Ach jo !!! - diskuze

Ahoj holky.Jsem ráda,že jsem narazila na tohle téma.Potřebuju se vypovídat.Nevím kde mám začít,aby to vyznělo správně.Jsme s Tomem už 10 let,teď máme 3měsíční Barušku a před 3 týdnama jsme se vzali.Bydlíme u Tomových rodičů.Asi rok.Před tím jsme měli podnájmy a pak asi 2 roky baráček hned vedle rodičů.Ten teď chcem prodat a proto jsme tady.Tomovi jako malýmu umřel taťka a proto je na ně (s bráchou)mamka tak upnutá.Pořád obleč se,pojď se najíst,chceš tohle a tohle,...No škoda mluvit.Ona je jakoby hodná,hodně si toho zažila,ale přijde mi,že se snaží být vždycky ta nejlepší a všechno vědět,znát a umět.To mě hrozně deptá,protože už je taky jiná doba a ona všemu nerozumí!No a teď k jádru věci.Do porodnice za mnou nepřijela a když jsem dorazila s tím naším uzlíčkem domů,tak brečela a jak mi děkuje za Barušku a tak,...Já mám ráda svoje soukromí a netoužím jí každý den vidět.A když náhodou se fakt vyhýbám,tak druhej den dostane Baruška otázku"a jkde jsi včera byla?Já jsem tě celej den neviděla."Rostla bych.A vadí mi,ale to asi jsem já přecitlivělá,že se jí snaží jakoby učit nový věci.Ale to si chci dělat já.On tam bydlí v patře ještě Toma brácha a oni mají 6ti letou Veru.A ta je tam pořád a je od ní hrozně rozmazlená.A to mi taky vadí.Barča tady nemá klid.Nehrozí jí dát ven s kočárem.Za chvíli ji někdo vzbudí!!!A to mi taky nepřidá na mojí náladě.Napiště mi někdo,jestli to nepřeháním.Já vím,že jako babička jí má ráda,ale kdyby si sní povídala normálně a né se jí snažila učit.Je to moje první miminko a chci si to všechno dělat sama.A vždycky dostanu radu,která je sto let za opicema.Hodně hledám na netu,tak se ani s nikým neradím.Tak nějak to mám vyčtený.Díky předem za odpovědi.Zatím ahojky,Blanka