kariéra nebo dítě ... nebo oboje? - diskuze

tak já jsem jen doma s malou, tatínek to sám utáhne, neměla jsem práci, která by si žádala můj brzký návrat a po kariéře jsem nikdy neprahla. ale je to každého věc, jen někdy nechápu, že maminka se vrátí po šestinedělí do práce a miminko je 12 hodin denně s chůvou, to si pak říkám, proč to dítě vlastně má. já přemýšlím, že i po rodičovské budu pracovat pro Zdeňka, protože představa, že budu jezdit do práce do Prahy, malou dám v 7h do školky a vyzvednu si ji v 17h, ne-li později, mě děsí. no mám ještě rok na rozmyšlenou

u mě kariéra, která se přizpůsobí rodině moje práce mě baví a snažím se jí věnovat i na mateřské, na prvním místě je ale rodina - chtěli jsme 3 děti, takže už mi díky tomu dvakrát uniklo povýšení, ale bohužel mateřství se odkládat nedá ale po mateřské počítám zase s plným nasazením dále se snažím realizovat v manželově firmě - dělám na pc a pokud mi to dětičky dovolí, pořád se vzdělávám, abych nebyla pozadu

Zajímavé téma. U sebe bych tu otázku spíše postavila na:Práce nebo děti?Zatím zdárně zvládám obojí, zatím mě to i obojí :-) baví. Abych si nehrála na hrdinku, tak přiznávám, že mám občas ve školním roce nervy na pochodu, ale kdo by neměl při velice nabitém mimoškolním programu dětí.Zlehoučka jsem začala pracovat, když byl Sofi zhruba rok a třičtvrtě, u Ríši až ve 2 a půl. Neskutečně mě to nabíjelo.Akorát jsem měla trochu jiné potřeby než ostatní maminky :-). Když jsem přišla, těšila jsem se, jak se pobavím se Sofi na pískovišti, procházce, zatímco ostatní maminky, které již za pár hodin byly dětí plné, si chtěly užít mě :-).Myslím si, že záleží hlavně na konkrétní situaci, spousta maminek má funkční příbuzné (babičky...) a tatínky s časem pomoci, tak proč se nevěnovat kariéře. Takový luxus jsem bohužel nikdy nezažila, ale naštěstí pomohli jiní a nyní se zapojuje i tatínek, byť je nerodinný typ.

myslím, že strašně moc záleží na té práci, co žena dělá. a zaměstnavateli, co jí umožní.mám pár kamarádek, který tak trochu na mateřské pracují..programují, dělají nějaký projekty, doučují..prostě to, co se dá zvládnout víceméně z domu po večerech. pak mám taky kamarádky doktorky, který hned po mateřské šly do práce, protože kdyby teď byly doma 3 roky, tak nemusely předtím 6let studovat..a to je práce, kterou si domů prostě vzít nemůžou.já sama do práce chodím, ale je to taková sranda práce v kruhu rodinném, hlídá moje babička, aby neupadla do důchodcovského stereotypu..takže kdybych kariéru budovat chtěla, asi by to tak nějak aspoň trochu šlo (ovšem chybí mi motivace)

Podle mého názoru je rozdíl mezi \"kariéra a dítě\" a \"kariéra a děti\". To první jsem celkem zvládla, měla jsem půl úvazku z domova, práce u počítače, a sem tam se ukázat ve firmě, na což jsem se vždy moc těšila. Ale práce a děti? To je něco úplně jiného, pokud je jedno přes den doma a druhé už ne... protože je potřeba mít čas taky na to starší dítě, které se vrátí odpoledne ze školky nebo ze školy, a ne se zavřít v pokoji a dělat do práce. Takže zbývá jen čas poobědového spánku mladšího dítěte (nejisté) a nebo práce po noci, a na blbnutí po nocích už si připadám trochu stará Abych to shrnula, uvažuji o tom, že zůstanu tentokrát tři roky doma. Práce počká, akorát nevím, čím se budu mentálně vzpružovat, protože už teď mi začíná hrabat. Řeším hovadiny a jsem na nervy. Když děti zlobí nebo jsou nemocné, je to větší stres než všechny projekty v práci dohromady. A k tomu neoblíbené činnosti jako úklid...

já sem zastáncem, že pokud chci dítě a partner/manžel dokáže rodinu zabezpečit, tak si dítě užít, přeci je malé jen jednou. Ovšem pokud je práce dobře zkloubitelná a neomezuje tě nijak tak proč ne. my taky plánujeme, že budu květošovi pak ve firmě z jistou věcí pomáhat, takže možná pak se do práce ani nevrátím a budu dělat z domu. ale to je ve hvězdách

Jinak odkaz jsem četla jen nadpis, nechce se mě na to klikat a číst. Ale nepíšeš, co děláš ty, proto takový dotaz v úvodu.

Já si pod pojmem kariéra představuju nějakou vysokou řídící funkci, co ty?Bo já chodím do práce asi tak od půl roku nejmladšího syna, jen taková brigádička za kasou za pár šupů, které jsou pro některé pluvanec pro nás hodně...A jde to zvládat v poho... Jinak kdybys nevěděla mám ještě k tomu malému doma manžela, 16-ti letou dceru a od něho o rok staršího syna.

mi jde oboje. Od zari zas nastupuju.Bez jesli, hlidacich babicek, jedeme s Pepou stridavkuOvsem chce to mit v praci uz vybudovane jmeno, aby o cloveka stali i na zkraceny uvazek a dobre vztahy s sefem, aby nebaziroval na hodinach. A pak makat, aby clovek dokazal, ze si prace vazi.Ale dela to na me dojem, ze Tys byla v praci dobra a trebna, takze bys problem mit nemela.Za sebe teda doporucuju byt prvni rok doma. Kvuli kojeni, zregenerovani po porodu a taky kvuli chlapovi - Pepa si treba s uplnyma miminkama nerozumnel.