Dítě je individualita sama o sobě, proto má každé dítě odlišný pohybový a duševní vývoj. Tabulky uvádějící dovednosti malého dítěte v konkrétním měsíci jsou pouze orientační. Proto nikdy nepodléhejte panice, jestliže právě vaše dítě nějakou dovednost v určitém měsíci ještě nedokáže. Především se nikdy nesnažte dítě nutit sedět, když se ještě o sezení samo nesnaží. K tomu, aby konkrétní pohyb dítě zvládlo, je potřeba určité svalové síly a to je velmi individuální. Ale můžete své dítě v jeho pohybové aktivitě podporovat formou hry.
Páteř kojence je na rozdíl od páteře dospělého rovná, nemá typické dvojí zakřivení, které se vytváří až v průběhu dalšího vývoje. Navíc kostra kojence je ještě z velké části chrupavčitá, měkká a vyvíjí se souběžně s celkovým vývojem dítěte, jeho pohybovou aktivitou a rozvojem svalové hmoty. Když posadíte malého kojence na pohovku a obložíte ho polštáři, aby drželo vsedě (do té doby se samo neposadilo), netušíte, jak mu ubližujete. Nejen, že se dolní část páteře nepřirozeně vyklene, ale také se tlakem břišních orgánů vyklenou spodní žebra, stlačí se tak hrudní orgány (srdce, plíce), a tím se dítěti hůře dýchá. Nemá totiž ještě svalstvo tak vyvinuté, aby tíhu hrudního koše udrželo. Následkem takového rodičovského nešvaru je potom deformita hrudního koše, kdy dolní žebra odstávají a střední část hrudníku je plochá (podobně je tomu u křivice při nedostatku vitaminu D). Deformita hrudníku může být v pozdějším věku dítěte jednou z příčin častých zánětů průdušek, v důsledku zhoršené plicní ventilace.
Náprava je samozřejmě možná intenzivním cvičením, ale lépe je vyvarovat se podobných pokusů. S dítětem doma můžete cvičit, podporovat jeho pohybovou aktivitu, ale nikdy ho neposazujte, dokud se samo neposadí a dokud se neudrží v sedu samo.
garant: prof. MUDr. Hana Hrstková, CSc.
Rozdíl v posazování dětí v Čechách a v severní Americe
Dotaz kanadské praktické lékařky „family doctor“, která se dle anglosaského systému stará o pacienty „form cradle to grave“ (od kolébky až do hrobu), takže vykonává i ambulantní pediatrii.
Dobrý den, v českých mediích se často objevuje názor na to, že by se dítě nemělo „pasivně posazovat", ale počkat, až se samo posadí (kolem 8 měsíců). Důvody pro to udávané jsou různé, od potenciálních bolestí zad a hlavy přes potíže s dýcháním, deformacemi hrudníku apod. Existují pro tato doporučení nějaké seriózní vědecké podklady? Byly na toto téma dělané dlouhodobé studie, kde
by se porovnávaly skupiny „předčasně posazovaných dětí" se „spontánně posazovanými dětmi" a jejich dlouhodobé výsledky?
Žiji v Severní Americe, kde se děti běžně posazují od 4-5 měsíců a nezdá se, že by to někomu dělalo jakékoliv potíže. Přichází sem emigranti z celého světa, a zdá se, že jediná země, kde jsou takováto omezení, jsou Čechy. Zajímá mne, jaké jsou pro to vědecké podklady/důkazy pro poškození dětí.
Právě od nedávno příchozích Čechů a Slováků jsem zjistila, že se v Čechách nedoporučuje pasivní posazování miminek. Zdejší pediatři se na to tak nedívají, děti se běžně od 4,5 - 5 měsíců umisťují do různých sedaček, houpaček a hopsadel bez nějakých omezení. Po pravdě nevím, jak by se miminka od 6 měsíců přikrmovala, kdyby jim nebylo dovoleno sedět.... Taktéž je jim dovoleno sedět obloženým polštáři, samozřejmě ne tak, aby seděly nakřivo apod.
Chodítka se tu také nedoporučují, především proto, že jsou nebezpečná. Děti s nimi mohou např. snadno spadnout ze schodů, kolečka se mohou někde „zaseknout“, v důsledku toho mohou děti utrpět různé nepříjemné úrazy.
Je zajímavé, jak se v medicíně odráží různé kulturní vlivy. V zemi, jako je Kanada, která je utvořena hlavně z emigrantů, se setkáváme s nejrůznějšími názory nejen na léčbu nemocí, ale také na výchovu a vývoj dětí.
Ještě jednou Vám všem mockrát děkuji. Je to velice zajímavá diskuse a děkuji za možnost ji aspoň takhle na dálku vést.
Mohu potvrdit, že zdejší pediatři proti podpíraní kojenců od 4. - 5. měsíce polštáři apod. nic nemají, naopak je to rutinní otázka, na kterou se coby praktičtí lékaři rodičů vyptáváme během jejich návštěv. Je to dokonce zaneseno do národního oficiálního standardního formuláře, který se během rutinních návštěv dětí u lékaře používá. Pro návštěvu v 6 měsících je zde otázka „sits with support (ie pillows)" - tedy „sedí s podporou (např. polštáře)", a pak v 9 měsících je „sits without support" neboli "sedí bez
podpory". Posílám odkaz na www.rourkebabyrecord.ca Tento formulář je vyvinut podle poslední vědecké evidence (pozn. redakce: vyvinut podle posledních vědeckých důkazů), co by se u dětí mělo či nemělo v určitém věku stát a sledovat. (tzv. „evidence based medicine")
Přeji pěkný den, paní doktorko, postupně připojím odpovědi lékařek a fyzioterapeutky. Obložení polštáři by určitě český pediatr neschválil, co se různých sedátek týče, asi máte na mysli takové, kde je dítě v podobné poloze jako v dětské sedačce pro nesedící kojence, to je ovšem úplně jiné „sezení". Stejně tak držení dítěte rodičem během krmení v poloze klubíčko - děkuji tímto za námět, pokusíme se zpracovat s
fyzioterapeutkou, která pak řeší následky nesprávné manipulace s dítětem.
Přeji krásný den do Kanady,
Jana Martincová
Na druhou stranu musím přiznat, že jsem také na radu americké Velké knihy o matce a dítěti posazování praktikovala. Naštěstí pouze pár dní, do návštěvy naší dětské lékařky, která se nad tím zhrozila a ihned jsme s tím, co se běžně v Americe praktikuje, přestali.
Odpovědi lékařek
Odpověď MUDr. Ludvíkovské:
Samozřejmě nemohu citovat žádné publikace, které by hodnotily předčasné posazování dětí, ale je zcela logické, že jakákoli předčasná tělesná aktivita u kojence, který nemá a ani nemůže mít dostatečně vyvinutý svalový korzet, vede k deformitám, v tomto případě k deformitám hrudníku. Je třeba si jen uvědomit, že páteř kojence je rovná, kostní hmota v páteři a žebrech je nízká, proto je kostra velmi měkká. Předčasným posazováním se zvyšuje tlak břišních orgánů na hrudník, dolní žebra se rozšiřují (nálevkový hrudník), horní část hrudníku se oplošťuje, dýchání je samozřejmě útlakem plicní tkáně ztížené a tak se vytváří bludný kruh, který v pozdějším věku vede k vadnému postoji a chybným dýchacím návykům. Z anamnézy během vyšetřování dětí v takových případech se vždy nejde chyba rodičů, kteří se snažili co nejdříve kojence naučit pohybové aktivitě, pro kterou však nebylo ještě fyzicky na patřičné úrovni. Pochybuji o tom, že by američtí pediatři tyto předčasné snahy rodičů podporovali.
Odpověď prof. MUDr. Hany Hrstkové, CSc.:
Psychomotorický vývoj dítěte má velkou interindividuální variabilitu. Je známé, že každé předcházení spontánní aktivity není dobré. Dítě má nejdříve lézt a pak si sedat a učit se další aktivity. Jestliže se nějaké období snaží rodiče přeskočit, může dojít naopak ke zpomalení vývoje dítěte. Předčasné
posazování, stejně jako předčasné chození je toto příkladem. Jestliže se dítě posadí, nemá pak např. potřebu lezení apod. Stejně jako, když se dítě dá do chodítka. Mimochodem chodítka jsou nevhodná a k tomuto problému se již před mnoha lety vyjadřovala česká pediatrická společnost. Stanovisko k chodítkům je na webu České pediatrické společnosti v rubrice stanoviska.
Dítě by v žádném případě nemělo vynechat některé vývojové období. Je to stejné jako v přírodě u zvířátek.
Dívala jsem se, ale nenašla jsem žádné srovnávací studie. Z pediatrického vývojového hlediska je totiž názor jednoznačný. Snad by nikoho nenapadlo obložit hlavičku novorozenci tak, aby jí jako drželo. Něco jiného je případ, když je dítě psychomotoricky retardované a jedná se o období, kdy
by již mělo určitý pohyb provádět. Pak fyzioterapeut provádí rehabilitaci, ale též postupně tak, jak by dítě mělo ve svém vývoji samo postupovat. Na názor na pozdější vady páteře a časné posazování se ještě zeptám ortopedů. V případě, že by se takové dotazy množily, přednesu to na výboru České
pediatrické společnosti.
Odpověď Mgr. Kamily Vorlové, fyzioterapeutky
Zcela se ztotožňuji s názory obou lékařek. Na předčasném posazování je zrádné, že se špatný pohybový stereotyp nemusí projevit až cca do 18. měsíce věku.
Tehdy je předpoklad, že zdravé dítě se samo postaví a chodí s nášlapem přes celé chodidlo. Další předpoklad je správné postavení pánve, tzn. že dítě už nemá úplně vypadlé bříško a vystrčený zadeček. Do třech let by svalový korzet bříška a zad měl naprosto spolupracovat, tedy pevné břicho a nevystrčený zadeček.
Z praxe však musím uvést, že předčasné posazování a podpírání dětí vede mimo jiné téměř vždy k vadnému držení těla, poruše koordinace pohybu aj.
Maminky do ordinace přichází s tím, že si všímají, že dítě má vtočená kolena do X, nebo naopak vytočená kolena do O, našlapuje na vnitřní hranu plosky (plochá noha), má vystrčený zadeček a „somálské bříško". Chybí břišní dýchání. Dítě při dýchání pohybuje celým hrudníkem a zvedá ramena. Často není zralá hrubá motorika, děti jsou těžkopádné, neumí hodit míčkem, nedokážou hopsat na jedné noze, neumí skákat jako žabka. Svalová aktivita je nízká. Ve hře při sedu na paty si sedají mezi paty, čímž opět podporují kulatá záda a navíc opakovaným sedem dochází ke zkrácení vnitřní strany stehen a tendenci vtočit nožky do vnitřní rotace do X. Když se s tím nic nedělá, děti kolem 10 let mají nerovnováhu mezi statikou a dynamikou polohy a pohybu, jsou zkrácené prsní svaly, je vnitřní rotace ramen s kulatými zády, odstupují lopatky, může se objevit až skolióza. Nesou si do dospělosti problémy, které se těžko odstraňují, protože si každý osvojí náhradní (patologický) hybný stereotyp. Všichni mají problémy s páteří a velkými klouby ve smyslu bolestivosti. Změna vyžaduje cílenou rehabilitaci na problematické svalové skupiny.
