Inzerce
Inzerce
Inzerce

Zdravotní gramotnost rodiče v oblasti očkování včera a dnes

2. část rozhovoru o očkování a přístupu rodičů s předsedkyní Odborné společnosti praktických dětských lékařů MUDr. Alenou Šebkovou na téma: Zdravotní gramotnost rodiče v oblasti očkování včera a dnes

Paní doktorko, mohu vás poprosit ještě o srovnání postoje rodiče včera a dnes? Nerada bych někoho perlustrovala, ale sama vím, že např. moje maminka určitě nikdy u mě dilema s očkováním neřešila. Stejně tak já u svých dětí narozených na počátku milenia jsem netušila, že bych u očkování měla nějak polemizovat s lékařem. Tím samozřejmě nechci říci, že je to špatně, ale zkrátka to moji generaci rodičů dle mého příliš nenapadlo. Možná to bylo i tím, že jsme skutečně jako děti nějaká ta onemocnění zažily a týden v nemocnici a následné dva týdny doma v rámci prázdnin nebyly zrovna jejich vítanou náplní. Dnes mně z nejrůznějších rozhovorů s dětskými lékaři přijde, že snad není den, kdy by očkování argumentačně nemuseli zdůvodňovat.

V praxi jste již zažila 3 generace rodičů. Ty ještě socialistické, nás s dětmi kolem počátku milenia a pak stávající.

Jaký byl postoj rodiče v období socialismu k očkování? Jak to, že s očkováním nebyl problém, a to za situace téměř všech živých vakcín, množství antigenů ve vakcínách, a to už ani nemluvím o zemích, odkud se vakcíny vozily?

Nejdříve musím říci, jak jste teď zmínila ty tři generace, tak to zní hrozně. Ale máte bohužel pravdu. 

Postoj k očkování vyplývá v podstatě z toho, co jste řekla. Za socialismu si nikdo netroufal obecně polemizovat nebo s něčím nesouhlasit, všeobecně se o ničem moc nediskutovalo. Zkrátka bylo očkování nařízené a všichni nebo drtivá část jej respektovala. Upřímně na druhou stranu to bylo i tím, že v rodinách přetrvávali pamětníci závažných epidemií, to znamená maminky, babičky, kterým v rodině na ta infekční onemocnění někdo zemřel nebo měl závažné následky, a tito pamětníci, kteří ještě žili v hojném počtu, přenášeli svoji zkušenost na své děti a vnoučata. Což mělo velký vliv na to, že se u lékaře diskuze na téma očkování neodehrávaly.   

Co zajímalo „socialistického rodiče“ stran vakcín. Měli nějaké dotazy? Byly jim dávány nějaké instrukce po vakcinaci? Lišil se nějak režim po očkování, který dodržovali od dnešního? Odkud socialistický rodič čerpal informace a jak byl informačně vybaven?

Opravdu zřejmě stačilo, že o těch nemocech maminky věděly od svých matek a příbuzných, včetně jejich následků. Nějaká velká informovanost nebyla. Když si vzpomenu na své začátky v praxi, rozhodně se informace o očkování rodičům podávaly, a to ve smyslu, jak se má dítě po očkování chovat, co se může po očkování stát, co mají v jaké situaci dělat, tyto informace jsme rozhodně podávali vždycky. V tom si myslím, že není žádná dramatická změna. Nepamatuji si, že by se mě v této době rodič kdy ptal na vakcínu a chtěl o ni vědět nějaké informace. To si skutečně z této doby nevybavuji. 

Jaký byl postoj rodičů zhruba kolem roku 2000. O co se u očkování dětí zajímali? S jakými doporučeními odcházeli? Dodržovali je?

Tuhle dobu bych nazvala velmi rozumným přelomem. Rodiče začali chtít určité informace. Ty, když obdrželi v racionální podobě, tak je respektovali. Přirozeně přijímali to, že se očkuje. Chtěli mít následně informace, jak se po očkování chovat. Když se nad tím tak zamyslím, byl to pro mě ideální stav.

Jak byl na tom znalostně rodič mileniánů ve srovnání s generací rodičů před a po něm?

Ve srovnání s předchozí generací byl na tom určitě znalostně lépe, ale možná, že je to jen můj subjektivní pocit. Nemohu zobecňovat, ale přišlo mně, že tato generace rodičů skutečně slyšela na racionální argumenty.

Uměli přemýšlet.

Tak. Doufám, že se teď ta současná generace rodičů neurazí. Ale zkrátka mám z toho takový pocit, že ti předchozí neposlouchali takové ty poplašné zprávy a výkřiky, že se opravdu snažili v problematice racionálně zorientovat.

Jaká je situace s dnešními rodiči? Co zaznamenáváte jiného oproti dvěma předchozím generacím?

Rozhodně zaznamenávám obrovskou změnu možných zdrojů informací. Oproti minulosti je nesrovnatelné, jak se na nás ty informace hrnou ze všech možných koutů. Opět nechci zobecňovat, protože rodiče jsou různí, ale ve větším počtu zaznamenávám ty, kteří se ne vždy umí orientovat v racionalitě informací a nabízené argumentaci, neumí ty informace vytřídit a věří především těm emotivně zabarveným. Ale teď mám v posledním roce pocit, aspoň v mé ordinaci, že se to trošku mění a rodiče se navrací k racionální diskuzi. Snad to nazakřiknu. Osobně se vůbec diskuzi nebráním a to v čemkoliv. Staráme se společně s rodiči o stejné dítě a oni samozřejmě můžou mít nějaký názor a já jsem vždycky ráda, když spolu diskutujeme, ale na racionální bázi. 

