Inzerce
Inzerce
Inzerce

Březen: Ottík byl na vyšetření ve speciálním pedagogickém centru, které jednoznačně doporučilo jeho integraci ve školce. Ve školce už Ottík zvládá i procházky mimo školku. Elli je ve školce ve svém živlu.

Vyšetření ve speciálním pedagogickém centru

Ještě v únoru jsme  Ottíkem navštívili speciální pedagogické centrum. Hned nás s Ottíkem oddělili a já si začala povídat s paní psycholožkou. Vše o dětech, jejich vývoji, chování atd. Ottík byl s druhou paní psycholožkou a za 1,5 hodiny přišel za námi, protože už byl čas jeho svačiny a paní to jasně naznačil. Pak jsme už byli všichni pohromadě a oni dál zkoumali.

Závěr je asi takový, že diagnostika se provede mezi 4. a 5. rokem a školka dostala papíry pro vyřízení pedagogického asistenta. Ottík je prý jednoznačně jiný, vše koná v přesných trajektoriích, je velmi vnímavý, absolutně přehlíží lidi, a to jak dospělé, tak děti. Pozoruje je, má vše pod kontrolou, ale proto, že si hlídá svůj prostor, je velmi opatrný. Projevuje veliký zájem o veškeré hudební nástroje a hračky, dále se zajímá jen o ryze technické věci. Nemluví nejspíš proto, že nemá žádnou potřebu, protože s rodiči se domluví a ostatní ho nezajímají. Pokud něco chce, umí to ukázat a vysvětlit cizímu velmi direktivním, ale úplně neagresivním způsobem. Se mnou má prý úžasný vřelý vztah, skvělé rodinné zázemí. Doporučili jednoznačně integraci ve školce, ať se socializuje a je naděje, že pokud se pomalu bude narušovat jeho pole a řád, tak to zvládne do školy jako každý jiný.  Ve 4 až 5 letech půjde na testy, protože se jeví opět jako velmi nadané a nadprůměrně inteligentní dítě, jen nějak nikdo neumí přijít na to, v čem. Kromě toho ignorovaní světa okolo. :D. Tak máme před sebou další roky nejistoty, zda jde o PAS nebo jinou poruchu.

Paní psycholožky z něj byly nadšené, jak je krásný, usměvavý, jak krásně spolupracoval a se mnou jak komunikuje, vykládá a ukazuje. To mě potěšilo.

Už jsme přestali chodit i k psychiatrovi, který dospěl k obdobnému závěru a ukážeme se až pro případnou diagnostiku, aby vypsal žádanky.

Ottík se ve školce aklimatizoval

Ottík začal poměrně vzorně jíst, občas i školkovou svačinu.

Paní kuchařka s ním dělá divy a on s ní začal chodit čůrat na záchod. Po týdnu s ní to dokáže už i s paní učitelkou. Nastává pro něj další zlomový úkol a to procházky mimo areál školky. Celou ji probrečel do doby, než se opět napojili na jemu známou cestu zpět do školky. A pro nás potěšující věc, sedl si na odrážedlo a zkouší jezdit. Pomalu se vmíchává mezi děti, začíná je hladit, začíná navazovat kontakt.

Inzerce

Elli je ve školce ve svém živlu

Elli je ve školce ve svém živlu a stále se zapojuje do všech aktivit s nadšením. Maluje, tančí, prostě vše jako jiné děti.

Inzerce

Týdny chvály končí

Děti byly měsíc v kuse chválené a slýchávala jsem slova jako božský, úžasný. Musela jsem jim za to dát pusu. Ta doba ale asi už skončila, poslední týden totiž slyším jen samé stížnosti. Možná je to tím, že ve školce je jen jedna učitelka, a na zástup je tam důchodkyně, která jí až tak moc nepomůže. Obzvlášť s názorem na Ottíka, který dle ní nepatří do normální školky. Ottík je jak radar a ví, jak se ona na něj dívá a tudíž ji totálně ignoruje. Učitelka, která si před tím našla na Ottíka čas, ho teď nemá a on se dožaduje vším možným a nemožným její pozornosti. A zlobí.

Elli je na tom obdobně. Je jak utržená ze řetězu a s dvěma kamarády tam dělá cirkus. Jaro je jaro a 4 děti vystrčily růžky. Lítají na zahradě, málem už došly k úrazu. Malují si, co chtějí, Ottík tlapká Elli po zadku a tulí se k ní, jogurt patlá rukama, tahá děti od malování do herny. Neposedí ani jeden, a když paní učitelka na Elli zvýší hlas, Elli se rozbrečí  atd.

Inspekce ve školce

Na inspekci byla paní ze SPC, která školku pochválila za práci s Ottíkem. Bohužel pro mě nedoporučila odpolední spánek, a tak i nadále zůstáváme jen na dopolední docházce.

