dopolední hlídaní vnoučat nepřichází v uvahu.No a teplou večeři musí mít v 6.Tak,že když se mamka příjde na nás podívat odpoledne,tak už zase spěchá ve 3 připravovat večeři.Mamka kvuli tomu uplně nenavidí jídlo.Ale když se jednou za čas vzbouří a neuvaří,tak poslouchá výčitky týden,že ho chce zabít.

sislani

tchani maji jezevcika - on je hlava rodiny, kdyz neco provede, tak se mu tchyne jeste omluvi a odprosi ho, aby se neurazel a spal s nima v posteli - PRISAHAM, nekolikrat jsem to osobne zazila!! no a na jezevcika sislaji a presne tak mluvi tchyne i na Adama!!! napriklad "Pošem ty muj milášku, pošem. Ty ši velikej kluk, pomažli še še mnou!" FAKT PRESNE TAKHLE!!!no me se otvira kudla v kapse, slysim jako by mluvila na psa...uz nekolikrat jsem ji rikala, aby na Adama nesislala, ze mu tim muze ublizit, ze na neho ma mluvit normalne, ale myslim, ze ona to nedela naschval, proste to jinak neumi! kdyz je "nezna", tak proste k tomu patri tohle "mluveni"

navstevy

tak jeste jednu "o tchyni" bydlime od obou prarodicu asi 30-40 minut autem, nasi rodice bydli kousek od sebe - cca 10 minut, coz je prima, protoze kdyz jedeme k jednem, tak se zastavime i u druhych a nejsou zbytecne neshody... moje mamka nas pravidelne navstevuje i u nas doma, kdyz je ve meste nebo ma cestu kolem, tak mi zavola, ze ma treba chvilku cas a ze se prijde podivat na Adama nebo nekdy ho dokonce vezme na chvilku ven - bud na prochazku nebo na hriste... Adam ji ma rad, minule prisla, Ady spal a kdyz se probudil, tak byla moje mamka na ctyrech na druhe strane pokoje a volala na neho, aby k ni sel, ze se na neho prisla podivat - Ady se usmival, nejdriv chodil okolo a za chvilicku prisel sam k mamce a obejmul ji a dal ji hlavu na rameno - normalne nas to s mamkou dojalo! no a tchani k nam nemuzou porad nejak najit cestu - tak trikrat do roka je pozveme na obed - Velikonoce, narozeniny manzela, Vanoce nebo Novy rok. Zveme je teda porad, ale tak trikrat prijedou na obed... No a porad melou, jak malo k nim jezdime. Muj muz ma narocnou praci, domu chodi vetsinou pozde vecer, kdyz prijde v sedm osm, je to brzo - no a vikendy si chceme uzit jako rodina a ne zase porad cestovat a prejizdet... No a tchan pracoval o ulici vedle nas, snad milionkrat jsem ho zvala na obed nebo at se prijde podivat na ceste z prace na Adama, ale jen jednou... ted uz pracuje jinde, ale obcas sem vedle nas jezdi, neprijde ale nikdy - myslim si, ze hlavne kvuli tchyni, ze by tu byl sam bez ni... No a nechapu, proc porad melou, ze k nim nejezdime - jedeme tak jednou za 3 tydny, za mesic, kdyz oni k nam nejezdi vubec!!! no a kdyz uz jsme u nich, tak tchyne popadne Adama a nasilim ho drzi na rukach a macka ho k sobe, kdyz se Ady odtahuje, tak na neho sisla a rika mu, ze se s ni ma pomazlit! jsem z toho cela spatna, ale nechci ji nic rikat - ale vzdyt je sama proti sobe, myslim, ze tim mazleni s Adym nevypestuje!

nevhodne hracky

kdyz se Adam narodil, tchani mu koupili OOOOOOOOOOBROVSKEHO slona se slunetem, vyska asi 45 cm, pak Ady jako 3 mesicni dostal VELIKEHO chlupateho medveda se slavikem v ruce, ktery po stisknuti hral neuveritne nahlas kolotocarskou melodii (neco jako lambadu) - mela jsem strach, aby mu ten hluk neposkodil sluch, samotne mi to bylo neprijemne...plysove hracky synovi nedavam, mam pocit, ze jsou hned zaprasene, zapatlane, tak jsem je odlozila do skrine....tchyne se nedavno meho manzela ptala, kde ma Ady toho medveda od nich, tak jsem medveda ze skrine vytahla, vyparala z tlapky toho slavika a dala medveda Adymu k hrackam... Adam si nejvic vyhraje s vezi - skladanim kolecek na sebe, vkladacima kostkama a s autickama, kastkama a proste takovyma vic "technickyma" hrackama nez s plysakama nebo panackama. Jeste tak ma rad manaska, ukazuje ocicko a smeje se, jak mluvim a otviram manaskovi pusu... No a jak Ady miluje knizky, tak mu babicka taky jednu koupila - kniha s neuveritelne neivisticky namalovanyma zviratkama, kazde zvire ma velike kulate oci a OBROVSKE rasy - ale to je jedno, nicmene knizka ma rozmery 36x20 cm a pochopitelne se Adamovi spatne drzi, otvira, listuje... Ady ma plno malych knizek, ktere si sam vybira, otvira a nosi na cteni po pokoji....tchyni nema cenu vysvetlovat, ze nejvetsi neznamena nejlepsi, me ty darky v celku nevadi, nevyhazuju je, ted uz se budu i snazit, aby je tu na navsteve tchyne videla, ale chapete to??? mate nektera podobny problem? dostavate taky nekdo "nevhodne" nebo pro deti zatim neupotrebitelne hracky?

jezibaba

ahoj holky, dlouho jsem tu nebyla, ale od ctvrtka se trapim, tak se musim alespon sverit....Adamovi je skoro 17 mesicu, je to velkej a chytrej kluk, chodi, lita kam potrebuje, vyleze po schodech nebo ze schodu a do schodu chodi za ruku, pomaha mi s oblikanim, cese se ,cisti si zuby, kdyz varim, tak micha vareckou v hrnci (prazdnym pro neho na zemi), rad si cte knizky, hraje si i sam, krasne ji ovoce, zeleninu, polivecky, testoviny - no proste je to nase slunicko a dela nam jenom radost. Mela jsem to stesti, ze spal od malicka celou noc (nekdy nejake plakani, ale neni zvykly na jidlo v noci), usina v postylce sam, zadne noseni, kdyz je unaveny, tak ho dam do postylky, podam mu dudlika a plysovyho psa a on si sam schrupne....no proste nemam s Adym zadne trapeni. Jedine, co jeste nedela, tak poradne nemluvi - v nouzi nejvetsi rika mama, tata, ham, pa, teta, este a snazil se i rict pes nebo haf, ale jinak ma svoji hatmatilku a povida, zpiva, jen nerika "konkretni" slova. No a nechodi na nocnik - coz neresim...zkousela jsem ho davat, po nejake dobe se na nocniku vzdy vycural, nekakal, ale pak jsme meli oba strevni virozu, na nocnik jsem ho nedavala a bylo to jako na zacatku...ted na nocnik nechce, ja mu nechci nocnik nutit, kdyz se mu na nem nelibi, hned vstava a natahuje nozky, abych ho nemohla posadit...rikam si, ze chvili pockame a zkusime za par tydnu zacit znova...NO A MOE TCHYNE! vzdy vsechno bylo spatne...nejdriv jsem ho moc dlouho kojila (14 mesicu), s prikrmama zacala pozde (v 6,5 mesicich), nedavam mu piskoty a susenky, nechape, proc by Adam nemohl jist s nima omacky a vsechno, co ostatni (zhruba od 10-11 mesicu pry....), no a nemuze prekousnout, ze Ady nechodi na nocnik! A ZE NEMLUVI! To muj muz uz sedel na nocniku od 9ti mesicu a mluvil taky normalne, ALE ONA SE MU VENOVALA!!! Tchan mi jednou vysvetloval, jak muj muz sedel v 9ti mesicich na nocniku - pry moc hezky, maminka ho ze vsech stran oblozila polstarema! No ze ma muj muz leta problemy s plotynkama se jim treba vubec nijak nespojuje...nerikam, ze je to tim, ale muze... No takze pri kazde nasi navsteve mi rikaji, co uz jejich syn umel a jak se mu maminka venovala! Nejsem ani mlada, ani blba, abych se neumela venovat synovi! To me fakt urazi, malemu zpivam od narozeni, ukazujeme si v knizkach - on knizky miluje, hodne se s nim mazlim, ale neposazovala jsem ho (abych mu neublizila, nez na to bude silny) a nevodila jsem ho za ruce - dloooouho chodil kolem nabytku a vstaval, sam po prostoru zacal chodit par dnu po prvnich narozeninach. Chodime ven, krmit labute, na hriste, i venku na nej hodne mluvim, snazim se mu vysvetlovat a ukazovat. Vsak mam jen to na praci, ne?

Otec nebo otrokář?

Před časem jsem tu řešila, jak říct mým rodičům o tom, že si prodloužím studium VŠ o rok. Bála jsem se toho a oddalovala to. Nakonec někdy v červnu to ze mě vylezlo a rodiče mě moc překvapili svým pochopením, když jsem jim vysvětlila, jak se věci mají, že si chceme s přítelem najít práci a byt a školu dokončíme během toho (studuju dálkově, jsem na práci + studium zvyklá). Věřte nebo ne, ale naučíme se toho s přítelem stokrát víc, když jsme spolu, než když se učíme každý zvlášť. Přítel studuje to samé, co já a jsme ve stejné situaci. Takže zbýval jen on, aby to nějak oznámil doma. Dnes to prasklo. Věděla jsem, že u přítele doma to nebude jen tak, jelikož tchán s tchýní jsou spíše takoví otrokáři než rodiče a můj přítel doma dře jako mezek, už jsem tu snad o tom i psala. Ale tchán předčil má očekávání. Svému 24-letému synovi, který musí pracovat už od 17-ti, aby měl nějaké peníze (připomínám, že tchán je milionář), jelikož doma se s většími finančními příspěvky mockrát nesetkal, řekl toto: Zklamal jsi mě, jsi lhář, podrazák, povaleč a flákač, už ode mě neuvidíš ani floka. Nechápu, co můj přítel udělal tak strašného, že si chce o rok prodloužit školu, vždyť nespáchal vraždu a je dospělej... Moc mě to mrzí, musíme to začít nějak řešit, přítel odejde z domova asi k nám nebo jinam, ale to je všechno otázka peněz, které on vůbec žádné nemá. Nedokážu si představit, že jako matka bych tohle řekla svému dítěti, které nikdy žádný podraz neudělalo, bylo hodné, pracovité a inteligentní, nekuřák a abstinent. Opravdu otcovská láska, promiňte, že jsem to tak natáhla

tyranka

tyranka musela jsem na kontrolu a nic jiného mě nezbylo než malého dat hlídat ke tchyni to že od ni nechce žádné krmeni není divu nikdo jinej než já a manža ho nekrmí což to by až tak nevadila ale já jsi s malým hraji a učím ho na nočník ale ona ho na ten nočník posadila a nechala ho tam řiťka červena Jirka uzvařenej a ješte mu na něm obouvala boty chudák zapřeném do nočníčku doví jak tam dlouho byl bylo mě ho lito mam dojem že dlouho nočník jsem schovala má snaha zmařena a boty to je boj ale bosej chodit nemůže a nočnik ten když viďi tak řve a tak půjdou děti vždy semnou.

Tak nevím

Dneska jsem byla zase u našich.Dalo by se říct,že od narození Jitušky tam jezdím aspon jednou v týdnu.Jirka tam vždy má babičku,tetu a svojí sestřenici.Vždy to probíhá skoro stejně,Jirka v pohodě dokud jsem tam já,pokud bych chtěla zmizet tak je docela průšvih.No ale co je nejvíc zarážející,vždy dost dlouho trvá než se od babičky či tety nechá pochovat,spíš se tváří že se bojí.Ale dneska byl doma i švagr,měl dovolenou.Jirka ho neviděl od dubna,kdy byli na chvíli u nás.A teď se na něj smál,hrál si s ním a dokonce od něj vyžadoval pochovat.A tak nad tím uvažuju a začínám mít ošklivé podezření.Když jsem byla v porodnici,tak Jirka byl doma s tatínkem.A vím že byli u tchýně.Manžel by to asi nepřiznal a já se ho ptát nebudu,ale mám podezření že ho tam odložil a mladej měl s babičkou konflikt.A od té doby se prostě asi bojí ženskejch.Nevím,jinak si to vysvětlit neumím.

Musím pochválit

Jak se manželovi rodiče přes svůj klid pro děti příliš v hlídání nepřetrhnou, jak mě skoro omývají, že si musíme zorganizovat vyzvednutí ihned po obědě, ale na ten nás nepozvou :-) - musí jít pak spát, tak občas překvapí. Třeba nyní, když měli děti na hlídání, tak jim od pondělka každý den organizovali výlety. Také když byl Ríša v nemocnici, tchán ochotně odpoledne jezdil převzít službu. No a po dovolené nás po dlouhé době, ani nevím jak dlouhé, pozvali všechny, i nás dospělé, na oběd. Tchán pro Sofinku připravil záhonky (sice kolem půlmetrová plevel :-)), ale záhonky svůj účel - nadšení dcery plní. Také jsem se společně s nimi domluvila na hromadném 1 velkém dárku pro manžela. Ještě by to chtělo, babičko, občas něco upéct...