Kdybych to měla shrnout, tak dnešní generace je doslova zahlcena informacemi a ne vždy umí správně vyhodnotit, racionálně si z navržených možností vybírat a nepodléhat nějakým emotivním výlevům. 

Je skutečně dnešní rodič zdravotnicky více vzdělaný nebo spíše více manipulovaný? Ví a umí se starat o dítě lépe než předchozí generace? Má znalosti i z ostatních oblastí péče o dítě než očkování nebo je úzce zaměřen pouze na ně? Jsou to opravdu faktické informace? Je schopen racionální diskuse? Je jeho kritika konstruktivní?

Dnešní rodiče jsou podle mě převzdělaní. 

Není to vidět pouze u očkování, ale vůbec k přístupu k životu, k výchově, k dětem, ke společnosti. Někdy mám pocit, že trošku vymizel takový ten selský rozum. Když něco maminkám doporučuji a ony mi sdělí, kde si co přečetly a dostaly rady, snažím se jim objasnit, že ony v té dané situaci přistupují k tomu konkrétnímu svému dítěti a ať se snaží intuicí, citem, tím selským rozumem vybrat, co jim nejlépe vyhovuje, aby se dítěti dobře žilo, dobře rostlo, bylo zdravé a tak podobně. Svým maminkám někdy v žertu zakazuji internet, protože tam laik vždy neomylně zabrousí na tu nejhorší variantu, které, ač je to banalita, se okamžitě chytí a jakákoliv racionální diskuze již není možná.

Doporučuji rodičům, ať se skutečně drží racionálních odborných zdrojů, ty by se měli naučit vyhledávat. Oni jsou dnes mladí počítačově velmi zdatní, ale nejsem si úplně jistá, zda jsou schopní se v těch informacích orientovat a racionálně je vyhodnotit.

Co která generace zanedbala, paní doktorko? Jedna moje kolegyně je úplně konsternovaná, jak matky v její rodné vlasti, není Češka, nejsou vůbec schopny kritického myšlení a samostatného úsudku a nejsou schopny pečovat o dítě bez nespočet příruček a rad celebrit z Instagramu. Opravdu nejsou schopny nebo se možná bojí praktikovat takové to intuitivní rodičovství, jak mu říkám a praktikuji v podstatě u dětí doposud? 

To si myslím, že je přesně to, o čem jsem v podstatě mluvila. Je to o selském rozumu a předávání zkušeností z generace na generaci.

Žádná se matkou nerodíme, nějaký základ u každé rodiny je, teď je otázka, kde ty zkušenosti nabýt. Vzpomínám si, jak jsme ve škole v osmé třídě holky nosily do školy panenky, učily se s nimi zacházet, byla to rodinná výchova, možná součástí občanské výchovy. Také jsme se všichni učili slušnému chování, např. když přistoupí do tramvaje babička, tak že samozřejmě vyskočím a pustím ji sednout, že když chlapec vejde do místnosti, smekne pokrývku hlavy, nejdříve se ze dveří vychází, pak vchází a tak dále. Tyhle základní pravidla slušnosti máme zažité a obávám se, že dnes se toto i např. nějaká zdravotnická výchova ve škole tolik neřeší.

Jakého rodiče dnešní dětský lékař vítá, který je pro něj nejžádanějším partnerem v péči o dítě? Jaký je ten ideální rodič pro lékaře?

Osobně mám ráda, když se rodiče zajímají, neberou, co řeknu, jako dogma, vidím, že o věci přemýšlejí. Za to jsem určitě ráda, když je rodič schopen a snaží se o racionální posouzení situace, když o dítě skutečně pečuje a přemýšlí o tom, co je v jeho nejlepším zájmu.

Naopak se vždy zarazím, když přijde maminka s dítětem a řekne: „On celou noc kašlal, já jsem se vůbec nevyspala.“ Tohle pro mě není úplně ideální rodič. Ideální je ten, kterému je líto dítěte, že se nevyspalo. 

Rodič by měl mít důvěru v lékaře. Nestojím o rodiče, kterému něco nařídím a on to bude slepě plnit. To asi úplně nemusím, nejsme roboti a každý máme právo na svůj názor. Na druhou stranu se mi nejedná dobře s rodiči, kteří pochybují nad vším, co jim řeknete a vyjadřují vám tak nedůvěru. Tedy vše je o osobním kontaktu, vzájemné důvěře a domluvě.

Autor: MUDr. Jana Martincová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: MUDr. Jana Martincová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

2. část: Zdravotní gramotnost rodiče v oblasti očkování včera a dnes - diskuze

Poradna

Dobrý den.
Existuje test na existující HPV infekci pro chlapce/muže? A existuje takový test bez nutnosti stěru z močové trubice, např. z krve?
Děkuji, Michal Kroupa

Dobrý den, 

odběr biologického materiálu je nutné provést z inkriminovaného místa, tedy u mužů i žen z genitálního traktu, takže cestou lékaře a kreditované laboratoře. Jinak by výsledek nemusel být validní. 

S pozdravem 

Rastislav Maďar 

 
Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., FRCPS | Babyonline | 25.09.2019, 06:10
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce