Inzerce
Inzerce
Inzerce

Diskuze: Spaní dítěte v posteli s rodiči – může být nebezpečné? (strana 3) - diskuze

Vložit příspěvekČlanky s diskuzí
  • ztráta času
    Zase jeden článek,jehož čtením jsem zbytečně ztratila čas, místo toho jsem si raději měla hrát s mím synkem.Takové články se psaly snad za dob našich matek v hluboké totalitě.Kdy vládá potřebovala, aby z lidí vyrostli ovce bez sebevědomí, s kterýma se dá lépe manipulovat. Uplně souhlasím s Nemeckovou. Náš syn spí s náma 20 měsíců.Nikdy sem se nebála, že bych ho zalehla,(to mohou udělat snad jen opilé matky),naš intimní život tím neutrpěl už vůbec, spíš naopak nás to jako rodinu velmi velmi sblížilo a všichni tři si to velmi užíváme.
    A ten článek od paní MUDr. o přenosech nemoci z matky na dítě mě teda vážně dorazil.Záleží na každém z nás a hlavně na dítěti, jak je mu to příjemné.
    Ale valit nám takové klíny do hlavy, to už sem teda dlouho nezažila.
    Lucie11   | 27.01.2012 09:29:57
    Reagovat | URL příspěvku
  • Nejen papír, ale i WEB snese každou blbost!
    Vážení, tento článek by se hodil opravdu do minulého století. Pokud chcete publikovat na odborné úrovni, publikujte články odborníků a ne nějaké doktorky, která zaspala dobu. Moje dítě se mnou prospí část noci už od porodnice. Nidky jsem malého nepřilehla, nepřidusila, ani jiný nesmysl. Naopak, spíme naprosto v pohodě a klidně oba až do rána. Syn je zcela pohodový, miluje přítomnost jiných dospělých i dětí. Není uřvaný, bojácný... Manželství rozhodně netrpí, přitulit se můžeme i u televize, že.
    Jestli si někdo myslí, že je to špatné a moje dítě je rozmazlené, tak ať si to laskavě nechá pro sebe. Z téhle rozmazlenosti totiž vyroste. Já si zatím budu užívat pocit, že mě moje dítě potřebuje. Moje dítě si bude užívat pocit bezpečí. Jednou budu na tenhle krátký čas ráda vzpomínat....
    Nemeckova   | 26.01.2012 23:18:38
    Reagovat | URL příspěvku
  • Naše už 10-ti měsíční batole mám v posteli jen ráno,když už je plně vzhůru a já taky a lomcuje s postýlkou,že chce jít za mnou. Leze na okraje postele a chvíli neposedí.Budí se v 6 ráno na mlíko,kolikrát usne hned co vypije lahev,ale vždy ho vezmu,nechám odříhnout a dám do své postýlky.chvíli žvatlá a pak usne. Mám docela tvrdý spánek a bojím se že by mohl spadnout z postele,když je už tak pohyblivý. V postýlce je v bezpečí nic mu nehrozí.
    janysek3001   | 26.01.2012 22:17:20
    Reagovat | URL příspěvku
  • Tři v posteli - doporučená četba pro autory článku
    Profesionálně se živím novinařinou a napsat takový článek, to bych se musela stydět - ano, jako většina diskutujících i já zastávám názor: nesedí to každému, ale rozhodně se nejedná pouze o negativní zkušenost (osobně, naše je velmi pozitivní, která by mohla ve všech bodech popřít tvrzení uvedené v článku). Navíc odborný názor paní doktorky je už velmi zastaralý - existují recentní psychologické i zdravotní průzkumy (rok 2004, atd), které objasňují často uváděné mýty, kterými se, bohužel, i tento článek hemží.
    Autorovi i paní doktorce doporučuji knihu: Three in a bed (Deborah Jackson), která je čtivá a obsahuje vyčerpávající odkazy na zmíněné výzkumy, z nichž čerpá.
    A všem, kdož by o sdílení společné postele uvažovali, rovněž - kniha se výborně čte i přes vědečtější pojetí.
    BeBr   | 26.01.2012 21:10:23
    Reagovat | URL příspěvku
  • Je to na každém
    Všechny mé děti včetně nejmladší půl roční spali s námi. Usínaly vždy ve své postýlce, ale z vlastní pohodlnosti jsem si je nechávala po kojení v posteli.Spali klidněji a já jsem je nevzbudila manipulaci s nimi.Nejstaršího to přešlo po narození sourozence, řekl, že ho v noci ruší jak pláče, takže žádné násilí se nekonalo. Mladší, jsou mu teď 3 a půl, usíná v pokojíčku, ale v noci většinou přijde, takže spíme na posteli čtyři a pokud sebou moc nehází, je to v pohodě. Pouze když je nemocný, rozdělíme se, aby nás nenakazil. Malá spí na kraji postele u které stojí postýlka, takže je v bezpečí, nemá kde spadnout a je daleko od prcka.Z mého pohledu není nad to, když se ti naši miláčci přitulí. A věčně s vámi spát nebude. To tulení jim dlouho nevydrží a oni tak rychle rostou.
    pbiernat   | 26.01.2012 20:55:14
    Reagovat | URL příspěvku
  • spaní s dítětem
    Vážení, to má být reklama na monitor dechu?
    sanny01   | 26.01.2012 16:47:13 | Reakcí: 1, poslední: 26.01.2012 17:26:35
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE: spaní s dítětem
      To teda nevím kde jsi to vyčetla.... Jen říkají, že by dítě mělo spát ve své postýlce.
      Terouš   | 26.01.2012 17:26:35
      Reagovat | URL příspěvku
  • Domnívám se, že zcela záleží na individuální situaci. Náš syn od narození hrozně zlobil se spaním. Celé noci proplakal, vyzkoušeli jsme všechny rady od lékařů, známých. Nic nezabírala. Po třech probdělých měsících jsem s ním jednou usnula v posteli a on spal celou noc a tak to zůstalo až do roka a půl, kdy sám přešel bez řečí do pokojícku na vlastní postel. Dokonce i dětský lékař nám to posvětil. Vše jsme s ním probrali a jeho názor byl, že některé děti potřebují cítit blízkost rodičů. Všem nám to pomohlo. My se s manželem konečně vyspali a malý byl spokojený. Zalehnutí jsme se také báli, ale v danou situaci se člověk naučí spát opratně a chrání své dítě. Malého jsem intuitivně chránila mezi svým tělem a rukou a manžel se naučil spát na kraji postele. Pokud to situace vyžaduje, určitě bych to doporučila. Nám to pomohlo.
    vendyh   | 26.01.2012 15:14:55
    Reagovat | URL příspěvku
  • velmi jednostranný pohled
    Taky se domnívám,že se jedná o jednostranný pohled.Názory odborníků se v tomto diametrálně odlišují.Jedni se domnívají,že spaní s dítětem v posteli zvyšuje riziko SIDS,druzí přesně naopak,že se tím riziko snižuje,protože má maminka miminko u sebe a je pod větší kontrolou,než kdyby spinkalo v postýlce.Samozřejmě je zde riziko zalehnutí v případě požití většího množství alkoholu,drog apod.,ale každá soudná maminka spící s dítětem v posteli (obzvlášť,když kojí) si to přece nedovolí.A co se týká psychologického hlediska,tak tomu se musím malinko smát,protože jsem ještě neslyšela o tom,že by se dítko spící v posteli s rodiči,špatně začleňovalo do kolektivu.Naopak jsem našla několik odborných článků,kde se uvádí,že takové dítě bývá sebevědomější,lépe se osamostatňuje,protože mu v dětství byl dopřán pocit jistoty a bezpečí.Nejsem nějakým propagátorem společného spaní s dětmi v posteli,každému vyhovuje něco jiného (jak dítěti,tak jeho rodičům),ale strašit matky takovými články...      Naše dcerka od příchodu z porodnice spala ve své postýlce,aniž bych ji nechala plakat.Prostě jsme ji uspali v náručí (stačilo malinko pochovat)a položili do postýlky.Nakojila jsem ji vždycky ve své posteli a pak dala zpátky.Nebyl problém.Později,když jsem ji ale chtěla odnaučit nočnímu kojení,jsem si ji vzala k sobě (protože metoda podat dudlík a pohladit nevedla k utišení,právě naopak) ,přitulila a trpělivě vysvětlovala,že mlíčko bude až ráno.Po druhé noci pochopila a spala většinou až do rána.Postupně si ale zvykla,že když se v noci vzbudí (a vzbudí se vždycky),tak si ji vezmu k sobě do postele (usíná sama v postýlce).Já v tom problém nevidím,vyspíme se hezky obě (máme velkou postel)a tatínek spí v obýváku.Partnerský život nám to v žádném případě nenarušuje,protože ten se přece nemusí odehrávat večer v ložnici (a nikdy se neodehrával ani před narozením dcerky)    Než jsem tento komentář napsala,přečetla jsem si na webu několik odborných článků,abych se neopírala jen o své pocity a ukázala,že ani názor odborníka-lékaře,psychologa,nemusí být jediný pravdivý.Uvádím pro zajímavost alespoň jeden: http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2005/01/15.pdf
    veverka77   | 26.01.2012 14:43:30 | Reakcí: 3, poslední: 31.01.2012 08:59:43
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE: velmi jednostranný pohled
            Článek jsem taky četla a podle toho jsem usoudila, že nám doma roste malý asociál jen kvůli tomu, že s námi občas, když byl malinký spal v posteli. A k sobě si ho beru občas i teď.
      angieblack   | 26.01.2012 18:48:57
      Reagovat | URL příspěvku
    • \
      RE: velmi jednostranný pohled
      Hezký článek. Ale stejně mě zaráží, že je místo selského rozumu a mateřského pudu potřeba X odborníků. V naší společnosti přestaly být přirozené věci přirozenými, instinkt se odsunul a do hlavy se nám snažili natlačit neopodstatněné změny chování. Někteří lékaři asi zapomínají, že děti neumí číst... A pak se najednou objeví průkopník, který vysvětluje, jak se ti před ním vlastně spletli a radí nám opačné věci, které zjistil běhěm dlouhých let svého bádání. Věci, které ví každá matka necivilizovaného světa, protože stejně jako naše děti a zvířátka v lese neumí číst....
      Nemeckova   | 26.01.2012 23:26:54
      Reagovat | URL příspěvku
    • \
      RE: velmi jednostranný pohled
      Velmi pěkný článek, to je diametrální rozdíl mezi tímto článkem a článkem od paní psycholožky.
      Lucie11   | 31.01.2012 08:59:43
      Reagovat | URL příspěvku
  • Záleží na dítěti
    Myslím si, že na obou variantách něco je a záleží hlavně na dítěti-jakou má povahu, na co si zvykne, zda se mu v postýlce líbí a také, zda je kojené nebo ne. Synovi se v postýlce líbí. Spí v ní od narození a je v ní spokojený. A já jsem ráda, že máme s manželem aspoň trošku soukromí  a nemusíme se v noci vzbouzet strachy, jestli jsme mu ve spánku nějak neublížili. Nicméně chápu, že pro maminky, které v noci kojí, je mnohem pohodlnější nechat si mrňouska u sebe v posteli a samozřejmě i děti jsou spokojené . My měli to štěstí, že syn od šestinedělí spí od 8 večer do 7 ráno 
    Veronnique   | 26.01.2012 13:20:46
    Reagovat | URL příspěvku
  • Myslím, že je to zaujatý článek a KECY
    Proč paní nezmiňuje i kladný aspekt věci? Podívejme se do přírody! Která samice nechá mládě v zamřížovaném čemsi /postýlka:-)/! Nikoho nekritizuji - ať to každá máma pojme po svém, ale myslím si , že spaní s matkou, potažmo s rodiči, je nejpřirozenější možnost. Až dítě nabere dostatek sebevědomí, separuje se samo.Dost mě vadí jednostranné pojetí článku. Já jsem byla dítě "spací s matkou" a jsem velice samostatná a nemám pocit, že bych se sociálně nezačlenila:-)! Naopak jsem nikdy problémy s kolektivem neměla. Takže tento odborný článek je NA NIC. (Co pohmožděné končetiny o žbrdlení a pády z postýlek? Pro malé děti je mnohem víc stresující,když jsou odstrčeny,pokud nejsou ještě zralé).Pouze můj názor-klidně mě ukamenujte:-)
    Gateway2hell   | 26.01.2012 12:28:44 | Reakcí: 4, poslední: 26.01.2012 14:21:39
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE: Myslím, že je to zaujatý článek a KECY
      Musím souhlasit. V životě jsem dítě nezalehla (ani manžel), většinu nocí prospí u nás (máme sice jeho postýlku přiraženou bez bočnice k posteli, ale stejně si v průběhu noci přelehne k nám). Všichni známí i rodina jsou překvapeni, jak je společenské dítě, tráví hodně času u babiček a v pohodě tam přespává od chvíle, co jsem přestala kojit. A vliv na náš vztah? Bez hlubšího zdůvodnění mi to přijde jako blábol...
      radun   | 26.01.2012 13:09:31
      Reagovat | URL příspěvku
      • \
        RE: Myslím, že je to zaujatý článek a KECY
        Musím také s Váma souhlasit, článek je zaujatý, já sama jsem byla dítě spací v postýlce, pak mě začali trápit noční můry....ale máma mě stějně pořád lifrovala k sobě a já se strašně bála, nerada na to vzpomínám, tak jsem se zapřisáhla, že to u mých dětí bude jinak. Natálce budou dva roky, spí s náma, pořád jí kojím, od malička se vyspíme krásně, u babička spí taky dobře, a ani sex.život si nemůžem stěžovat(jaký si to kdo udělá takový to má:-D) Je fakt, že je malá fixoaná hodně na mě, ale nemyslím, že kvůli spaní v posteli, jsme více mméně pořád samy doma- ale když odejdu, rychle se aklimatizuje a je v pohodě :-D
        eevee.evik   | 26.01.2012 13:39:51
        Reagovat | URL příspěvku
    • \
      RE: Myslím, že je to zaujatý článek a KECY
      Takhle bych to neřekla, ale myslím, že paní má pravdu. Malý mi dokáže z postýlky v pohodě vylézt, prostě se škrábe ven. Jako malinkatý tam spával do 8 měsíců pořád, i když jsem kojila, ale pak nastal zlom, malý nechtěl být v postýlce sám, ale chtěl vědět, že jsme tam pro něj. Hodně cestuje ve spaní a pořád narážel na strany ohrádky postele až jsme se rozhodli přidělat postýlku k naší posteli. Spíme tak, že jednu stranu z postýlky jsme uddělali a přichytili postýlku k naší posteli tak, že když chce tak se překulí v noci k nám, opravdu to má i výhody.     Usíná, tak, že nás hladí po ruce, cítí se v bezpečí.  Vím, že je to pro někoho nepochopitelné, ale tak to neberu. naopak si myslím, že získal obrovskou sebedůvěru v kolektivu. Děti přímo miluje, jak je vidí tak se směje a běží k nim, takže nevěřím, že mají problémy s kolektivy. Opravdu záleží na individulaitě dítěte a jeho prostředí!!! S přítelem jsme dokonce rádi, jak cestuje mezi námi, cítíme prcka a jsme š´tastni. Nemyslím si, že rodina je jen partner a partnerka (matka-otec), ale hlavně i dítě. Jinak by se miminka mohla cítit ohrožena :o) V přírodě je pouto matka-mládě zcela běžné...!!! Takže je důležitá celá rodina!
      Lenufka   | 26.01.2012 13:56:29
      Reagovat | URL příspěvku
    • \
      RE: Myslím, že je to zaujatý článek a KECY
      Já s tebou naprosto souhlasím      Už dva dny se chystám přidat komentář i s odkazy na jiné odborné články,které se diametrálně liší od tohoto.
      veverka77   | 26.01.2012 14:21:39
      Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×