Čtvrtá část rozhovoru s lékařkou Zuzanou Vančíkovou
Může se po očkování rozjet v důsledku imunitní reakce autoimunitní onemocnění?
Ano, teoreticky ano. Po jakémkoliv zásahu do imunity. My to často přesně nevíme, které momenty autoimunitní reakci spouštějí. Víme to přesně jen u jedné choroby, což je celiakie, kde víme, že za reakci je odpovědný lepek. Známe zde spouštěcí mechanismus, a když se drží dieta, tak je pacient vyléčen. Ale to je vzácná výjimka. U mnoha dalších nemocí se jen spekuluje a přesně se příčinnost neví. Každý přehnaný zásah (stimulace) do imunity může rozjet autoimunitní proces. Většinou je to ale jako u mnoha jiných nemocí - jedinec má nějakou vlohu, dědičnou dispozici a sejde se v krátké době několik zásahů dohromady, je to třeba infekce + oslunění + stres. Kombinace těchto faktorů pak může autoimunitní reakci rozběhnout. Očkování k tomu také může vzácně přispět, to nesmíme zastírat. Otázkou je, pokud by se nemocný člověk neočkoval a dostal přímo tu infekci, tak by reakci mohla spustit u disponovaného jedince právě ona. V medicíně víme, že naše zásahy mohou mít vzácně negativní dopad. Když si přečtete příbalový leták každého léku, tak tam toho je uvedeno hodně. To bychom v podstatě nemohli užívat žádné léky, protože vedlejší účinky existují, ale jsou méně časté než přínos. Vždy je nutné zvažovat přínos vůči negativům našich zásahů. Tak je to i u vakcín.
Existuje nějaká nezávislá laboratoř a výzkumný ústav, který by prověřil data publikovaná výrobcem vakcíny? Kde se mohou dětští lékaři i rodiče o bezpečnosti přesvědčit?
Dnes každá seriózní studie, která probíhá, musí být organizátorem nahlášena veřejně. Plán, design studie, kde bude jasně dané, co bude a jak probíhat. Výsledky jsou pak publikované v odborných časopisech, kde má každý článek několik recenzentů.
V textu může každý najít odpovědi na svoje otázky. Vždy se uvádějí i nežádoucí účinky. Dokonce u některých z produktů, které firmy plánovaly uvést na trh, bylo testování zastaveno, protože se vyskytly komplikace. To se také děje. Dále produkt, ať už je to vakcína nebo lék, prochází schvalováním. U nás Evropskou lékovou agenturou a naším Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Po kritickém posouzení buď lék přijmou, nebo odmítnou s tím, že dokumentace a testování nejsou dostatečné a nechtějí produkt na vlastním trhu.
Jak je to s hlášením nežádoucích účinků? Kam se mohou hlásit?
SÚKL už má léta stránky, kam může vstoupit kdokoliv.
Jenom lékař nebo i rodič?
Každý, i rodič. Každý, kdo zaznamená nežádoucí účinek nebo si myslí, že je to nežádoucí účinek, jej může nahlásit. Nemusí znát ani šarži vakcíny nebo léku. Je jen potřeba si dát tu práci a dostat se na stránky SÚKLu a tam danou skutečnost nahlásit. Úřad je zapojen do celoevropské agentury, kde se pravidelně scházejí a předávají hlášení z celé Evropy a komunikují také s dalšími obdobnými světovými agenturami. Pokud se opakovaně začnou hlásit některé nežádoucí účinky, začne se tím Úřad zabývat a zkoumat je. Někdy je dokonce lék stažen z trhu či jsou přímo varováni pacienti pomocí medií.
Jak je to s živými a neživými vakcínami? Kolik očkování pro děti probíhá živou vakcínou?
Živá je vakcína proti rotavirům, tuberkulóze, troj nebo tetravakcína na spalničky, zarděnky, příušnice plus plané neštovice. To jsou v našem kalendáři jediné živé vakcíny a všechny ostatní jsou vakcíny neživé. U neživých se jedná o určité části bakterií nebo virů, které jsou usmrcené. Živá vakcína byla u nás dříve také na dětskou přenosnou obrnu, ale ta se nyní používá pouze v zemích, kde se infekce ještě vyskytuje. U nás je v hexavakcíně v neživé formě.
Je více nežádoucích účinků u těch živých vakcín než u těch neživých?
To úplně nedokážu kvantifikovat. Ono záleží na tom, jak pohlížím na nežádoucí účinek. U těch živých, třeba u trojvakcíny, může někdy dojít po inkubační době nemoci, které chci zabránit, k mírné teplotě a vyrážce, dítě má takový velmi zmírněný průběh nemoci U neživých vakcín je nejčastější nežádoucí reakcí zarudnutí a bolest v místě vpichu a teplota.