Kde například je vápník. opisuju z: Pravda o mléce... - diskuze

Přikládáme osobní odpověď Mgr. Jany Eliášové: Dostatečné množství vápníku nám zaručí smíšená strava. Sama za sebe jsem pro navyšování příjmu z rostlinných zdrojů, ale to neznamená vyloučení těch mléčných. Mléko a mléčné výrobky ve stravě je důležité hodnotit komplexně nejenom z pohledu vápníku. Ve výživě lze erudovaným přístupem jistě nahradit jeden zdroj vápníku za jiný – otázkou je za jakou cenu a s jakým úspěchem. Uvedené zdroje vápníku jsou jistě v pořádku. Nechávám na vašem zvážení, zda a jak tyto teoretické informace lze úspěšně využít při praktické skladbě vyváženého dětského jídelníčku. Dávám k zamyšlení. Víte, jaký je objem 100 g petrželky? Jen pro představu obvyklá porce petrželky je 1-2 g. Je schopno malé dítě ujíst objemné dávky zelených natí či listové zeleniny? Jak často jsou v jídelníčku vašeho dítěte mořské řasy, listy tuřínu či sušená ředkvička? Denně? Co sójové boby? To není potravina, která by měla být zařazována přehnaně často. Jen zopakuji, co bylo uvedeno - při vyloučení mléka a mléčných výrobků (z jakéhokoliv důvodu) obsahuje pestrá strava průměrně 200 mg vápníku na 4 200 kJ – 1 000 kcal, proto je důležité zvážit zařazení dalších významných potravinových zdrojů. Zkuste si zapisovat vše, co dítě jí – a to sedm po sobě následujících dnů, nejlépe i s udáním hmotnosti. To vám pomůže si udělat prospektivní nárys o skutečném příjmu – v našem případě vápníku. Zapisování by nemělo být důvodem k navození změny v obvyklých jídelních zvyklostech. Přeji, aby výsledky pro vás byly pozitivním zjištěním. Ať už se jedná o neutrály, mlékofoby či mlékofily, je nutné, aby naše strava vápník bezpodmínečně obsahovala. Držme se zásady: pestře, střídmě a vyváženě.