Inzerce

Příklady táhnou

Snad každá generace prožije momenty, kdy si řekne „ta dnešní mládež (děti), to je tedy něco“… Ale co přísloví o jablku, které nepadá daleko od stromu? Nedávno jsem se zúčastnila nového víkendového terapeutického festivalu a odpoledne vzala dceru s sebou (chodí do 3. třídy). Důvod byl jednoduchý – povídat dětem, že „musím do práce“, „jsem unavená z práce“ je jedna věc a vzít dítě s sebou a zapojit ho strana druhá. Takže dostávala drobné úkoly a pokud něco potřebovala, musela se postarat sama. A poté si sama obcházela jednotlivé stánky, zkoumala či zkoušela jejich nabídku a pobývala tam, kde jí bylo dobře. Navečer řekla, že v neděli jde znovu, neboť je to lepší, než televize. To mě zaujalo a potěšilo, neboť i to svědčí o tom, že tam byly dobré energie a aktivity, které jí něco přinášely.

Co vlastně předáváme svým dětem? Myšlenku „věřím ti a dávám ti svobodu“ (u menších doporučuji vymezit prostor k pohybu) nebo „musím tě mít pod kontrolou, protože…“?

Dnešní děti jsou jiné, doba je jaká je a každý se musí dříve či později prosadit sám. Pokud dítě ráno odchází z domu a od rodiče slyší myšlenku např. „užij si dnešní den, věřím ti“, má jistě dobrý základ i pro další období. Pokud jej vypravujeme s tím co přes den musí a nesmí, vštěpujeme mu vlastně model určitých omezení, příkazů a zákazů a časem se může objevit důsledek. Děti narozené po roce 2000 jsou odlišné v tom, že si často vystačí sami se sebou, doslova si utečou do svého světa. Na druhou stranu i ony se musejí naučit vycházet s ostatními, a to jak s rodinou, tak i s vrstevníky. A dětský kolektiv bývá neúprosný – klidně vmete dítěti do tváře, že má např. starší či postižené rodiče, že je tlusté či zadrhává.

Inzerce

Ano, to jsou údery, které překvapí i dospělého. Jejich síla je v tom, že jsou nečekané a většina dětí má ještě srdíčko otevřené dokořán. O to více to bolí. Proto je psychohygiena stejně důležitá, jako hygiena těla. Jak bychom vypadali, kdybychom se česali jednou za měsíc?

V momentě, kdy přijdou tyto lekce, je vhodné zachovat klid a podělit se v klidu o svůj prožitek s rodiči. Děti mají sklony tajit, co je trápí a často berou vinu na dění v okolí na sebe. Tím ovšem negativní prožitek zůstává uvnitř a časem způsobí nejrůznější fyzické či psychické potíže.

Inzerce

Proto doporučuji děti pozorovat, ptát se, jak se cítí v kolektivu, zda si navzájem pomáhají a jak na situace reaguje pedagog. I my bychom měli umět sdílet svoje prožitky, vyhnout se kritizování a odsuzování a naučit se hledat v tom pro sebe poučení. Pokud se nám to podaří a situace se časem zopakuje, je velmi pravděpodobné, že zareagujeme jinak, lépe. Mimo jiné proto, že jsme si to zpracovali i vnitřně a tím pádem jsem celkově odolnější.

Doporučuji občas si připomenout, že děti dělají to, co děláme, nikoliv to, co říkáme. A pokud se nám občas něco nepodaří, tak si to přiznejme a případně se ostatním omluvme. I to je velký vklad do výchovy.

Inzerce

Předchozí článek Malý zuřivec

Další článek Vývoj dětské kresby

Komerční sdělení

Související články

Příklady táhnou - diskuze

Vložit příspěvek Članky s diskuzí

Zatím žádné příspěvky.

Poradna

Může si 10-mesicni dítě cíleně vyvolávat zvracení

| kozubkova.lenka@seznam.cz | 08.08.2020, 16:46

Dobrý den, má dcera se narodila jako hypotrofická s nedovinutou trávicí soustavou. Od narození bojujeme se stravou. Kojila jsem 3 týdny, pak jsem byla nucena přestat. Dceři diagnostikovali úplnou intoleranci laktózy. Několikrát jsme před určením diagnózy měnili mléka a s úspěchem skončili na mléku neocate infant. Jiné mléka ji dělala hrozné problémy se zažíváním. Všude je navíc byť minimum laktózy, třeba i v probiotikách. Dcera měla ale vždy problém neocate infant pít, ale po vyhladovění ho pak pila normálně. Nepomáhá jakékoliv dochucovadlo, ani ho míchat do příkrmů. Po zavedení prvních příkrmů v 5-ti měsících ale nastal zlom. Pochopila, že existuje něco lepšího a striktně odmítla mléko pít a dělala, že se dáví, než aby pila. Já se od té doby snažím udělat z jídla hru. Nebo jí zpívám, napodobují zvuky zvířat. To se směje. Když si hrajeme, jako kdyby zapomene, že jí a odpolyká vše. Podotýkám, že mléko už že zoufalství podáváme jen lžičkou. Sát odmítá. Jen v noci, když u jídla spí. Jako by to už ani neuměla. Několikrát jsem to řešila s pediatrem, konzultovali jsme dceru s odborníkem na gastru a skončili v nemocnici. Tam ze mě pouze udělali hysterickou matku, která při krmení neumí vytvořit dítěti přátelské prostředí a upravili mi dávkování jídla tak, že ještě v 10 měsících krmíme 7x denně. Nesmí se přejídat. Jako bonus totiž trpí masivním refluxem. Ten se průběžně lepší a horší dle toho, zda je malá nemocná, rostou zuby, či ne. Ale už ho máme celkem podchycený. Všeobecně už svou dceru dobře znám a vím, že je to malá herečka. Klidně předstírá kašel a dávení, což po rozptýlení ihned ustane. Mléko neocate ale poslední dobou tak nenávidí, že už si zprotivila jakékoliv jídlo. Vše musím stále mixovat. Větší kousky a husté jídlo zvrací. Pořád to však zkoušíme. Jsou dny, kdy to je dobré a dny, kdy jen zvrací. Na žádném jídle si však už nepochutná. Moc dobře ví, že když si strčí prsty do krku, tak bude zvracet. Dokonce nás tím i ovládá, protože, když se ji nevěnujeme. Několikrát na sebe upozorní, pak si strčí prst do krku a zvrací. To se ji pozornosti dostane. To samé dělá při jídle. Když ji nechutná, strká prsty do krku... Může to dělat schválně? A co dělám špatně, když se maximálně snažím rozptylováním jídlo neprotivit? O jídlo, co jíme my, zájem má, vždy ochutná. Po nabídnutí s ním flákne o zem. Jinak pediatr řekl, že už to má psychické. Ale že není na trhu jiné mléko a min. do roku ho musí pít, že nesmí jiný zdroj vápníku jako jogurty a tak. Rádi ji jídlo neprotivit. To samé mi radili v nemocnici i na gastru... Ale už nikdo neřekne, jak na to. I přes to, že se před dcerou maximálně ovládám (pochopila jsem, že po zlém to nepůjde), mi někdy ujedou nervy, jak jsem zoufalá. Dceru odmítá kdokoliv z rodiny krmit. Pouze občas tatínek. Podotýkám, že bez většího zlepšení. Dcera sice prospívá, jsme těsně nad hranicí přispívání. V
To je ale pouze díky mému každodennímu úsilí. Už mi ale dochází energie. Navíc mě vytáčí představa, že mou snahu snad jen sabotuje.

Dobrý den, potíže vaší dcerky jsou závažného zdravotního charakteru a je možné, že potíže se zažíváním bude v nějaké formě řešit dlouhodobě. Obrňte se proto trpělivostí, snažte se k ní přistupovat co nejklidněji a nejvlídněji. Mějte na paměti, jak nepříjemné pocity musí hlavně ona zažívat. Musí jíst mléko, které jí evidentně velice nechutná a to se vám snaží dát najevo celým svým tělem a chováním včetně zvracení. Ne že by ve svém věku byla schopna tak mentálně složité a náročné myšlenkové operace či zákeřného jednání, jako si úmyslně vyvolat zvracení. Dokáže ale pochopit, že určité chování jí zajistí stoprocentní pozornost okolí a to potom opakovat. Potřeba pozornosti dospělých a zejména matky je pro dítě to nejdůležitější. Po stránce zdravotnické proto řešte situaci s odborníky, postupujte podle jejich doporučení. Pokud jste nebyla s přístupem v nemocnici nebo někde jinde spokojena, tak můžete zkusit odborníka změnit, hledat jinou poradnu, lékaře apod. Při krmení vaší dcerky se snažte postupovat co nejvíce uvolněně, snažte se zaměřit na pokusy, kdy jídlo přijala bez větších potíží a těm potom věnujte svou pozornost. Pokusy, které se nezdařily nezdůrazňujte, ani o nich před dcerou s někým dalším nemluvte, nevěnujte jim nepřiměřenou pozornost. Stavte se k jídlu jako k normální a zcela běžné součásti dne a života. Obecně podporujte svou pozorností to jednání a chování, které je požadované a ne to, které nechcete aby nastalo. Můžete také zkusit vyhledat odborníka jako dětského klinického psychologa, který by mohl pracovat zatím zejména s vámi, abyste dokázala zvládnout svou úzkost spojenou s krmením dcery a vytvořit jí to požadované bezpečné a přátelské prostředí. To, že zažíváte pocity úzkosti v souvislosti se stravou vaší dcery a s jejím zdravotním stavem a že se třeba i na ni zlobíte, když vaši snahu jak píšete snad sabotuje je naprosto legitimní. Ve vaší situaci by asi byla úzkostná a trochu hysterická snad každá matka. Jde o to, jak tyto svoje pocity úspěšně zvládnout a naučit se s nimi pracovat. Je potřeba vidět také vaše úspěchy, byť jsou za cenu velkého úsilí. Vždyť dcerka přes všechny vrozené zdravotní komplikace prospívá a jinak se zřejmě normálně vyvíjí. Podle možností je dobré, abyste se s někým v krmení dcerky prostřídala (nejlépe vždy, když dostanete pocit, že je to malý sabotér). Nejde o to, jestli toho s někým jiným sní více či méně, ale že vás to tolik psychicky nevyčerpá. Pokud bude dceru krmit někdo jiný, tak se vzdalte a odpočiňte si. I kdyby toho snědla méně, tak se při jednom krmení toho tolik nestane. Podle doporučení odborníků jí podávejte jen malé dávky a častěji, využívejte osvědčené metody, které pomáhají. V případě zdravotních komplikací tohoto charakteru zapomeňte na to, že u jídla si dítě nemá hrát a zabavujte a hrajte si, aby dcerka jedla. Jestliže je mléko ochotna přijmout lžičkou, tak podávejte lžičkou. Co funguje se nesnažte změnit. Přeji hodně úspěchů při péči o dcerku. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 11.08.2020, 17:17

Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi

Výpočet termínů - kalkulačka

Ovulační kalkulačka

Vypočtěte si Váš termín ovulace! Kdy budete mít plodné dny? Výpočet ovulace Vám provede naše ovulace kalkulačka.

Zadejte datum prvního dne poslední menstruace:

Těhotenská kalkulačka

Vypočtěte si v naší těhotenské kalkulačce, kdy Vás čekají ultrazvuky, kdy obdržíte těhotenskou průkazku, kdy se podrobíte triple testu, kdy se vyšetřuje streptokok, kdy se provádí amniocentéza, kdy byste si měla nachystat věci do porodnice, kdy nastupujete mateřskou dovolenou.

Zadejte datum prvního dne poslední menstruace:

Termín porodu

Vypočtěte si termín porodu:

BMI

Kategorie BMI jsou zjednodušeným modelem, které nám pomáhají se zorientovat v naší tělesné hmotnosti.

Body Mass Index (BMI) udává méně přesné údaje zejména u dětí, starších lidí a aktivních sportovců. Přesnější posouzení tělesné váhy než kalkulačka BMI může provést odborník, který zahrne i další parametry: např. pohlaví, věk, objem svalů, typ postavy a celkový životní styl.