6. týden předškolní přípravy aneb gastro týden pokračuje

Tento týden pokračoval v gastro duchu. Řídili jsme se heslem: Opakování je matka moudrosti, když jsme trénovali postavení příborů u jídla. V praktickém sešitě si kluci vystřihli obrázky ovoce a následně ho zařazovali do kategorie domácí/exotické, což jim šlo celkem snadno.

Když se do úkolu nechce

Při obtahování obrázku a následném vybarvování jsem čelila zvláštní situaci, u které vlastně nevím, zda jsem reagovala správně. Eli se při obtahování začal hrozně „vyblbovat“ – nedělal svůj úkol svědomitě, čmáral. I když jsem mu říkala, že to teď dělat nemusí, když nechce, že to je v pohodě a můžeme si k tomu sednout jindy. Můj tvrdohlávek chtěl však pokračovat ve své ledabylosti. Má přirozenost mi běžně říká: tak tady pomůže jen křik nebo domlouvání… Já si ale řekla, že zkusím jinou strategii než obvykle. A když skončil, jen jsem se zeptala, zda je se svým výtvorem spokojený. Odpověděl, že ano, a tak jsme šli na další úkol.

Dětský pohled na vlastní práci

Když píšu tyhle řádky, vlastně si připomínám situaci z logopedie, když měl Eli na první stranu sešitu nakreslit sám sebe. Tehdy se choval podobně, očividně si vůbec nedal záležet, dělal si z toho legraci a podle toho tak jeho „bysta“ vypadala. Vždy, když jsme si sešitem listovali, jsme si popisovali, co tam je… a on časem zničehonic řekl: „Mami, já se chci nakreslit ještě jednou.“ Někde v hloubi nitra tuším, že se k tomuto úkolu ještě vrátíme, a když ne, že ten další bude vypadat víc k světu.

Logopedická část jako větší výzva

Logopedická část pracovního sešitu byla větší oříšek. Úkoly tam gradují svou obtížností a když jsme si měli převyprávět příběh protkaný obrázky, narazili jsme na to, že Eli prostě nevěděl, sekl se a nešlo pokračovat dál.

I napůl splněný úkol má smysl

Závěrem shrnutí z tohoto týdne nejsem smutná z toho, že kluci něco nezvládají ukázkově. Jsem přesvědčena, že i z napůl splněných úkolů bude velký užitek a především Eliášek bude mít v září snadnější start.

Pohled psycholožky

"Ohledně obrázku předškoláka nevím, jaké byly okolnosti jeho vzniku, ale dítě mohlo už být unavené, přetížené, nechtělo se mu nebo kresbu ještě lépe nezvládá. Obrázek bych nekritizovala. Zkusila bych v dalších cvičeních kreslit opakovaně a postupně bych usilovala pozitivní motivací o zlepšení výkonu." – Mgr. Michaela Matoušková, psycholožka

Co nás čeká příště? 

Příště vám vložíme tipy jak na to, když se dítě sekne. Sledujte nás zase za týden! 

Chcete se i vy připravit na první třídu v klidu, s úsměvem a respektem k vlastnímu tempu dětí? Objevte celou sadu Předškolákových týdeníčků zde.