Mám v živé paměti, když se v reklamě objevila rodina chlapečka bez sluchu po prodělané pneumokokové infekci. Tehdy to ještě množí rodiče komentovali slovy: „Á zase straší, aby vydělali!“ Více tématu odmítali věnovat pozornost. Uběhlo pár let a množící se případy dětí se stejným osudem přiměly rodiče nejen k přemýšlení, ale i k akci. Zájem o očkování proti pneumokokům vzrostl. O to více dnes zarážejí kazuistiky, které se doslova nemusely stát. Například?
Například příběh Marušky, která s maminkou zavítala k paní doktorce Michaele Fraňkové z Odborné infekční ambulance v okresní nemocnici v Příbrami:
Jak to všechno začalo?
Marušku (3,5 roku) jsem přijala na infekční oddělení pro naléhavé podezření na zánět mozku a mozkových blan. Zjistila jsem, že holčička nemá vůbec žádná základní očkování a proti pneumokokovým nákazám naočkována rovněž není. Maruščina matka mi sdělila, že k rozhodnutí neočkovat dospěla na základě podrobného zkoumání dostupných materiálů na internetu a po konzultaci s kamarádkou, která má léčitelské schopnosti. Praktická dětská lékařka proti ní byla údajně zaujatá a šlo jí jen o „byznys farmaceutických firem“, dokonce jí nevydala potvrzení do mateřské školy.
Jednalo se u Marušky o náhle vzniklý stav nebo měl nějaké předchorobí?
Zjistila jsem, že během tří týdnů dívenka prodělala dvakrát zánět středního ucha. Dívence byla vždy předepsána antibiotika, a to jejím dětským lékařem. Při prvním zánětu středního ucha je matka dítěti nepodala vůbec, u druhého v pozměněném dávkování, sama si léčbu upravila.
S jakými příznaky jste Marušku přijímala a co zjistila vyšetření?
Maruška měla vysokou horečku, byla v polovědomí a měla patrné příznaky, které by mohly odpovídat zánětu mozkových blan. Z pravého ucha jí vytékala hnisavá tekutina. Provedla jsem celou řadu vyšetření včetně lumbální punkce (odběr mozkomíšního moku z páteřního kanálu v oblasti bederní páteře). Na základě vyšetření byla zjištěna pneumokoková infekce, u které se nám podařilo určit i typ pneumokoka.
Jaký byl průběh onemocnění a jaká léčba byla nasazena?
Nasadila jsem Marušce širokospektrá antibiotika s další nezbytnou doplňující léčbou. Do třetího dne byl její stav velmi vážný a komplikován křečemi.
Následně se Marušce dařilo podstatně lépe. Zaráželo nás však její neobvyklé chování – byla velmi úzkostná, nereagovala na naše výzvy. Pro naléhavé podezření na výraznou poruchu sluchu byla Maruška přeložena na ORL oddělení do Fakultní nemocnice Motol k implantaci kochleárního implantátu. Pomáhá obnovit sluch u osob, které ho mají poškozený.
Znamená to, že u Marušky vyústil pneumokokový zánět mozku a mozkových blan v úplnou hluchotu?
Ano, holčička prodělala hnisavý zánět mozku a mozkových blan s následnou hluchotou. Zánět byl komplikací neléčeného zánětu středního ucha.
Jaké měl příběh pokračování? Jak se Marušce daří dnes?
Podle dohledané dokumentace z Fakultní nemocnice Motol byla Maruška při propuštění v pořádku. Na kontroly do infektologické ambulance matka s dítětem nechodí, změnila pediatra a přestěhovala se k příteli, snad do jiného okresu…
Byla nějaká šance předejít tak závažnému onemocnění právě u Marušky?
Ano, adekvátní léčba zánětu středního ucha a očkování.
Uvědomila si matka Marušky, že zánět mozku a mozkových blan u Marušky byl vyústěním jí pozměněné léčby zánětů středouší?
Ne.
Je nějaký způsob záchytu a pomoci dětem, které jsou takto závažně zdravotně poškozovány svými opatrovníky?
Ne.