Otec nebo otrokář? - diskuze

Před časem jsem tu řešila, jak říct mým rodičům o tom, že si prodloužím studium VŠ o rok. Bála jsem se toho a oddalovala to. Nakonec někdy v červnu to ze mě vylezlo a rodiče mě moc překvapili svým pochopením, když jsem jim vysvětlila, jak se věci mají, že si chceme s přítelem najít práci a byt a školu dokončíme během toho (studuju dálkově, jsem na práci + studium zvyklá). Věřte nebo ne, ale naučíme se toho s přítelem stokrát víc, když jsme spolu, než když se učíme každý zvlášť. Přítel studuje to samé, co já a jsme ve stejné situaci. Takže zbýval jen on, aby to nějak oznámil doma. Dnes to prasklo. Věděla jsem, že u přítele doma to nebude jen tak, jelikož tchán s tchýní jsou spíše takoví otrokáři než rodiče a můj přítel doma dře jako mezek, už jsem tu snad o tom i psala. Ale tchán předčil má očekávání. Svému 24-letému synovi, který musí pracovat už od 17-ti, aby měl nějaké peníze (připomínám, že tchán je milionář), jelikož doma se s většími finančními příspěvky mockrát nesetkal, řekl toto: Zklamal jsi mě, jsi lhář, podrazák, povaleč a flákač, už ode mě neuvidíš ani floka. Nechápu, co můj přítel udělal tak strašného, že si chce o rok prodloužit školu, vždyť nespáchal vraždu a je dospělej... Moc mě to mrzí, musíme to začít nějak řešit, přítel odejde z domova asi k nám nebo jinam, ale to je všechno otázka peněz, které on vůbec žádné nemá. Nedokážu si představit, že jako matka bych tohle řekla svému dítěti, které nikdy žádný podraz neudělalo, bylo hodné, pracovité a inteligentní, nekuřák a abstinent. Opravdu otcovská láska, promiňte, že jsem to tak natáhla