Zrovna nedávno jsme řešili zcela konkrétní případ. Holčička 5 let drobného růstu, nerozhodná, zakřiknutá, lehce neobratná. Maminka si všimla, že stojí nakřivo a jdou jí kolínka do vnitřní rotace do X. Zkrátka pěkné vadné držení. V rámci vyšetření psychomotorického vývoje jsem zjistila, že byla v 6 měsících posazována podkládáním polštáři, protože údajně moc plakala, když ležela na zádech a řešili tak také problémy s ublinkáváním, v sedu se překlopila plácnutím na bříško a začala plazit s tahem ruček bez nákroku, tj. bez zapojení nožiček (Meresjev). Tak se dostala ke stolku a začala se postavovat. Aby se nic nestalo, dostala chodítko. Začala chodit ve 13 měsících bez předchozího samostatného sedu a lezení po čtyřech. Všechno začala dělat až poté, co chodila. Lezení je i dnes v pěti letech nezralé, není opora o dlaň rukou, tj. opírá se pouze o část v okolí zápěstí, bérce lítají nad podložkou, tj. nožičky jsou opřeny o kolínka. V rámci kineziologického rozboru jsou kulatá ramena, odstáté lopatky, zkrácené páteřní svaly vpravo, takže tělo je díky tomu natočeno doprava, stejně tak je doprava posunuto spojení křížo-kyčelní (ďolík nad zadečkem) a pánev je natočena rovněž doprava. Současně je vystrčený zadeček (vosa). Toto je doprovázeno postavením dolních končetin do X a plochou nohou. Z boku je vidět předsun hlavy, kulatá ramena a vysazené bříško. Zepředu je dojem vpadlého hrudníku, chybí rozvíjení hrudníku během dýchání. Rovněž ono nesprávné postavení kolen a chodidel.
Začaly jsme cvičit podle Bobath konceptu - to je cvičení pomocí napodobování zvířátek. Taky jsme zařadili dechovou gymnastiku. Učíme se dělat mosty se zadečkem + ta jednotlivá zvěř. Jako žabka, zajíček, kobra, tygr a lev apod. Tyto cviky se cvičí od 2 let.
Holčička se hodně zlepšila. Uvolnila se kolena a nešlape si na špičky. Taky se začala víc pohybovat a stačí dětem ve školce. Další cvičení budou průběžně pokračovat, protože jak poroste, může se znovu propadnout do špatného hybného vzorce.
Obdrželi jsme dotaz kanadské praktické lékařky „family doctor“, která se dle anglosaského systému stará o pacienty „form cradle to grave“ (od kolébky až do hrobu), takže vykonává i ambulantní pediatrii, ke kterému se vyjádřily 3 naše specialistky:
Dobrý den, v českých mediích se často objevuje názor na to, že by se dítě nemělo „pasivně posazovat", ale počkat, až se samo posadí (kolem 8 měsíců). Důvody pro to udávané jsou různé, od potenciálních bolestí zad a hlavy přes potíže s dýcháním, deformacemi hrudníku apod. Existují pro tato doporučení nějaké seriózní vědecké podklady? Byly na toto téma dělané dlouhodobé studie, kde by se porovnávaly skupiny „předčasně posazovaných dětí" se „spontánně posazovanými dětmi" a jejich dlouhodobé výsledky? Žiji v Severní Americe, kde se děti běžně posazují od 4-5 měsíců a nezdá se, že by to někomu dělalo jakékoliv potíže. Přichází sem emigranti z celého světa, a zdá se, že jediná země, kde jsou takováto omezení, jsou Čechy. Zajímá mne, jaké jsou pro to vědecké podklady/důkazy pro poškození dětí. Právě od nedávno příchozích Čechů a Slováků jsem zjistila, že se v Čechách nedoporučuje pasivní posazování miminek. Zdejší pediatři se na to tak nedívají, děti se běžně od 4,5 - 5 měsíců umisťují do různých sedaček, houpaček a hopsadel bez nějakých omezení. Po pravdě nevím, jak by se miminka od 6 měsíců přikrmovala, kdyby jim nebylo dovoleno sedět.... Taktéž je jim dovoleno sedět obloženým polštáři, samozřejmě ne tak, aby seděly nakřivo apod.Chodítka se tu také nedoporučují, především proto, že jsou nebezpečná. Děti s nimi mohou např. snadno spadnout ze schodů, kolečka se mohou někde „zaseknout“, v důsledku toho mohou děti utrpět různé nepříjemné úrazy. Je zajímavé, jak se v medicíně odráží různé kulturní vlivy. V zemi, jako je Kanada, která je utvořena hlavně z emigrantů, se setkáváme s nejrůznějšími názory nejen na léčbu nemocí, ale také na výchovu a vývoj dětí. Ještě jednou Vám všem mockrát děkuji. Je to velice zajímavá diskuse a děkuji za možnost ji aspoň takhle na dálku vést. Mohu potvrdit, že zdejší pediatři proti podpíraní kojenců od 4. - 5. měsíce polštáři apod. nic nemají, naopak je to rutinní otázka, na kterou se coby praktičtí lékaři rodičů vyptáváme během jejich návštěv. Je to dokonce zaneseno do národního oficiálního standardního formuláře, který se během rutinních návštěv dětí u lékaře používá. Pro návštěvu v 6 měsících je zde otázka „sits with support (ie pillows)" - tedy „sedí s podporou (např. polštáře)", a pak v 9 měsících je „sits without support" neboli "sedí bez podpory". Posílám odkaz na www.rourkebabyrecord.ca Tento formulář je vyvinut podle poslední vědecké evidence (pozn. redakce: vyvinut podle posledních vědeckých důkazů), co by se u dětí mělo či nemělo v určitém věku stát a sledovat. (tzv. „evidence based medicine")
Přeji pěkný den, paní doktorko, postupně připojím odpovědi lékařek a fyzioterapeutky. Obložení polštáři by určitě český pediatr neschválil, co se různých sedátek týče, asi máte na mysli takové, kde je dítě v podobné poloze jako v dětské sedačce pro nesedící kojence, to je ovšem úplně jiné „sezení". Stejně tak držení dítěte rodičem během krmení v poloze klubíčko - děkuji tímto za námět, pokusíme se zpracovat s fyzioterapeutkou, která pak řeší následky nesprávné manipulace s dítětem. Přeji krásný den do Kanady, Jana Martincová
Na druhou stranu musím přiznat, že jsem také na radu americké Velké knihy o matce a dítěti posazování praktikovala. Naštěstí pouze pár dní, do návštěvy naší dětské lékařky, která se nad tím zhrozila a ihned jsme s tím, co se běžně v Americe praktikuje, přestali.



Odpovědi specialistek k předčasnému posazování
Odpověď MUDr. Květoslavy Ludvíkovské, dětské lékařky:
Samozřejmě nemohu citovat žádné publikace, které by hodnotily předčasné posazování dětí, ale je zcela logické, že jakákoli předčasná tělesná aktivita u kojence, který nemá a ani nemůže mít dostatečně vyvinutý svalový korzet, vede k deformitám, v tomto případě k deformitám hrudníku. Je třeba si jen uvědomit, že páteř kojence je rovná, kostní hmota v páteři a žebrech je nízká, proto je kostra velmi měkká. Předčasným posazováním se zvyšuje tlak břišních orgánů na hrudník, dolní žebra se rozšiřují (nálevkový hrudník), horní část hrudníku se oplošťuje, dýchání je samozřejmě útlakem plicní tkáně ztížené a tak se vytváří bludný kruh, který v pozdějším věku vede k vadnému postoji a chybným dýchacím návykům. Z anamnézy během vyšetřování dětí v takových případech se vždy nejde chyba rodičů, kteří se snažili co nejdříve kojence naučit pohybové aktivitě, pro kterou však nebylo ještě fyzicky na patřičné úrovni. Pochybuji o tom, že by američtí pediatři tyto předčasné snahy rodičů podporovali.
Odpověď prof. MUDr. Hany Hrstkové, CSc., dětské lékařky:
Psychomotorický vývoj dítěte má velkou interindividuální variabilitu. Je známé, že každé předcházení spontánní aktivity není dobré. Dítě má nejdříve lézt a pak si sedat a učit se další aktivity. Jestliže se nějaké období snaží rodiče přeskočit, může dojít naopak ke zpomalení vývoje dítěte. Předčasné posazování, stejně jako předčasné chození je toto příkladem. Jestliže se dítě posadí, nemá pak např. potřebu lezení apod. Stejně jako, když se dítě dá do chodítka. Mimochodem chodítka jsou nevhodná a k tomuto problému se již před mnoha lety vyjadřovala česká pediatrická společnost. Stanovisko k chodítkům je na webu České pediatrické společnosti v rubrice stanoviska. Dítě by v žádném případě nemělo vynechat některé vývojové období. Je to stejné jako v přírodě u zvířátek. Dívala jsem se, ale nenašla jsem žádné srovnávací studie. Z pediatrického vývojového hlediska je totiž názor jednoznačný. Snad by nikoho nenapadlo obložit hlavičku novorozenci tak, aby jí jako drželo. Něco jiného je případ, když je dítě psychomotoricky retardované a jedná se o období, kdy by již mělo určitý pohyb provádět. Pak fyzioterapeut provádí rehabilitaci, ale též postupně tak, jak by dítě mělo ve svém vývoji samo postupovat. Na názor na pozdější vady páteře a časné posazování se ještě zeptám ortopedů. V případě, že by se takové dotazy množily, přednesu to na výboru České pediatrické společnosti.
Odpověď Mgr. Kamily Vorlové, fyzioterapeutky
Zcela se ztotožňuji s názory obou lékařek. Na předčasném posazování je zrádné, že se špatný pohybový stereotyp nemusí projevit až cca do 18. měsíce věku.Tehdy je předpoklad, že zdravé dítě se samo postaví a chodí s nášlapem přes celé chodidlo. Další předpoklad je správné postavení pánve, tzn. že dítě už nemá úplně vypadlé bříško a vystrčený zadeček. Do třech let by svalový korzet bříška a zad měl naprosto spolupracovat, tedy pevné břicho a nevystrčený zadeček. Z praxe však musím uvést, že předčasné posazování a podpírání dětí vede mimo jiné téměř vždy k vadnému držení těla, poruše koordinace pohybu aj.Maminky do ordinace přichází s tím, že si všímají, že dítě má vtočená kolena do X, nebo naopak vytočená kolena do O, našlapuje na vnitřní hranu plosky (plochá noha), má vystrčený zadeček a „somálské bříško". Chybí břišní dýchání. Dítě při dýchání pohybuje celým hrudníkem a zvedá ramena. Často není zralá hrubá motorika, děti jsou těžkopádné, neumí hodit míčkem, nedokážou hopsat na jedné noze, neumí skákat jako žabka. Svalová aktivita je nízká. Ve hře při sedu na paty si sedají mezi paty, čímž opět podporují kulatá záda a navíc opakovaným sedem dochází ke zkrácení vnitřní strany stehen a tendenci vtočit nožky do vnitřní rotace do X. Když se s tím nic nedělá, děti kolem 10 let mají nerovnováhu mezi statikou a dynamikou polohy a pohybu, jsou zkrácené prsní svaly, je vnitřní rotace ramen s kulatými zády, odstupují lopatky, může se objevit až skolióza. Nesou si do dospělosti problémy, které se těžko odstraňují, protože si každý osvojí náhradní (patologický) hybný stereotyp. Všichni mají problémy s páteří a velkými klouby ve smyslu bolestivosti. Změna vyžaduje cílenou rehabilitaci na problematické svalové skupiny.
Zrovna nedávno jsme řešili zcela konkrétní případ. Holčička 5 let drobného růstu, nerozhodná, zakřiknutá, lehce neobratná. Maminka si všimla, že stojí nakřivo a jdou jí kolínka do vnitřní rotace do X. Zkrátka pěkné vadné držení. V rámci vyšetření psychomotorického vývoje jsem zjistila, že byla v 6 měsících posazována podkládáním polštáři, protože údajně moc plakala, když ležela na zádech a řešili tak také problémy s ublinkáváním, v sedu se překlopila plácnutím na bříško a začala plazit s tahem ruček bez nákroku, tj. bez zapojení nožiček (Meresjev). Tak se dostala ke stolku a začala se postavovat. Aby se nic nestalo, dostala chodítko. Začala chodit ve 13 měsících bez předchozího samostatného sedu a lezení po čtyřech. Všechno začala dělat až poté, co chodila. Lezení je i dnes v pěti letech nezralé, není opora o dlaň rukou, tj. opírá se pouze o část v okolí zápěstí, bérce lítají nad podložkou, tj. nožičky jsou opřeny o kolínka. V rámci kineziologického rozboru jsou kulatá ramena, odstáté lopatky, zkrácené páteřní svaly vpravo, takže tělo je díky tomu natočeno doprava, stejně tak je doprava posunuto spojení křížo-kyčelní (ďolík nad zadečkem) a pánev je natočena rovněž doprava. Současně je vystrčený zadeček (vosa). Toto je doprovázeno postavením dolních končetin do X a plochou nohou. Z boku je vidět předsun hlavy, kulatá ramena a vysazené bříško. Zepředu je dojem vpadlého hrudníku, chybí rozvíjení hrudníku během dýchání. Rovněž ono nesprávné postavení kolen a chodidel.Začaly jsme cvičit podle Bobath konceptu - to je cvičení pomocí napodobování zvířátek. Taky jsme zařadili dechovou gymnastiku. Učíme se dělat mosty se zadečkem + ta jednotlivá zvěř. Jako žabka, zajíček, kobra, tygr a lev apod. Tyto cviky se cvičí od 2 let. Holčička se hodně zlepšila. Uvolnila se kolena a nešlape si na špičky. Taky se začala víc pohybovat a stačí dětem ve školce. Další cvičení budou průběžně pokračovat, protože jak poroste, může se znovu propadnout do špatného hybného vzorce.
Související články
Separační úzkost
socializace kojence probíhá v různých stádiích, dítě si vytváří první citové vazby. Separační úzkost se jako první strach v životě dítěte začíná zcela přirozeně objevovat a projevovat kolem 7. měsíce.
Psychomotorický vývoj 0-6 let
zabýváme se dovednostmi dětí v jednotlivých vývojových obdobích, hodnocením vývoje dítěte, zralostí pro školní docházku
Cvičení s miminkem, masáže, doteky
Dědičnost a ADHD. Jak se dědí ADHD? Může být způsobeno geneticky?
Může být hyperaktivita způsobena geneticky? Nebo je to spíše komplexní záležitost? Rozhovor s embryologem přináší zajímavá zjištění.
Dospívání a vztahy
Role mužského vzoru ve výchově
Na výchově dětí má nepochybně zásadní podíl osobnost obou rodičů. Přítomnost mužského i ženského pozitivního vzoru je při vytváření osobnosti dítěte a jeho dalšího chápání rolí nepopíratelně velice důležitá.
Malý zuřivec
Máme 8 měsíčního kluka, který začal mít zuřivé záchvaty. Vůbec si s ním nevím rady, je to mé 3 dítě, ale u prvních dvou tohle neznám. Mám strach, zda si nemůže ublížit. Poradíte mi, co s ním mám dělat?
Vývoj dětské kresby
Přemýšleli jste někdy nad tím, proč a co vlastně nakreslil Váš malý potomek? A opravdu vždycky jste na to přišli? V tomto článku bych Vám ráda přiblížila základní etapy a prvky vývoje dětské kresby.
Negativní chování dítěte k otci
Dvouletá dcera se začala negativně chovat k manželovi. Co bychom měli dělat?
Chodítka: ANO či NE?
Chodítka a hopsadla jsou pro děti naprosto nevhodná. Pohybový vývoj každého dítěte je jiný, některé dítě chodí v 9. měsíci, jiné až po 12. měsíci a používání chodítka rozvoj chůze rozhodně neuspíší - právě naopak brání přirozenému pohybovému vývoji
Řeč
vysvětlíme vývoj dětské řeči, zabýváme se vadnou výslovností a jejími příčinami a také koktavostí
ADHD: Je hyperaktivní dítě skutečně nevzdělavatelný a nevychovatelný idiot?
Fakta a mýty o vývoji miminka I. – video
V dnešních masmédiích, ale i u odborníků se často rodiče setkávají s protichůdnými názory. Doslova nám píší, že jsou z toho zmatení a neví, zda dělají správně KDYŽ? O jaká když se jedná?
Nepřiměřený, iracionální strach dítěte
Syn se o mě nepřiměřeně bojí, jak mám postupovat?
Růst dítěte
zabýváme se růstovým tempem dítěte, výškou a důvody a způsoby sledování růstu.
Období vzdoru
Jak se projeví období vzdoru? Proč se objevuje? Jak k dítěti
Video: Jak na plochou nohu u dětí? Jak jí předcházet cvičením?
Víte, že plochá noha může mít za následek bolesti krku, hlavy, beder, nebo dokonce kolen? Těmto problémům se přitom dá předcházet, a to pomocí několika jednoduchých cvičení, která si ukážeme ve videu.
Příspěvek na péči u autistů
Vývoj a cvičení v 1. roce
Fakta a mýty o vývoji miminka II. – video
Hlásíme se s druhým dílem. Co vám dnes fyzioterapeutka Kamila Vorlová doporučí nebo zakáže? ? Dnes to bude především o zakazování. A co tedy?
Specifické poruchy učení
Specifické vývojové poruchy učení je označení poruch v oblasti čtení, matematických schopností, psaní, pravopisu, příp. jiných dovedností spojených s učením. Mezi specifické poruchy učení patří dyslexie, dysortografie, dysgrafie, dyskalkulie, dyspraxie, dysmuzie, dyspinxie.
Výchova dítěte
představíme deset principů vhodných pro výchovu dítěte jako jsou důslednost, odpočinek, aktivity, samostatnost, dětský kolektiv atd.
Práce s růstovými (percentilovými) grafy
zabýváme se růstovými (percentilovými) grafy, tím, k čemu slouží, jak s nimi pracovat, kde je nalézt.
Příklady táhnou
Specifické poruchy chování a hyperkinetické poruchy
Specifické poruchy chování u dětí i dospělých jsou charakterizovány opakovaným a přetrvávajícím agresivním‚ asociálním nebo vzdorovitým chováním. Mezi specifické poruchy patří např. hyperkinetická porucha, ADHD s poruchou pozornosti, ADD bez poruchy pozornosti.
Aspergerův syndrom
Aspergerův syndrom – jak diagnostikovat a jak s dětmi i dospělými pracovat? Mezi nejčastější příznaky patří potíže v komunikaci, ve vytváření sociálních vazeb. Ve škole děti často vykřikují v hodině. Důležité je být pro dítě autoritou.
Vztek dítěte
Vztek je základní emoce, která byla popsána již před několika tisíci lety. Je to tedy něco přirozeného, součást našich životů. Je to široké téma, které se pokusíme shrnout pouze v obecné rovině.
Pravák nebo levák?
do dvou let věku nelze jednoznačně odhadnout, zda bude dítě pravák či levák, protože nervová soustava se vyvíjí postupně. Proto také malé děti používají při svých aktivitách obě ruce, někdy více pravou - jindy levou. Postupným rozvojem nervové soustavy si dítě samo určí vedoucí horní končetinu a tu bude při všech svých aktivitách stále častěji používat …
Dětský autismus
Dětský autismus řadíme mezi pervazivní vývojové poruchy, což je skupina poruch charakterizováná kvalitativním porušením reciproční sociální interakce na úrovni komunikace a omezeným, stereotypním a opakujícím se souborem zájmů a činností.
Hyperaktivní dítě
Hyperaktivní dítě překypuje energií, je nadměrně „živé“, je impulsivní a velmi spontánní,. Mnohdy je obtížně výchovně zvladatelné. Většinou jsou to děti velmi bystré a chytré, potřebují proto vyplnit čas smysluplnou činností.
Nedonošené děti, nezralý novorozenec
Jak se definuje a dělí nezralý novorozenec? Proč se u předčasně narozených dětí setkáváme s postižením? Podle jakého věku se posuzuje jeho vývoj? Jak probíhá rehabilitace dle Vojtovy metody a co je Bobathova metoda?
Neklidné dítě - může se jednat o ADHD?
Neklidné dítě. Možná je to zrovna vaše dítě, možná dítě vašich sousedů, možná s vámi kdysi chodilo do školy, třeba se s ním setkáváte nyní.
Problémy s vývojem