Březen: Ottíkovo vyšetření ve speciálním pedagogickém centrum, Elli je ve školce ve svém živlu

Vyšetření ve speciálním pedagogickém centru

Ještě v únoru jsme  Ottíkem navštívili speciální pedagogické centrum. Hned nás s Ottíkem oddělili a já si začala povídat s paní psycholožkou. Vše o dětech, jejich vývoji, chování atd. Ottík byl s druhou paní psycholožkou a za 1,5 hodiny přišel za námi, protože už byl čas jeho svačiny a paní to jasně naznačil. Pak jsme už byli všichni pohromadě a oni dál zkoumali.

Závěr je asi takový, že diagnostika se provede mezi 4. a 5. rokem a školka dostala papíry pro vyřízení pedagogického asistenta. Ottík je prý jednoznačně jiný, vše koná v přesných trajektoriích, je velmi vnímavý, absolutně přehlíží lidi, a to jak dospělé, tak děti. Pozoruje je, má vše pod kontrolou, ale proto, že si hlídá svůj prostor, je velmi opatrný. Projevuje veliký zájem o veškeré hudební nástroje a hračky, dále se zajímá jen o ryze technické věci. Nemluví nejspíš proto, že nemá žádnou potřebu, protože s rodiči se domluví a ostatní ho nezajímají. Pokud něco chce, umí to ukázat a vysvětlit cizímu velmi direktivním, ale úplně neagresivním způsobem. Se mnou má prý úžasný vřelý vztah, skvělé rodinné zázemí. Doporučili jednoznačně integraci ve školce, ať se socializuje a je naděje, že pokud se pomalu bude narušovat jeho pole a řád, tak to zvládne do školy jako každý jiný.  Ve 4 až 5 letech půjde na testy, protože se jeví opět jako velmi nadané a nadprůměrně inteligentní dítě, jen nějak nikdo neumí přijít na to, v čem. Kromě toho ignorovaní světa okolo. :D. Tak máme před sebou další roky nejistoty, zda jde o PAS nebo jinou poruchu.

Paní psycholožky z něj byly nadšené, jak je krásný, usměvavý, jak krásně spolupracoval a se mnou jak komunikuje, vykládá a ukazuje. To mě potěšilo.

Už jsme přestali chodit i k psychiatrovi, který dospěl k obdobnému závěru a ukážeme se až pro případnou diagnostiku, aby vypsal žádanky.

Ottík se ve školce aklimatizoval

Ottík začal poměrně vzorně jíst, občas i školkovou svačinu.

Paní kuchařka s ním dělá divy a on s ní začal chodit čůrat na záchod. Po týdnu s ní to dokáže už i s paní učitelkou. Nastává pro něj další zlomový úkol a to procházky mimo areál školky. Celou ji probrečel do doby, než se opět napojili na jemu známou cestu zpět do školky. A pro nás potěšující věc, sedl si na odrážedlo a zkouší jezdit. Pomalu se vmíchává mezi děti, začíná je hladit, začíná navazovat kontakt.

Elli je ve školce ve svém živlu

Elli je ve školce ve svém živlu a stále se zapojuje do všech aktivit s nadšením. Maluje, tančí, prostě vše jako jiné děti.

Týdny chvály končí

Děti byly měsíc v kuse chválené a slýchávala jsem slova jako božský, úžasný. Musela jsem jim za to dát pusu. Ta doba ale asi už skončila, poslední týden totiž slyším jen samé stížnosti. Možná je to tím, že ve školce je jen jedna učitelka, a na zástup je tam důchodkyně, která jí až tak moc nepomůže. Obzvlášť s názorem na Ottíka, který dle ní nepatří do normální školky. Ottík je jak radar a ví, jak se ona na něj dívá a tudíž ji totálně ignoruje. Učitelka, která si před tím našla na Ottíka čas, ho teď nemá a on se dožaduje vším možným a nemožným její pozornosti. A zlobí.

Elli je na tom obdobně. Je jak utržená ze řetězu a s dvěma kamarády tam dělá cirkus. Jaro je jaro a 4 děti vystrčily růžky. Lítají na zahradě, málem už došly k úrazu. Malují si, co chtějí, Ottík tlapká Elli po zadku a tulí se k ní, jogurt patlá rukama, tahá děti od malování do herny. Neposedí ani jeden, a když paní učitelka na Elli zvýší hlas, Elli se rozbrečí  atd.

Inspekce ve školce

Na inspekci byla paní ze SPC, která školku pochválila za práci s Ottíkem. Bohužel pro mě nedoporučila odpolední spánek, a tak i nadále zůstáváme jen na dopolední docházce.

Dále se tam byla podívat nejvyšší ředitelka, asi díky stížnostem divných rodičů, jak jsem se oklikou dověděla, protože jejich děti přece nebudou ve třídě s divným  Ottíkem. Jenže náš kuliferda to s ní skoulel, jak umí. Nechal se podrbat po hlavě, usmál se, zamrkal, sedl si na klín a sdělil své nejsladší „Ajajejeje“. Paní ředitelka jen radostně zkonstatovala, že si už Ottík zvykl a není tak co řešit.

Aktivity po školce - děti si oblíbily odrážedla

Děti dostaly odrážedla a jsou blahem bez sebe, odpoledne a o víkendech je pořád někam vodíme a vozíme. Mezi davy lidí, do heren, kde jsou bez nás, k příbuzným s dětmi i bez, na koně... A musím říct, že i když to je finančně dost náročné, oběma to prospívá. Elli je skvěle poslouchající vysmáté dítě a Ottík se zlepšuje den ode dne v poslušnosti a hlavně v komunikaci s cizími osobami. Je velmi zvídavý a projevuje zájem o vše dění kolem něj.  Tak snad se to vše bude jen zlepšovat a děti budou i nadále prospívat.

Na základě vyprávění Liberte připravila Naďa Barochová.