Imunitní systém novorozence a kojence, fatální nemoci a ochrana miminka kojením

První část rozhovoru s lékařkou Zuzanou Vančíkovou 

Je rozdíl v imunitním systému novorozence oproti dětské a dospělé populaci? V čem? Jak dlouho je imunitní systém člověka nevyzrálý a kdy začne být plnohodnotný? 

Imunitní systém novorozence je určitě tak říkajíc nehotový. Imunita se vyvíjí během dětství a pro správný vývoj potřebuje určité impulzy. Úrovně imunity jako u dospělých dosahují zhruba děti školního věku, přičemž některé její složky zrají rychleji a jiné pomaleji. To je zcela přirozené. Novorozenci a kojenci mají imunitu nevyzrálou, proto mají zvýšené riziko některých závažných onemocnění, vůči kterým se je snažíme chránit očkováním. Očkování nezralost jejich imunity určitým způsobem nahradí, navodí imunitní reakci, díky které jsou pak chráněni. 

Jaká onemocnění, když se jimi dítě do půl roku, možná až dvou let nakazí, mohou skončit fatálně, tedy úmrtím dítěte?

Téměř každá infekční nemoc může mít za určitých okolností závažný průběh. Z těch nejvíce závažných jsou to například meningitida (zánět mozkových blan), pneumonie (zápal plic), onemocnění herpetickými viry ale i těžká průjmová onemocnění, infekční zánět ledvin. Mezi závažné infekce, patří také i černý kašel, který může u novorozence i kojence vyvolat zástavu dechu a dítě v podstatě umírá na poruchu okysličení, udusí se. 

Je proti všem těmto nemocem očkování?

Ne, proti všem není. Je bohužel jenom proti některým. Právě třeba proti infekci virem herpes typu jedna, nemáme očkování. Nicméně proti závažným bakteriálním onemocněním, která jsem jmenovala, očkovat můžeme. Máme očkování proti pneumokokům, proti meningokokům, proti hemofilu, proti pertusi – černému kašli, záškrtu. Máme očkování i proti dalším nemocem jako je tetanus, který zasáhne nervový systém a způsobí ochrnutí dýchacích svalů, v rozvojových zemích na něj umírají novorozenci, protože je tam při nedostatečné hygieně vyšší pravděpodobnost nákazy. Dále očkujeme proti hepatitidě-žloutence B, která může nenávratně poškodit játra, proti dětské obrně, proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám, lidskému papilomaviru, viru klíšťové encefalitidy, rotavirům, případně dalším nemocem

Chrání kojené dítě proti nemocem dostatečně kojení? 

Kojení chrání pouze částečně. V mléce nejsou jenom samotné protilátky, ale i jiné složky zajišťující ochranu. Ochrana však není stoprocentní. Na druhou stranu, pokud se podíváme do zemí, kde jsou např. průjmová onemocnění velice častá, mám na mysli rozvojové země, tak právě tam mají nižší riziko průjmu a nižší úmrtnost při průjmovém onemocnění právě kojené děti. Kojení chrání i třeba proti zánětu středouší, chrání proti respiračním onemocněním, ale skutečně se nejedná o ochranu stoprocentní. I kojené děti mohou onemocnět, ale průběh je u nich mírnější.