Podnikavá maminka Renata Šindelářová

Sny si člověk musí plnit

Rozhovor Radky Zadinové s Renatou Šindelářovou

Renata Šindelářová je žena jako každá jiná. Má manžela, dceru, práci a hlavně své sny. A sny si člověk musí plnit, jak sama říká. Proto si nedávno založila nakladatelství Literární strom, ve kterém si letos v říjnu vydá vlastní román Jen jeden svět. Je trochu jiný než ty předešlé, které většinou vyšly v nakladatelství Petra, víc mystičtější, hloubavější a v jistém směru dost překvapivý. Je v něm vlastně namíchané všechno: tajemno, vášeň, láska, závist, napětí i touha.

O čem kniha bude?

Jednou z hlavních postav je ezoterička Bianka, kterou na samém začátku nařkne novinář Daniel z vraždy. Čtenář pak zpětně poznává, jak se vše odehrálo od okamžiku, kdy se Bianka poprvé potkala s obětí, Mílou Proškem, jemuž předpověděla smrt. V příběhu sehraje důležitou roli realitní makléř Tomáš, kterému Bianka padne do oka, a Proškova promiskuitní asistentka Lucka.

Proč právě "Jen jeden svět"? Jak tě název napadl? 

K názvu mě inspirovaly dvě hlavní myšlenky, které jsou v příběhu důležité. Ta první je, že kromě světa, který vnímáme fyzicky, existuje ještě jiný, duchovní. Ta druhá, že ačkoliv fyzicky žijeme na jedné planetě, jednom světě, každý si ve skutečnosti vytváříme svým jiným pohledem na věc svou vlastní vizi světa.

Svou roli v knize tedy sehrálo mimosmyslové vnímání, meditace a nadpřirozeno... Nakolik máš ty sama dveře do tohoto světa otevřené?

Myslím, že na úplnou škvírečku. Jen tak málo, abych si uvědomovala, že existuje mnoho věcí, které nelze vysvětlit pouze logikou. Meditovat se vlastně teprve učím. Ale vidím na sobě, že to funguje. Nejen že se cítím lépe já sama, ale také se mi vše lépe a snadněji daří.

Co ti meditování přináší a kam tě - kromě napsání románu – dovedlo?

Pomáhá mi v každé oblasti života. Jsem díky němu klidnější, vyrovnanější a následně pak i celkově odolnější, psychicky i fyzicky. Právě i díky meditacím jsem v sobě vůbec našla odvahu založit si vlastní nakladatelství nebo třeba organizovat kurzy tvůrčího psaní, postavit se před skupinu lidí a mluvit.

Péče o nakladatelství určitě obnáší moře práce. Jak to časově zvládáš?

Dosud jsem to dělila půl na půl se svým zaměstnáním. Pracovala jsem na zkrácený úvazek. V současné chvíli ale vidím, že do toho budu muset jít naplno. Což je dobře, moc se na to těším.  Splním si totiž konečně svůj dávný sen, že je psaní mou hlavní pracovní náplní. A sny si člověk musí plnit.

Do jakého literárního žánru knihu Jen jeden svět řadíš? 

Společenský román. Trochu mystický, lehce erotický a s kriminální zápletkou. 

Co myslíš, že čtenářům přinese?

Doufám, že hlavně zábavu. Ale kromě toho samozřejmě také i zamyšlení.

Co dalšího ve svém nakladatelství chystáš?

Kromě beletrie pro dospělé se chci věnovat dětské literatuře. Pokračovat v tom, co jsem začala u Portálu gamebookovou knihou "Ztraceni v rudolfinské Praze". Knížka má velký úspěch, líbí se dětem i dospělým, je to skutečně škola hrou, všechny to baví, dětí mají větší motivací číst. V příštím roce bych chtěla vydat další gamebook, tematicky zaměřený na přírodu a ekologii, jeho pracovní název je "Tapovi přátelé zachraňují planetu". "Ztraceni v rudolfinské Praze" přibližovali dětem českou historii.

Plánuješ teď víc psát nebo se budeš věnovat víc nakladatelské práci? 

Obojí zároveň. Chci tvořit i vydávat. Nejen vlastní díla, přestože žádné autory nehledám, mám své vlastní koně. Mezi nimi dceru Adrianu, která také začala psát. Její první kniha ze starověkého Egypta "Kráska přichází" vypráví o současné dívce, která dostala příležitost osobně poznat královnu Nefertiti. Je to skvělý historický román, a že to neříkám jen kvůli příbuzenství, dokazuje vysoké hodnocení románu na databázi knih. Přes 90 %, to už o něčem svědčí.

Ukázka z románu Jen jeden svět:

Bianka vystoupala po duhových schodech na stěně své meditační místnosti a stanula před kovovou bránou. Otevřela ji a spatřila nádherně rozzářený tunel. Z oslnivě bílého světla vystoupila postava. Přibližovala se k Biance. Začínala ji rozeznávat, byl to Míla Prošek.

„Vy?“ zeptala se ho překvapeně.

Ředitel kývl. „Přišel jsem vám říct, že vám nic nevyčítám...“

Autor fotografie: Radka Zadinová (vlevo Renata Šindelářová, vpravo Adriana Šindelářová)

Zdroj fotografie obálek: www.literarnistrom.cz

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Podnikavá maminka Renata Šindelářová - diskuze

Poradna

Příkrmy

| veronika001 | 21.01.2019, 16:02

Dobrý den paní doktorko, mám 5 měsíční miminko (převážně na umělém mléku) a od minulého týdne jsem začala s příkrmy. Mám na vás dotaz ohledně postupu a sestavení jídelníčku.Protože všude jsem se dočetla různé postupy a názory na to, jak začínat s příkrmy, tak se pokouším si jídelníček sestavit podle sebe,ale nevím,zda je můj postup správný. Moje lékařka mi doporučila,že mám na začátek zkusit 4-5 druhu zeleniny samostatně a až pak začít zeleninové směsi a pak přidat maso.Tady jsem se dočetla,že brokolice a květák není na začátek vhodné podávat také kvůli nadýmání,ale bohužel jinou zeleninu samostatně v příkrmech neprodávají (kromě dýně ) v první lžičce,nevím tedy zda mohu tento druh podat a nebo už mohu začít zeleninovou směsí,např.mrkev s bramborem,když už je mám vyzkoušené.Takže první den jsem začala dávat kupovanou mrkev ve skleničce,to snědl cca.2-3 lžičky,poté jsem dokrmila UM. Mrkev jsem mu dala ještě další 2 dny, to snědl o něco více,ale pořád ne celou skleničku,ani polovinu,tak jsem ho pak dokrmila mlékem.Na mrkev žádná reakce nebyla,tak jsem čtvrtý den zkusila uvařit bramboru s trochou UM a zase podávala asi dva dny. Nyní zkouším třetí druh zeleniny a to hrášek v první lžičce, i když vím,že je nadýmavý. Ráda bych vyzkoušela i tu brokolici,aby si na ni zvykl,když mu pak budu podávat zeleninové směsi. Množství zeleniny se mi moc nedaří navýšit, takže aby mi syn něco snědl tak mu vždy nabídnu příkrm a hned nechám zapít trochou mléka,tak nevím jestli to mohu takhle dělat,ale jedině tak mi něco sní. Po příkrmu mu dám napít ještě trochou kojenecké vody asi 50ml (jiné tekutiny ještě nedávám) a pak dokrmím mlékem,tak by mě zajímalo jestli mohu tento postup dodržovat,jestli to pro něj není zbytečně moc kombinací najednou. Nechávám mu pár minut odstup mezi příkrmem,vodou a mlékem, ale celé krmení tak trvá přes hodinu.Prosím o radu,zda je tento postup správný nebo si to mám rozvrhnout jinak a tu vodu nemusím nutně podávat po obědě,ale třeba dopoledne.Kaše zatím nedávám.Předem děkuji za Vaši odpověď

Dobrý den. Postup, jak píšete, může být. Každé dítě je individuální a jinak si zvyká na příkrmy. Všechna doporučení se uzpůsobují dítěti. Brokolici můžete zařadit. Pokud by mělo dítě problémy s určitou zeleninou, potom se doporučuje na 1 měsíc vysadit, poté opět zkusit.

Jsou děti, které příkrmy jí pěkně a bez problémů, jiné si zvykají pomalu, moc toho nesní, ale je třeba pomalu zvykat v malých množstvích, takže postupujte tak, jak jste zjistila, že je to pro vaše dítě nejlepší. Jen postupně nedávejte každé sousto zapíjet mlékem, po příkrmu můžete podat vodu, nebo mléko. Zeleninový příkrm podávejte místo polední dávky mléka, aby si dítě zvyklo na polední obědovou dávku a chuť.

Zeleninové příkrmy si postupně můžete vařit i sama, mají jinou chuť než skleničky a jsou pestřejší, možná to bude lépe chutnat.

Kupujte zeleninu v kamenném obchodě, nebo bio, dusičnanů se bát nemusíte.

Do 1 roku se nedoporučují papriky, kukuříce, houby, rajčata jen loupaná, cibule, česnek a porek postupně. 

MUDr. Ludmila Vomelová | Babyonline | dnes, 08:57
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce