Inzerce
Inzerce
Inzerce

Co může nastat po očkování, kam nežádoucí účinky hlásit? Neživé nebo živé vakcíny? A jaké jsou vakcíny budoucnosti?

Čtvrtá část rozhovoru s lékařkou Zuzanou Vančíkovou 

Může se po očkování rozjet v důsledku imunitní reakce autoimunitní onemocnění?

Ano, teoreticky ano. Po jakémkoliv zásahu do imunity. My to často přesně nevíme, které momenty autoimunitní reakci spouštějí. Víme to přesně jen u jedné choroby, což je celiakie, kde víme, že za reakci je odpovědný lepek. Známe zde spouštěcí mechanismus, a když se drží dieta, tak je pacient vyléčen. Ale to je vzácná výjimka. U mnoha dalších nemocí se jen spekuluje a přesně se příčinnost neví. Každý přehnaný zásah (stimulace) do imunity může rozjet autoimunitní proces. Většinou je to ale jako u mnoha jiných nemocí - jedinec má nějakou vlohu, dědičnou dispozici a sejde se v krátké době několik zásahů dohromady, je to třeba infekce + oslunění + stres. Kombinace těchto faktorů pak může autoimunitní reakci rozběhnout. Očkování k tomu také může vzácně přispět, to nesmíme zastírat. Otázkou je, pokud by se nemocný člověk neočkoval a dostal přímo tu infekci, tak by reakci mohla spustit u disponovaného jedince právě ona. V medicíně víme, že naše zásahy mohou mít vzácně negativní dopad. Když si přečtete příbalový leták každého léku, tak tam toho je uvedeno hodně. To bychom v podstatě nemohli užívat žádné léky, protože vedlejší účinky existují, ale jsou méně časté než přínos. Vždy je nutné zvažovat přínos vůči negativům našich zásahů. Tak je to i u vakcín.

Existuje nějaká nezávislá laboratoř a výzkumný ústav, který by prověřil data publikovaná výrobcem vakcíny? Kde se mohou dětští lékaři i rodiče o bezpečnosti přesvědčit? 

Dnes každá seriózní studie, která probíhá, musí být organizátorem nahlášena veřejně. Plán, design studie, kde bude jasně dané, co bude a jak probíhat. Výsledky jsou pak publikované v odborných časopisech, kde má každý článek několik recenzentů.

V textu může každý najít odpovědi na svoje otázky. Vždy se uvádějí i nežádoucí účinky. Dokonce u některých z produktů, které firmy plánovaly uvést na trh, bylo testování zastaveno, protože se vyskytly komplikace. To se také děje. Dále produkt, ať už je to vakcína nebo lék, prochází schvalováním. U nás Evropskou lékovou agenturou a naším Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Po kritickém posouzení buď lék přijmou, nebo odmítnou s tím, že dokumentace a testování nejsou dostatečné a nechtějí produkt na vlastním trhu. 

Jak je to s hlášením nežádoucích účinků? Kam se mohou hlásit? 

SÚKL už má léta stránky, kam může vstoupit kdokoliv.

Jenom lékař nebo i rodič?

Každý, i rodič. Každý, kdo zaznamená nežádoucí účinek nebo si myslí, že je to nežádoucí účinek, jej může nahlásit. Nemusí znát ani šarži vakcíny nebo léku. Je jen potřeba si dát tu práci a dostat se na stránky SÚKLu a tam danou skutečnost nahlásit. Úřad je zapojen do celoevropské agentury, kde se pravidelně scházejí a předávají hlášení z celé Evropy a komunikují také s dalšími obdobnými světovými agenturami.  Pokud se opakovaně začnou hlásit některé nežádoucí účinky, začne se tím Úřad zabývat a zkoumat je. Někdy je dokonce lék stažen z trhu či jsou přímo varováni pacienti pomocí medií.

Jak je to s živými a neživými vakcínami? Kolik očkování pro děti probíhá živou vakcínou?

Živá je vakcína proti rotavirům, tuberkulóze, troj nebo tetravakcína na spalničky, zarděnky, příušnice plus plané neštovice. To jsou v našem kalendáři jediné živé vakcíny a všechny ostatní jsou vakcíny neživé. U neživých se jedná o určité části bakterií nebo virů, které jsou usmrcené. Živá vakcína byla u nás dříve také na dětskou přenosnou obrnu, ale ta se nyní používá pouze v zemích, kde se infekce ještě vyskytuje. U nás je v hexavakcíně v neživé formě.

Je více nežádoucích účinků u těch živých vakcín než u těch neživých? 

To úplně nedokážu kvantifikovat. Ono záleží na tom, jak pohlížím na nežádoucí účinek. U těch živých, třeba u trojvakcíny, může někdy dojít po inkubační době nemoci, které chci zabránit, k mírné teplotě a vyrážce, dítě má takový velmi zmírněný průběh nemoci U neživých vakcín je nejčastější nežádoucí reakcí zarudnutí a bolest v místě vpichu a teplota. 

Inzerce
 
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Co může nastat po očkování, kam nežádoucí účinky hlásit? Neživé nebo živé vakcíny? A jaké jsou vakcíny budoucnosti? - diskuze

Poradna

Očkování

| Marcela72 | 06.08.2020, 07:23

Dobrý den,
chtěla bych se informovat ohledně očkování proti klíšťatům,Encepur pro dospělé se aplikuje od ukončeného 12 roku věku /12 let a jeden den už je dospělý/ a FSME pro dospělé od ukončeného 15 roku věku /15 roků a jeden den dospělý/.Za jakou dobu po přísátí klíštěte je možné očkování,postačuje 14 dnů nebo až měsíc?A poslední dotaz imunita nastupuje po aplikaci první dávky nebo až té druhé?Moc děkuji Dočkalová

Dobrý den, očkování je vhodné po 14 dnech po přisátí klíštěte, ochrana nastupuje po podání 2. dávky.

MUDr. Ludmila Vomelová | Babyonline | 20.10.2020, 10:36
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce