Výživa v batolecím věku (1-3 roky)

1. Růst a vývoj v batolecím věku
2. Důležitost správné výživy
3. Vztah dítěte k jídlu
4. Příjem nejen základních živin
5. Pravidelný režim je základ
6. Energetický model celodenního jídelního talíře
7. Vyvážená strava
8. Maso, tuky, zelenina
9. Pitný režim aneb kolik toho musí děti za den vypít?
10. Příprava jídel
11. A na závěr…

1. Růst a vývoj v batolecím věku

Batolecím období dítěte označujeme druhý a třetí rok jeho života. V porovnání s vývojem v prvním roce se u dítěte pozvolna zpomaluje růstová rychlost. V průměru dítě přibere během druhého roku na váze 2,6 kg a do výšky vyroste 12 cm, během třetího roku nastává období, kdy dítě zvýší svou hmotnost v průměru o 2,5 kg a jeho postava se zvýší o 6 cm. Tento vývoj přetrvává v následujících třech až čtyřech letech.

2. Důležitost správné výživy

Výživu batolete chápeme jako nejzákladnější fyziologickou potřebu. Vzhledem k tomu, že dítě prochází několika různými stádii vývoje, je plnohodnotná výživa velmi důležitá pro správný fyzický i psychický vývoj. Způsobem výživy se musíme přizpůsobit rychle se vyvíjejícímu organismu nejen kvantitou ale i kvalitou stravy.

3. Vztah dítěte k jídlu

Nesmíme zapomínat, že ve stravovacím chování se začíná projevovat fyziologický negativismus dítěte. Pro toto období je typické, že objem jídla se mění, někdy dítě sní velké množství, jiný den naopak velmi malé. V porovnání s kojeneckým věkem se tato změna rodičům jeví jako ztráta chuti k jídlu. Děti mají výkyvy ve svých preferencích a averzích, například se objeví období, kdy jim nechutná maso nebo dočasně nemají chuť k jídlu. Za nějakou dobu se vše upraví. Dětem se musejí podávat rozmanitá jídla s různou chutí, konzistencí a teplotou. Dlouhodobé podávání stravy v kašovité formě vede k situacím, kdy dítě odmítá kousat.

V širším slova smyslu je to období, kdy dítě z kojenecké výživy přechází na způsob stravování dospělých a začíná si vytvářet vztah k potravinám a jídlu a začíná si osvojovat stravovací zvyklosti. Specifických doporučení ubývá a strava se přibližuje stravě zbytku rodiny. Proto je vhodné dbát na dodržování zásad zdravé výživy i kultury stolování. Asi nejvíce se odráží na utváření nutričních zvyklostí životní styl rodiny.

4. Příjem nejen základních živin

Z nutričního hlediska to znamená, že se mění zastoupení základních živin (bílkovin, tuků, sacharidů) podílejících se na celkovém energetickém příjmu. Především dochází ke snížení procentuálního zastoupení tuků od výživy výlučným kojením, kdy tuky tvořily 50% z celkového energetického příjmu až na hodnotu 30% na celkovém energetickém příjmu jako ve stravě dospělých, a to nejdříve po skončení druhého roku věku. Tuky a hlavně obsah polynenasycených mastných kyselin ve stravě jsou velmi důležité pro dozrávání mozkových struktur.

U dítěte ubývá tělesného tuku a začíná se utvářet větší množství svaloviny, proto narůstá nárok na potřebu bílkovin
ve vztahu na kilogram tělesné hmotnosti (2 g bílkovin), ale ne méně než 10% na celkovém energetickém příjmu. Kvalitní strava by měla obsahovat dostatečné množství vitaminů, minerálních látek a stopových prvků a to zejména vápník, fosfor, železo, zinek, jód, fluor.

5. Pravidelný režim je základ

Základem správného stravovacího chování by mělo být vytvoření pravidelného režimu. Počátky můžeme stavět už při přechodu dítěte na pevnou stravu v prvním roce života. Rytmičnost v přísunu živin a energie je pro organismus výhodná, ekonomizuje a harmonizuje jeho činnost. Dítě se od nejmladšího věku učí, že život má svá pevná pravidla. Jak dítě roste, začleňuje se do zvyklostí jídelního rytmu.

Dávkování a počet jídel vychází z poznatků fyziologie trávení, tradic a ekonomických podmínek rodiny. Pravidelnost v jídle v rámci 24 hodin by měla být jedním ze základů zdravého životního stylu, která se pak přenáší i do rytmu ostatních denních činností. Způsob výživy rodiny se řídí podle přesných pravidel.

Denní režim složený z pěti dávek (snídaně 20%, přesnídávka 5%, oběd 40%, svačina 5%, večeře 30%) přizpůsobujeme stravování celé rodiny při současném respektování specifik batolete.

6. Energetický model celodenního jídelního talíře

Z důvodu obsahu malého žaludku a střídavé chuti k jídlu by dítě mělo jíst v menších dávkách. Jídlo by nemělo být příliš teplé, vhodné je podávat jednotlivé součásti pokrmů samostatně, nemíchat je dohromady. Dětem mohou vadit nejrůznější pachy např. rozvařená zelenina, luštěniny, maso, ryby aj. Nezapomínáme na to, že velký význam při příjmu stravy mají i ostatní smysly nejenom chuť (vůně, vzhled, klidné prostředí).

1. Snídaně

Snídaně by měla tvořit 20 % z celkového energetického příjmu během dne

• 200 ml mléko (UMV) 3,5 %
• 40 g chléb
• 10 g rostl. máslo
• 30 g paprika
• 20 - 30 g bílkovinné potraviny

2. Přesnídávka

Přesnídávka by měla tvořit 5 % z celkového energetického příjmu během dne

• 60 g ovoce - broskev

3. Oběd

Oběd by měl tvořit 40 % z celkového energetického příjmu během dne

• polévka zeleninová s obilovinou
• 50 g pečené kuře
• 80 g brambor (jiný příkrm)
• 50 g zeleninový salát
• 5 g rostlinný olej

4. Svačina

Svačina by měla tvořit 5 % z celkového energetického příjmu během dne

• 100 ml bílý jogurt
• 1/2 rohlík
• 30 g ovoce

5. Večeře

Večeře by měla tvořit 30 % z celkového energetického příjmu během dne

• 200 ml rýžová kaše (3,5 %)
• 50 g jablko

7. Vyvážená strava

Pestrá a vyvážená strava nám zajišťuje doporučený poměr základních živin, vitamínů a minerálních látek, proto při skladbě jídelního lístku využíváme potraviny z každé potravinové skupiny. Z počátku druhého roku věku tvoří základ stravy mléko a mléčné výrobky a postupně se základem jídelního lístku stávají obiloviny, mlýnské a pekárenské výrobky, které poskytují nejvíce energie. Podle doporučení SZO by mateřské mléko mělo být nedílnou součástí ve stravě dítěte do dvou let. Pokud není dítě kojeno, využíváme umělé mléko a postupně začínáme zařazovat pasterizované mléko – ne odtučněné a další mléčné výrobky.

Sladkosti podáváme dítěti pouze výjimečně a vždy hledáme náhradní řešení. Tím může být čerstvé či sušené ovoce. Čím později se dítě naučí jíst a pít sladké potraviny a nápoje, tím lépe.

8. Maso, tuky, zelenina

Ovoce a zelenina se pro svůj zdroj vlákniny, vitamínů a minerálních látek stává automatickou součástí jídelníčku. Dbáme na příjem listové zeleniny, zeleniny a ovoce s vysokým obsahem vitamínu C a žluté a oranžové zeleninu a ovoce pro obsah beta karotenu. Upřednostňujeme je v syrovém stavu nebo připravené vhodnou technologickou úpravou (vaření a dušení v páře).

Maso je zdrojem plnohodnotných bílkovin a také potřebného železa. Rybí maso by se mělo stát součástí jídelníčku nejenom pro svůj obsah jódu, ale i nenasycené mastné kyseliny, a to alespoň dvakrát do týdne.

Zařazujeme také luštěniny, zpočátku dáváme přednost méně nadýmavým druhům (červená čočka, fazole mungo, fazole adzuki) nebo je připravíme vhodnou technologickou úpravou.

Z tuků dáváme přednost tukům rostlinným před živočišnými. Důležitým zdrojem jsou i ořechy a semena, vždy máme na zřeteli, v jaké formě je dětem podáváme z důvodu nebezpečí vdechnutí. Lze je podat nastrouhané do salátů či při přípravě moučníků. Rozpuštěné čerstvé máslo je v doporučené dávce vhodné podat pro svůj obsah vit. A.

9. Pitný režim aneb kolik toho musí děti za den vypít?

Součástí stravovacího režimu je i režim pitný. Denní doporučená potřeba se pohybuje kolem 1200 – 1500  - 1800ml, s věkem stoupá. Malé dítě si většinou samo neřekne a je dobré mu ho nabízet. U dítěte je důležitou součástí i mléko, vhodnými nápoji jsou voda, ovocné čaje, zeleninové šťávy, ředěný džus. Batolatům se doporučuje podávat maximálně 150 -  250 ml džusu pro obsah velkého množství cukru.

10. Příprava jídel

Technologická příprava jídla pro batolata by měla respektovat zásady správné výživy a přírodní úpravy. Používáme kvalitní tuky, nepřepálené a přidáváme je až do hotového pokrmu. Při přípravě polévek nepoužíváme vývary z kostí. Připravujeme polévky z kvalitních potravin – ze zeleniny, masa, luštěnin husté či řídké konzistence. Můžeme zahustit moukou – škrobovou, pšeničnou, sójovou, kukuřičnou.

Vhodné technologické přípravy jsou vaření, vaření v páře, dušení a pečení, smažená jídla nedoporučujeme. K dochucování pokrmů používáme zelené natě, kmín, majoránku, bazalku, koriandr. Při vhodné kombinaci použitých potravin a technologické úpravy není nutné pokrmy dosolovat nebo použijeme velmi malé množství soli.

11. A na závěr…

Ve stravě takto malých dětí bychom se měli vyvarovat přípravě exotických a kořeněných jídel, konzumaci uzenin, velkého množství sladkostí a čokolád a sladkých a sycených nápojů CO₂.

DÍTĚ JÍ PRO SVOJI RADOST, NIKOLIV PRO RADOST DOSPĚLÝCH