Dále se tam byla podívat nejvyšší ředitelka, asi díky stížnostem divných rodičů, jak jsem se oklikou dověděla, protože jejich děti přece nebudou ve třídě s divným  Ottíkem. Jenže náš kuliferda to s ní skoulel, jak umí. Nechal se podrbat po hlavě, usmál se, zamrkal, sedl si na klín a sdělil své nejsladší „Ajajejeje“. Paní ředitelka jen radostně zkonstatovala, že si už Ottík zvykl a není tak co řešit.

Aktivity po školce - děti si oblíbily odrážedla

Děti dostaly odrážedla a jsou blahem bez sebe, odpoledne a o víkendech je pořád někam vodíme a vozíme. Mezi davy lidí, do heren, kde jsou bez nás, k příbuzným s dětmi i bez, na koně... A musím říct, že i když to je finančně dost náročné, oběma to prospívá. Elli je skvěle poslouchající vysmáté dítě a Ottík se zlepšuje den ode dne v poslušnosti a hlavně v komunikaci s cizími osobami. Je velmi zvídavý a projevuje zájem o vše dění kolem něj.  Tak snad se to vše bude jen zlepšovat a děti budou i nadále prospívat.

Na základě vyprávění Liberte připravila Naďa Barochová.

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Březen: Ottíkovo vyšetření ve speciálním pedagogickém centrum, Elli je ve školce ve svém živlu - diskuze

Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Zavírání se v pokoji

| Ada1215 | 18.10.2020, 16:29

Dobrý den, dceři je 12 let a v poslední době se neustále zavírá ve svém pokoji, nechce s námi moc komunikovat a dokonce jí i vadí, nechávat otevřené dveře do svého pokoje, i když ví, že tam bez jejího vědomí nebudeme vstupovat. Snažíme se její soukromí respektovat, vždy klepeme na dveře, pokud s ní chceme mluvit. Nevím, jestli je to puberlou nebo proč nám jako rodičům přestala věřit. Podotýkám, že se u nás doma nic nezměnilo, vše funguje jako dřív. Někdy mám pocit, že jí i vadí jen moje přítomnost. Přitom jsou ale dni, kdy se spolu normálně bavíme, dokonce se mi tu a tam s něčím svěří. Ale takových chvil je čím dál méně a bojím se, aby nevymizely úplně. Vím, že má nějaké problémy s kamarádkami, ale o tom vůbec nechce mluvit. Dále mě trápí její vztah s otcem . mým manželem. Ten je na ní poměrně přísný, což vůbec není na škodu, ale mám pocit, jako by se úplně vytratilo jakékoliv prřátelství mezi ní a otcem. Dokonce se i vyjádřila v tom smylsu, že by bylo lepší, kdyby s námi vůbec nebydlel. Všechno je mi to hrozně líto. Poradíte mi, prosím, jak vylepšit komunikaci a vztahy v rodině? Jak docílit toho, aby se situace ještě nezhoršovala? Dcera ví, že ji mám moc ráda a že mlže kdykoliv přijít, pokud ji bude něco trápit. Myslím, že ví, že mi může věřit.
Děkuji za radu.

Dobrý den, u vás doma se jak píšete, nic nezměnilo, ale jak to tak vypadá, tak se změnila vaše holčička. Vaše dcera podle popisovaných projevů evidentně vstoupila do období dospívání a chová se adekvátně svému věku a vývojovému období. Vy jako rodiče respektujte její potřebu většího soukromí a zavřené dveře jejího pokoje. Naopak pokud dcera přijde a bude si s vámí chtít povídat, pak tyto chvilky využijte na maximum a snažte se na ni udělat čas a vyslechnout ji. Příležitost si s ní popovídat, dozvědět se také nějaké informace o ní a o tom co prožívá se nemusí po delší dobu opakovat a to že byste na ni neměli čas může podkopat její důvěru ve vás. Nevyzvídejte nic o vztazích s kamarádkami, nepodsouvejte jí problémy, ale naslouchejte. V případě vyzvídání se dcera ještě více uzavře do sebe a neřekne vám nic. O období dospívání bylo napsáno mnoho literatury, stačí zapátrat na internetu, který se jen hemží radami jak komunikovat s dospívajícími dětmi. Lze také vyhledat některou z poraden pro rodinu a mezilidské vztahy, kde můžete pod vedením odborníka na komunikaci v rodině pracovat. Přesto všechno se připravte na to, že toto období je pro všechny zúčastněné členy náročné, ale také důležité. Vždyť z vaší holčičky se má stát sebevědomá mladá žena. Ohledně vztahu s otcem nejsou popisované projevy také nic neobvyklého, je ale potřeba i ze strany otce zapracovat na zlepšení komunikace  a přiblížení se dceři. Na tomto místě si níže dovolím vložit odkaz na článek, který jsem v létě četla na internetu a kde možná najdete některé odpovědi na vaše dotazy.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 19.10.2020, 10:28
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce