Naše rodina. Jak přežít tchýni??? - nové diskuze

Tchýně a svačina

Dneska jsme byli u tchýně,měla narozeniny,koupili jsme kytku a nějaký blbiny k tomu.Domluvili jsme se že půjdem na oběd,ať nemusí vařit.Přijedem už v deset a ona říká malé:Markétko já tady dneska pro tebe nic nemám,ani jogurt.Já kdybych neměla teda nachystaný svačiny z domu tak jí nemám celý den co dát k jídlu a musím si jít koupit.Nelžu,normálně ani blbé rohlík.Přitom jsme přijeli ohlášení a prý nemá ani pro nás minerálku,buď si můžem udělat čaj nebo vodu z kohoutku A jezdíme jednou za tři týdny,nejsme tam pořád.Já od ní nic nechci ale nevím že by má mamka neměla koupenou nějakou koblihu nebo pribiňák když přijedou vnučky.Taky si vozíte svačiny z domu???????

Chudinka tchýně

Tak tentokrát je mi jí fakt líto.Volala mi,že ji přepadli a okradli (však víte kdo)Ukradli jí hlavně kartu na kterou si napsala pin,aby ho nezapoměla.Ted se třepe až dostane výpis.Jinak jí ukradli 1500kč a to je pro ní katastrofa.To jsou v životě chvilky,že by člověk vražil.Mít tak pistol tak střílet.Ach jo.

Tchýně a dárky

Tak mi včera tchýně přinesla dárek k svátku. Holky mě už asi klepne-pokaždé dostanu jak k svátku, k narozeninám, tak k Vánocům svíčku. Už jsem z toho na palici, protože to nemám kam dávat, většinou ji uklidím někam do skříňky. Ani pálit to nestíhám a ještě to jsou většinou takový kýče . Máte taky takové zkušenosti s dárkami od tchýně?

Fakt nemožná...!!!

Ahoj holky,tak zase přispěju něco o mé tchyni krom toho,co jsem již psala dříve...žijeme s ní v 1 domě ovnuka nemá zájem kvůli našim vztahům atd atd.Dnes jdu nahoru dát jí poštu a přes dveře cítím,že se něco pálí,jdu si pro klíč,celý byt zamořený kouřem,že jsem si musela vzít roušku,zapnutý sporák a na něm kastrol.Určitě se to stalo každé z nás,ale vzpoměly jsme si a dopadlo to dobře.tak jsem vyvětrala a volala tchána,zda to nebyl on,abych jí neosočila zbytečně..odcházela prý v 9 a já na to přišla náhodou ve 12!!Máme malá dítě 1 rok,pejska co kdybych na to nepřišla tak třeba vyhoříme.Tohle se nestalo poprvé,ale vždy třeba odběhla na zahrádku apod.Ještě teď není doma a je 1!Mám dost strach s ní tady žít,to je neustále něco a když jí člověk vynadá začnes e litovat,že se jí chceme zbavit a před okolím hraje chudinku!Mám jí zase vynadat nebo co mám dělat?Už jsem se skoro objednala k psychologovi,protože situace je neunosná!Nic s ní nehne,zahrada je příšerná,já se o ni starat nesmím,jde a udělá bordel zase.Malý ještě nechodí,ale až bude tak nevím co se bude dít.má tady jezírko s lekníny zaneřáděný bažinec,nízké sudys vodu kam by mohl spadnout tak vše musíme řešit násilím a hádkami.Nic nejde normálně......To jsem napsala jen málo...máte některá taky takovou paní tchýni?Jo a je jí 75let a čilá jako rybka!!!

Radějí né

Byla jsem u kámarádky ze školy.Má velké děti a ted malé.Bydlí ve stejnem domě jako její mamka.Ta bydlí o tři patra níž.A vždycky jak tam jsem,tak mamka příjde.A sedí tam s náma.To mi moc nevadí,zná mě od děcka.Jak jsme odcházely,tak si Zuzanka chtěla obout boty.Tak jsem jí řekla,že si je má obout venku,že teta tam má pěkně uklizené.Na to vyskočila její mamka z gauče a začala nadávat,že ted tam moc uklizené není,že děcka roztahali hračky.A začala jí nadávat,co všecko by měla uklidit.Že by si měla vytřít koupelnu a umýt záchod.Dost mě to překvapilo.Chovala se k ní,tak jak já se chovám ke Gabce,prostě tak jak by byla malá.Vím,že jí její mamka moc pomáha s dětma i finančně,ale nevím jestli ztráta dospělostí stojí za to.Předce jen už nám je 35 let.To by mi hodně vadilo a ještě pře návštěvou.

manžel je na smrt nemocný

Nikdy jsem si nemyslela, že budu přispívat do této rubriky. Ne že bych neměla co, ale vždycky je to v rámci nějakých mezí. Svoji tchýni mám docela ráda. Ale tentokrát mě fakt nadzvedla ze židle, a to bydlíme 80km od sebe. V sobotu si ten můj Troubelín vykloubil obě ramena (ale to je jiný příběh ) a leží mi doma sešněrovaný a naprosto nemohoucí. Jenže co naplat, do práce musím, a tak využívám časové flexibility a chodím brzy ráno a odcházím tak ve dvě. Ráno mu pěkně všechno nachystám, aby měl "po ruce" dost jídla a pití a vůbec veškeré pohodlí. Odpoledne má veškerou moji péči, umyju ho, oholím... Mamince o tom říct musel (i když nechtěl), protože je zdravotní sestra u jeho doktorky a potřeboval neschopenku. První její reakce byla, jestli nechce náhodu (nejlépe my oba dva) přijet k nim, že ona se o něj postará to můj muž razantně odmítl a pěkně se s ní rozloučil. Ale protože ho nemůže vidět, aby zjistila, v jakém je stavu, tak volá manželově sestře, která bydlí taky v Praze, aby nás hned jela zkontrolovat, jestli to zvládáme a jestli nepotřebujeme s něčím pomoct. Jako bych se o něj nestarala já a nemohla zavolat mně nebo svému synovi, jak to zvládáme. Ještě že je švagrová natolik rozumná, že nám zavolala, co a jak, jestli je všechno ok, a že k nám kvůli mamince přes celou Prahu jezdit nebude. Ach ty tchýně

Opět mamka

Minulý týden jsem do této rubriky psala historku se svatebníma šatama (jak jsme byli vybrat a u mámy jsem se neshledala s pochopením...) no, a včera se opět projevila. Zmínila jsem se, že svatební oznámení chceme rozeslat těsně před Vánoci (bereme se v únoru, ještě nevíme přesný den). Vyvalila na mě oči s tím, že to je moc brzo. Tak nevím, kdyby nám přiřadili termín na začátek února, mně to tak brzo nepřijde... co myslíte? Měsíc dopředu... A hlavně to bude pro plno lidí milý Vánoční dárek... Každopádně to opět skončilo pokřiveným obličejem a poznámkou, ať si to uděláme, jak chceme... Samozřejmě, že uděláme, ale nechápu, proč si to nemůže odpustit. Holky, zatím na našem zařizování nebyla ani jedna věc, kterou by nám bez váhání a s radostí odkejvala Už jí podrobnosti neříkáme, a vypadá to, že jí nebudem říkat ani ty důležité věci... jenže to zas nejde, když finanční stránka je na našich a tchýni s tchánem

Fotky

Ted mě zase naštvala mamka.Volala mi a celkem fajn jsme pokecaly,ale na konec říkala.Že si tatka prohlížel fotky a pořád se jí chodil ptát,kdo to je.Oni nepoznají ani vlastní vnoučata.Že nerozenají miminko Zuzku a miminko Honzu to bych ještě tolerovala.Ale nepoznat Zuzku blondýnu od Alenky černovlásky.Mamka říkala mimino jako mimino.

:-)

Adam – jediný šťastlivec, který neměl tchýni.

Nabídli vám tchánovi tykání?

Já mám dvě starší sestry(o 13 a 10 let) a naši tak nějak automaticky nabídli jejich manželům tykání. Když jsem se vdávala já,tak samozřejmě nabídli tykání i mému muži,ale on to odmítl s tím ,že mu to příjde blbý,když jsou o tolik starší.A že mu to prostě nejde do pusy.Nechápala jsem to,ale jeho věc.A hlavně jsem tak trochu čekala,že stejná nabídka přijde i od jeho rodičů,na svatbě mě vítali do rodiny a kdesi cosi.Vztah máme bezkonfliktní a pohodový,ale stále mi tykání nenabídli a podle manžela ani nenabídnou.U nich to prý tak není,že se tim vykáním vyjadřuje úcta a bla bla bla.Dost mě to mrzí a hlavně si tam připadám tak nějak cizí.Asi je to hlavně tím,jak jsem již psala,že jsem na to od nás z domu zvyklá.Neřeknu ,kdybych svoji tchýni a tchána neměla ráda a nevycházela s nimi,to bych si s nimi ani tykat nechtěla,ale takhle? A jak je to u vás?

nikdy nerikej nikdy

Zdravim vsechny, kdyz jsem sem psala naposled, rikala jsem si, ze uz to skutecne naposled bylo. Bylo mi hrozne lito pritele, ze ma takovou mamu a rikala jsem si, ze se s tim musim smirit. Zla neni. Divna hodne, tak si to proste nebudu tak brat. Jeeenze!! Kdyz pominu milion situaci, ktery me strasne stvou a kteryma vas nebudu zatezovat, dnes mi opet ruply nervy a pohadali jsme se kvuli ni. Vite jak jsem si stezovala, ze nam neustale nosi nejaky jidlo a porad si stezuje, ze nema penize. Mnohe z vas me upozornily na to, ze ji za to jidlo budu jednou vdecna - NEBUDU!!! Vite ja jsem na sebe strasne pysna, ze jsem sobestacna a ze nepostrebuju cizi pomoc. Zvladam dite, domacnost, zahradu, pritele a ted jeste i praci - proste me to bavi. Vcera mi vynadala, ze nas zvala na obed (pritel mi to nerekl, protoze ji rekl, ze neprijdeme, kdyz ma nocni) a ona se s tim dela. Jako bych za to mohla. Musela jsem si prijit pro rybi rizky se salatem - ac jsem mela varino. To ji nezajima. Nejvetsi sranda je, ze pritel ryby neji. Zrejme zapomnela chudinka prece. Kdyz jsem na to poukazala s tim, ze nechapu, proc nam to jidlo porad cpe a jeste ryby, kdyz normalne varim, byl ohen na strese. Prece uz je to stara zenska a musime ji tak brat. BRRR Dobry. Jenze vecer prinesla dalsi jidlo a buchtu. To uz me malem odvazeli a hadka se dost vyostrila. Rekla jsem, ze uz me to fakt stve,na co ze to varim ja, kdyz nam furt neco nosi a nikdo se ji neprosi. Tak jsem mu rekla, at si mu vari maminka, kdyz je tak spokojenej, ja ze si budu varit jen pro sebe (mimochodem vari nic moc - spostu jidla aby to stalo co nejmin ale aby to bylo) nechapu.Mam dojem, ze si snad mysli, ze se o nas musi starat, protoze ja to nezvladam. Pritom k nam poradne ani na navstevu neprijde, aby si to overila. Vzdycky jen poda jidlo v igelitce skrz plot :-(No a dnes byla vozit malou. Poprosila jsem ji jestli by mohla vozit i zitra dopo hodinku-dve, ze bych si potrebovala uklidit, nez prijde pani na plavani. Zadnej problem jasne. Hmm. Za dve hodiny prisla sms, ze nemuze, ze pojede hlidat pritelovymu brachovi detim ze volal, ze to potrebuje. Chapete? Ja fakt ne. Jako by byli neco vic nebo jako by tam nemohla jet o dve hodiny dyl. Ani mu nerekne, ze uz to slibila me. :-( Radsi od ni uz nic chtit nebudu. Opet se ukazalo, ze bejt samostatna je nepostradatelna vlastnost. Zacnam vzivat svoji byvalou tchyni

Můj život s tchýněmi

Ahoj holky,ráda bych se Vám svěřila a zeptala se na váš názor jak začít věřit tchýni..je to trošku delší příběh...Od mého mládí cca 16 let první láska jsem zažila pár vztahů většinou dlouhodobé-kde jsem se tchýní vždy vycházela báječně.Každá tchýně si mě nemohla vynachválit jak jsem milá,hodná atd.Ale potom nastal zlom.Poznala jsem mého bývalého manžela v mých 26 letech kde tchýně byla milá,ale jen na oko.Když jsem jí poznala říkala jsem si,že tak milý člověk snad nemůže existovat a snažila jsem se s ní pěstovat skvělý vztah.Bohužel stalo se že se mi rodiče rozvedli a začlo mé peklo.tchýně řekla,že se její syn nemůže nikdy od nich odstěhovat,protože by to tam neutáhli (přitom později jsem se dozvěděla,že nedával domů nic) a tak jsme se rozešli,přítel se za 3 měsíce vzpamatoval a pochopil,že nechce být s matkou doma ,ale beze mne a vrátili jsme se k sobě s tím,že spolu ihned půjdeme bydlet.Tchýně nám pak stejně postupně úplně zničila vztah.Byla moc zákeřná a povedlo se jí to.Když jsme se rozvedli a já si šla pro věci ani jí nezajímalo co se vlastně stalo-jen když má syna doma.Po rozvodu jsem měla štěstí...našla jsem skvělýho chlapa,který to má v hlavě srovnané.Mám báječného tchána..doděláváme asi rok domeček a zase mi tchýně řekla ať nespěcháme,že on má doma všechno.Tak už jsem se naštvala a řekla jí včera u burčáku všechno,že nás to nebaví takové ježdění,už to bude v březnu 2 roky co jsme spolu a stále spolu nemůžeme bydlet a trpíme tím od začátku našeho vztahu...tchán jí říkal-jájsem ti to říkal...ona si snad myslela,že vše je i má láska-tu doma nemá...tak pak jsem jí druhý den psala omluvnou sms,že jestli jsem řekla něco nevhodného,že se omlouvám..ona nato,že ne že jsem jejich krev a že jsou rádi,že jsem úpřímná atd...myslíte,že to pochopila a byla úpřímná..já už nikomu nevěřím