Inzerce
Inzerce
Inzerce

Diskuze: Spaní dítěte v posteli s rodiči – může být nebezpečné? (strana 2) - diskuze

Vložit příspěvekČlanky s diskuzí
  • U každého jinak
    Opravdu je třeba se řídit instiktem a situací. Starší syn (nyní 10 let) se naučil v nemoci spát s námi a vydrželo mu to až do 1. třídy. Teď spí v pohodě ve svém... Mladší, jsou mu 2 roky, spí od mala ve své postýlce. Když měl takové to období, že nechtěl v noci spát, zkoušeli jsme ho brát k sobě, ale mělo to úplně opačný efekt - ještě víc blbnul a byli jsme nevyspalí všichni. To období rychle přešlo a teď už spí ve velké posteli ve svém pokojíčku. Občas za námi přijde, ale chce jen pomazlit, odvést do svého a pak spí v pohodě až do rána. A rozhodně nemám pocit, že by náš vztah nebyl dostatečně vřelý, nebo že by mu to nějak vadilo - vlastně si to tak vybral sám...
    kacakri   | 26.01.2012 11:27:01
    Reagovat | URL příspěvku
  • Nekvalitni neobjektivni clanek
    Clanek bohuzel jako obvykle o nicem. Zminil rizika, ktera jsou vsem znama. Ani se neobtezoval byt objektivnejsi a zminit take pozitiva (resp. najit jinou lekarku ci jinou psycholozku, ktera spani s rodici doporucuje... neni jich malo), coz me nejdriv popudilo. Pak jsem se ale uklidnila, kdyz jsem si uvedomila, ze i kdyby je zminil, vyjmenoval by zase jen zname pozitivni aspekty spolecneho spani s rodici, a neprinesl opet nic noveho; zadny zajimavy nazor, zkusenost, pohled, novou spojitost...
    Ztrata casu ho cist.
    karot   | 26.01.2012 11:19:49 | Reakcí: 1, poslední: 26.01.2012 14:23:01
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE: Nekvalitni neobjektivni clanek
      Přesně tak.I názoru odborníků se liší a tohle je pouze jednostranný pohled.
      veverka77   | 26.01.2012 14:23:01
      Reagovat | URL příspěvku
  • myslím si, že spaní s dítětem je pro matku i dítě naprosto přirozené již od narození. Miminko potřebuje maminku cítit, maminka své dítě nezalehne, mozek matky v noci je nastaven tak, že ví, že vedle ní leží její dítě. Jiné je to samozřejmě po požití alkoholu nebo drog, ale za normální situace je to snad ani nemožné.Spím se svou dcerkou v posteli od jejího narození. Přítel, který chodí do práce s námi přes noc normálně spí. Nemáme problém. Pokud jde na jedno s přáteli, tak leží v místnosti, kde má gauč a tam přespí. Já jsem malou ještě nikdy ani nepřilehla, maximálně se v noci vzbudím a přikreju ji. A co se týká psychického vývoje dítěte, tak dle mého vůbec není pravda, že se pak dítě na tomto stavu stane závyslé. Naopak, má pocit bezpečí a více si věří. Což jsem četla též na jedné podobné stránce a i v časopise, který odebírám. Děťátko má v sobě jistotu, ví, že se má vždy na koho obrátit. Nemusí plakat v postýlce a být obklopeno plyšáky, které ho stejně nezajímají,protože náruč matky mu nenahradí...
    Jenyta   | 26.01.2012 11:13:03 | Reakcí: 1, poslední: 27.01.2012 12:33:55
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Naprosto přesné - mluvíte mi z duše. Matka je naprogramována dítě vnímat i ve spánku a prostě ho NEMŮŽE zalehnout. Pokud má v rodiči jistotu, sebevědomí sílí. Dítě v postýlce samo v pokoji je podle mého chudák a nejvíce mě vždy rozhodí rádoby drsné matky, které se ještě chlubí, že nechají dítě tzv. vyřvat! To bych vždycky té dotyčné nejraději jednu vlepila:-)
      No ale zpět ke článku - nechápu, jaktože administrátoři stránky nechají tuto paní odbornici psát takovéto bláboly. Díky.
      Gateway2hell   | 27.01.2012 12:33:55
      Reagovat | URL příspěvku
  • Každého věc
       

    Myslím si, že každý by si měl hledět svého a dělat, to co jemu vyhovuje, některým maminkám vyhovuje v noci vstávat a nebo nechat dítě brečet.Některé (třeba já), po 14 dnech, kdy dítě spalo v postýlce a plakalo a plakalo, tak to vzdají a mimčo si vemou k sobě. Já už takhle s malou spím skoro rok a krom toho, že se v noci přisaje o ni vůbec nevím. Večer se napije, otočí a spí, já si pak odlehnu a jdu se věnovat jiným činnostem. Když se v půlnoci vzbudí na kojení, přilehnu si k ní a usneme až do rána. Myslím, že dítě má v blízkosti rodičů větší pocit bezpečí a staví si dobrý odrazový můstek do budoucna, tím, že si věří a ví, že se bude moc kdykoliv obrátit na nejbližší. Navíc to má výhodu, zrušila jsem postýlku a malá má větší prostor na šmejdění :-))) Každopádně článek na který reaguji je zcela nelogický a psala ho žena, která neměla děti a nebo je cepovaná od rodičů ze staré školy a to já osobně, NESNÁŠÍM. Vidím jak matky těchto názorů pečují o své dítě. Vrazej do chodítka, nechaj řvát až do záchvatu, posazujou a co pak je z dítěte - vztekloun, křivý nožky, skolioza atd... 
    Jenyta   | 26.01.2012 11:10:44 | Reakcí: 1, poslední: 26.01.2012 14:24:17
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
  • Moje dcery si prošly manželskou postelí obě, Starší dcerce jsou dnes 3 roky mladší byl před pár dny rok. V praxi to u nás teď vypadá tak, že já spím s dětmi a manžel je v ložnici sám. Starší dcerka už spí ve své vlastní posteli, ale já spím s mladší v jejím pokoji na druhém lůžku. Prozatím nám tento model vyhovuje - manžel se pohodlně vyspí do práce a já jsem taky v klidu a v pohodě vyspaná. Mladší dcerku ještě kojím (i v noci), ale už se "obslouží" sama, takže pouze, pokud jsem jinak otočená, mě probudí, jinak si sama bradavku vyhledá.
    Myslím si, že partnerský/manželský vztah je "běh na dlouhou trať" a v porovnání s dalším vývojem dětí, jsou ty 2 - 3 roky "odloučení" zanedbatelné. Až děti vyrostou už se k nám nepřijdou ráno přitulit. Už neuslyšíme, že se jim líp spí, když je v noci držíme v náručí. Takže já zastávaám ten názor, že z jejich dětství chci vytěžit co to dá, abych až mě nebudou potřebovat měla na co vzpomínat...
    Marketka88   | 26.01.2012 10:31:30 | Reakcí: 1, poslední: 26.01.2012 14:26:21
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Já hlavně nechápu,jak to může poškodit "manželské soužití".Copak se každý miluje jen večer v posteli v ložnici pod peřinou?  A souhlasím s tebou v tom,co jsi napsala v té poslední větě 
      veverka77   | 26.01.2012 14:26:21
      Reagovat | URL příspěvku
  • nechápu
    Moc nechápu z tohoto článku, jaké je riziko psychologické při spaní dětí v posteli s rodiči..neschopnost začlenit se do sociálních sítí? co to je? už jste to někdo viděli?
    Většina matek současných třicátníků dělala vše podle tabulek a rad odborníků, nechali nás spát v postýlce, nechávali nás vyřvat, preferovali umělou stravu, protože někdo řekl, že je lepší než mateřské mléko, od roku nás strkali na nočník, od dvou do jeslí.......a jací jsou současní třicátníci? 1/2 manželství se rozvádí, mnozí nejsou schopni navázat vztah vůbec, nejsme schopni empatie......
    nevím, co je správné, ale myslím, že rozhodnutí je na každé matce..pokud to všem v rodině vyhovuje, ať si spí jak chtějí, hlavně že matka je klidná, vyrovnaná a toto přenáší na dítě..jen abych splinila kolonku "spí mi samo v postýlce" si nepřivodím tik.....
    keytyna   | 26.01.2012 09:03:47 | Reakcí: 3, poslední: 26.01.2012 11:01:08
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE: nechápu
      Líp bych to nenapsala, je to na každé mamině.
      softinka   | 26.01.2012 09:12:44
      Reagovat | URL příspěvku
    • \
      RE: nechápu
      Přesně tak! Tyto články mě akorát tak dovedou pěkně vytočit. To zas psal někdo, aby si udělal čárku a vůbec nepřemýšlel a nezajímal se, jak to ve skutečnosti je. Tabulky, tabulky..... to je katastrofa. Nesnáším je. Akorát tak deptají matku, ta to pak přenáší na své okolí a dítě. Horor.
      kgrimmova   | 26.01.2012 09:22:02
      Reagovat | URL příspěvku
    • \
      RE: nechápu
      Naprosto s Vámi souhlasím, nechápu, jak tohle může vůbec někdo napsat, to určitě psala bezdětná a nebo vypérovaná matka, která si nechala radit chytrými babičkami, tohle úplně nesnáším. Naopak, myslím si, že spaní s dítětem je pro matku i dítě naprosto přirozené již od narození. Miminko potřebuje maminku cítit, maminka své dítě nezalehne, mozek matky v noci je nastaven tak, že ví, že vedle ní leží její dítě. Jiné je to samozřejmě po požití alkoholu nebo drog, ale za normální situace je to snad ani nemožné.Spím se svou dcerkou v posteli od jejího narození. Přítel, který chodí do práce s námi přes noc normálně spí. Nemáme problém. Pokud jde na jedno s přáteli, tak leží v místnosti, kde má gauč a tam přespí. Já jsem malou ještě nikdy ani nepřilehla, maximálně se v noci vzbudím a přikreju ji. A co se týká psychického vývoje dítěte, tak dle mého vůbec není pravda, že se pak dítě na tomto stavu stane závyslé. Naopak, má pocit bezpečí a více si věří. Což jsem četla též na jedné podobné stránce a i v časopise, který odebírám. Děťátko má v sobě jistotu, ví, že se má vždy na koho obrátit. Nemusí plakat v postýlce a být obklopeno plyšáky, které ho stejně nezajímají,protože náruč matky mu nenahradí... 
      Jenyta   | 26.01.2012 11:01:08
      Reagovat | URL příspěvku
  • Máme celkem 3 děti (holčičku 5 let a dvojčátka-holky 20 měsíců). Musím říct, že dcera s náma spala od narození až do 3 let v manželské posteli. Nikdy se nestalo, že by ji jeden z nás zalehl, či na ni lehl, nějak jí přiškrtil končetiny apod. Když jako miminko měla postýlku, nikdy tam nechtěla spát, byla velmi neklidná, často plakala, budila se,proto byla u nás. Od doby, co máme dvojčata (nar. o 6 týdnů dříve), spí ve své posteli a bez problémů. Dvojčata spávala ve svých postýlkách, na monitorech dechu. Jenže se jim tam špatně spalo a zhruba od 2 měsíců spí s námi v posteli až do teď. Spí klidněji a určitě lépe, než když byly v postýlkách. Myslím si, že to, že spí s námi není na škodu. Cítí tlukot našeho srdce, naši blízkost a myslím si, že je to pro ně jen dobře. Na to, že byly nedonošené o 6 týdnů, vše dělaly (seděly, chodily apod.), tak jak uvádějí všechny tabulky. Nemyslím si, že z nich vyrostou "mamánkové", kteří nebudou chtít vylézt z maminčiny postele, náruče a nebudou chtít být s nikým jiným. V okolí máme hodně dětí a i když ty děti od malinka spávaly ve svých postýlkách, teď v 5 letech vyžadují spánek u rodičů v posteli a dělají kvůli tomu hysterické scény. Podle mě jde o přístup rodičů k tomu danému dítěti. Nejde to škatulkovat do tabulek, příruček a jednozančně spávání s rodiči odsoudit.
    Už dříve přece dítě spávalo s matkou a nikdy se nad tím nikdo nepozastavoval!
    kgrimmova   | 26.01.2012 08:57:02 | Reakcí: 1, poslední: 26.01.2012 09:04:57
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      plně souhlasím a jsem ráda, že to někdo vidí jako já a má podobné zkušenosti
      keytyna   | 26.01.2012 09:04:57
      Reagovat | URL příspěvku
  • Jedinkrát spala dcera v naší manželské posteli. A to jen hodinu a přes den. Prostě neexistuje. Každý, i maminka má nárok na soukromí při spaní. My jí taky nikdy nelezli do postýlky anebo nyní(jsou jí 3 roky), neleháme do její, už dospělácké postele!
    helenice   | 25.01.2012 18:11:29 | Reakcí: 3, poslední: 27.01.2012 04:09:55
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Věc názoru 
      Jenyta   | 26.01.2012 11:04:05
      Reagovat | URL příspěvku
    • \
      RE:
      z toho co jste napsala čiší odtažitost a až přílišná ráznost... pardon ale tak striktní dodržování prostoru "to je moje postel a to tvoje a ke mě nesmíš.." je vzhledem k mateřským pudům až nelogické!!!
      Lucííík   | 26.01.2012 23:53:16
      Reagovat | URL příspěvku
      • \
        RE:
        Děkuji. Konečně mám písemně, že jsem nelogická  Nicméně, u dcery díky přílišné ráznosti neznám řvoucí scény v obchodě apod. A ještě dodám, že jsem ji vodila na dětském vodítku do doby, než se naučila chodit a nezdrhat. A ted se do mne pustťe...
        helenice   | 27.01.2012 04:09:55
        Reagovat | URL příspěvku
  • Dcera s námi nespala nikdy, měla svou postýlku a už od 2. měsíce spala i sama v pokoji, a ve 4 letech se začala výrazně domáhat spaní s námi v posteli, nebo uspávání s jedním z rodičů.
    veru-beru   | 25.01.2012 08:33:18
    Reagovat | URL příspěvku
  • Já si malou beru do postele vždycky ráno kolem 6-7, kdy vstává na jídlo a manžel jde do práce a v pohodě se vyspím, nikdy jsem ji nezalehla, hned se probudím, když je moc blízko. U tchánovců nemáme postýlku, takže s námi dcera spí v posteli celou noc a vždycky jsem byla ráno vyspalá :) Podvědomě prostě vím, že se nemůžu roztahovat a mám si dávat pozor, ale každý den bych to rozhodně neprovozovala...
    Gastrica   | 25.01.2012 06:42:17
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce