Spaní dítěte v posteli s rodiči – může být nebezpečné? - diskuze

Dcera s námi nespala nikdy, měla svou postýlku a už od 2. měsíce spala i sama v pokoji, a ve 4 letech se začala výrazně domáhat spaní s námi v posteli, nebo uspávání s jedním z rodičů.

Já si malou beru do postele vždycky ráno kolem 6-7, kdy vstává na jídlo a manžel jde do práce a v pohodě se vyspím, nikdy jsem ji nezalehla, hned se probudím, když je moc blízko. U tchánovců nemáme postýlku, takže s námi dcera spí v posteli celou noc a vždycky jsem byla ráno vyspalá :) Podvědomě prostě vím, že se nemůžu roztahovat a mám si dávat pozor, ale každý den bych to rozhodně neprovozovala...

Verunka ve velké posteli se mnou usíná u kojení, pak jde spát do své postýlky kde v noci v pohodě spí. Občas když se budila co hodinu jsem si ji nechala u sebe v posteli ať pořád nemusím vstávat, ale nevyspala jsem se pořádně, ten podvědomý strach, že ji zalehnu tam je pořád, i teď se někdy vzbudím a nevím jestli jsem ji v noci po kojení dala do postýlky a hledám ji pod peřinou jen ať si hezky spinká ve svém pokud ji nic netrápí

Když se Ondra narodila spinkal v postýlce.Manžel si ho občas bral do postele jenže mě se to nelíbilo nebot já bych se s Ondrou v posteli nevyspala,Od jednoho roku spal sám v pokojíčku byla to paráda.Jenže díky jemu zdravotnímu problému jezdíme 2 krát do roka do léčebny na rehabilitaci a od 3 ruků ho musím uspávat nebot asi v tu dobu začal vnímat a v neznámým prostředí prostě sám v postýlce neusnul a musela jsem ho uspat v posteli.A to mu vydrželo do ted.Tak že musím z klukama spát v pokojíčku a manžel spí v obyváku bohužel sám.Mrzí mě to,že mudsím být z klukama,ale co se dá dělat nějak to musíme přečkat.Ondra se totiž několikrát za noc vzbudí a kontroluje jestli tam jsem .Zkoušela jsem mu tam dát velkého plyšováho medvěda,ale nic platný.Tak že bohužela to jsem ho fakt neučila a kamarátky mě záviděli,že Ondru dám do postýlky a můžu odejít a usnout.No a ted se to obrátilo.

hezky sepsáno

v kolikovém období a při růstu prvního zubu s námi taky děti spaly, zas zastávám názor, že samota bolesti neuleví, spíše naopak. Jinak ne. Manžel měl právě strach z toho, že by mohl mimi zalehnout a já se zas budila vyděšená, jestli náhodou nespadlo z postele 3 týdenní miminko . Takže u lezoucího dítěte už ani omylem.

Také jsem toho názoru, ze děti mají spat ve své posteli. Naše Ema usíná sama v pokojíčku, ale noc co noc, nebo spíš uz k ránu k nam vleze. Nekdy si ani nevsimnu, ze přišla. Máme velkou postel tak nam to nevadí a hlavne ze si usíná sama v pokojíčku. Ted jsem tehotna a spím k ni zady aby me nekopla a myslím si, ze s rostoucím břichem se odnauci k nam chodit. Myslím ze k nam chodi z toho důvodu, ze ji je smutno samotné, když se probudí, nebo ma sny, atd. Zacala to dělat az s novou posteli, ze které může uz vylézt sama. Nás pediatr mi řekl, ze to je normální a takhle malé děti prostě mají rádi přítomnost rodičů a nemá to na ne žádný vliv do budoucího sociálního zařazení.

My mame trojluzko

Prirazili jsme postylku z boku k nasemu dvouluzku, coz je uplne luxusni varianta. Tu bocnici, co je u nas, jsme snizili. Anicka tak ma vlastni hnizdecko, ja na ni nelehnu, jsme opticky oddeleni bocnici postylky, ale mam ji na dosah ruky, takze neni problem v noci pohladit, dat dudla a tak. Ona nas citi, takze spi krasne.
Maruska tak spavala do 2 a pul let a nebyl problem s prestehovanim do velke postele. Ta je teda taky u nas v loznici, ale uz trosku bokem.

Manzelsky zivot nam tohle usporadani nerusi, uprostred jsem ja, ne Anicka.

Musim teda priznat, ze pokud je u nas nekdo nemocny, tak to postupne chytneme vsichni, nakolik to souvisi s tim, ze spime na kupe, nevim. Jestli jo, je to bohate vyvazeno tim, ze jsme vsichni vyspani a v pohode.

Odměna

U nás je to největší odměna,že jeden muže se mnou spát v ložnici.
Taky to mají jako výhodu ,když jsou nemocní.
U nás to nic nenarušeje,kdyby tam byl tatínek tak by tam nespali.
Taky to lečí chmury.

mám stejný názor, hezký článek. Tomík spí dobře ve své postýlce, ale když se někdy přesune do mé, tak máme stejně oba po spánku, ještě že to je vždycky až tak kolem 7 ráno. Teď řešíme problém, jak ho naučit spát samotného v pokojíčku

Taky nejsem zastáncem spaní dětí společně s rodiči a jsem ráda, že naše děti nic takového nevyžadují, protože bych asi neměla to srdce je vyhánět. Míša od dvou let spí sám ve své posteli v pokojíčku a Julinka by s námi v posteli snad ani neusnula.

Dcera mých známých spala s rodiči v posteli každou noc do svých 14 let. I když měla svůj pokoj. Myslím, že to už je extrém a že to na holčině nechalo následky. Osobně nechápu, jak to vůbec mohlo fungovat.

dekuji za tento coanek,moc hezky napsane a sdilim stejny nazor.i kdyz edik se mnou z pocatku lezel kvuli klidu a kojeni,ted uz ho presouvam po kojeni v noci automaticky do jeho postylky.navic,aby druhy sourozenec nezarlil,ze je sam v pokojicku a miminko u mamky v posteli..