Inzerce
Inzerce
Inzerce

Podnikavá maminka Renata Šindelářová

Sny si člověk musí plnit

Rozhovor Radky Zadinové s Renatou Šindelářovou

Renata Šindelářová je žena jako každá jiná. Má manžela, dceru, práci a hlavně své sny. A sny si člověk musí plnit, jak sama říká. Proto si nedávno založila nakladatelství Literární strom, ve kterém si letos v říjnu vydá vlastní román Jen jeden svět. Je trochu jiný než ty předešlé, které většinou vyšly v nakladatelství Petra, víc mystičtější, hloubavější a v jistém směru dost překvapivý. Je v něm vlastně namíchané všechno: tajemno, vášeň, láska, závist, napětí i touha.

O čem kniha bude?

Jednou z hlavních postav je ezoterička Bianka, kterou na samém začátku nařkne novinář Daniel z vraždy. Čtenář pak zpětně poznává, jak se vše odehrálo od okamžiku, kdy se Bianka poprvé potkala s obětí, Mílou Proškem, jemuž předpověděla smrt. V příběhu sehraje důležitou roli realitní makléř Tomáš, kterému Bianka padne do oka, a Proškova promiskuitní asistentka Lucka.

Proč právě "Jen jeden svět"? Jak tě název napadl? 

K názvu mě inspirovaly dvě hlavní myšlenky, které jsou v příběhu důležité. Ta první je, že kromě světa, který vnímáme fyzicky, existuje ještě jiný, duchovní. Ta druhá, že ačkoliv fyzicky žijeme na jedné planetě, jednom světě, každý si ve skutečnosti vytváříme svým jiným pohledem na věc svou vlastní vizi světa.

Svou roli v knize tedy sehrálo mimosmyslové vnímání, meditace a nadpřirozeno... Nakolik máš ty sama dveře do tohoto světa otevřené?

Inzerce

Myslím, že na úplnou škvírečku. Jen tak málo, abych si uvědomovala, že existuje mnoho věcí, které nelze vysvětlit pouze logikou. Meditovat se vlastně teprve učím. Ale vidím na sobě, že to funguje. Nejen že se cítím lépe já sama, ale také se mi vše lépe a snadněji daří.

Co ti meditování přináší a kam tě - kromě napsání románu – dovedlo?

Pomáhá mi v každé oblasti života. Jsem díky němu klidnější, vyrovnanější a následně pak i celkově odolnější, psychicky i fyzicky. Právě i díky meditacím jsem v sobě vůbec našla odvahu založit si vlastní nakladatelství nebo třeba organizovat kurzy tvůrčího psaní, postavit se před skupinu lidí a mluvit.

Péče o nakladatelství určitě obnáší moře práce. Jak to časově zvládáš?

Dosud jsem to dělila půl na půl se svým zaměstnáním. Pracovala jsem na zkrácený úvazek. V současné chvíli ale vidím, že do toho budu muset jít naplno. Což je dobře, moc se na to těším.  Splním si totiž konečně svůj dávný sen, že je psaní mou hlavní pracovní náplní. A sny si člověk musí plnit.

Do jakého literárního žánru knihu Jen jeden svět řadíš? 

Společenský román. Trochu mystický, lehce erotický a s kriminální zápletkou. 

Co myslíš, že čtenářům přinese?

Doufám, že hlavně zábavu. Ale kromě toho samozřejmě také i zamyšlení.

Inzerce

Co dalšího ve svém nakladatelství chystáš?

Kromě beletrie pro dospělé se chci věnovat dětské literatuře. Pokračovat v tom, co jsem začala u Portálu gamebookovou knihou "Ztraceni v rudolfinské Praze". Knížka má velký úspěch, líbí se dětem i dospělým, je to skutečně škola hrou, všechny to baví, dětí mají větší motivací číst. V příštím roce bych chtěla vydat další gamebook, tematicky zaměřený na přírodu a ekologii, jeho pracovní název je "Tapovi přátelé zachraňují planetu". "Ztraceni v rudolfinské Praze" přibližovali dětem českou historii.

Plánuješ teď víc psát nebo se budeš věnovat víc nakladatelské práci? 

Obojí zároveň. Chci tvořit i vydávat. Nejen vlastní díla, přestože žádné autory nehledám, mám své vlastní koně. Mezi nimi dceru Adrianu, která také začala psát. Její první kniha ze starověkého Egypta "Kráska přichází" vypráví o současné dívce, která dostala příležitost osobně poznat královnu Nefertiti. Je to skvělý historický román, a že to neříkám jen kvůli příbuzenství, dokazuje vysoké hodnocení románu na databázi knih. Přes 90 %, to už o něčem svědčí.

Ukázka z románu Jen jeden svět:

Bianka vystoupala po duhových schodech na stěně své meditační místnosti a stanula před kovovou bránou. Otevřela ji a spatřila nádherně rozzářený tunel. Z oslnivě bílého světla vystoupila postava. Přibližovala se k Biance. Začínala ji rozeznávat, byl to Míla Prošek.

„Vy?“ zeptala se ho překvapeně.

Ředitel kývl. „Přišel jsem vám říct, že vám nic nevyčítám...“

Inzerce

Autor fotografie: Radka Zadinová (vlevo Renata Šindelářová, vpravo Adriana Šindelářová)

Inzerce

Zdroj fotografie obálek: www.literarnistrom.cz

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Podnikavá maminka Renata Šindelářová - diskuze

Poradna

Dobrý den, potřebovala bych radu ohledně syna. Jsou mu 2 roky a 8 měsíců. Byl kojen 7 měsíců. Už od malinka je na mě závislý. U babiček byl dohromady čtyřikrát přes noc, nejdříve plakal, pak už to zvládl bez breku, ale nešťastný. S jídlem se trápime cca od roka. Nechce jíst s nikým jiným než se mnou. Do teď mi odmítá jíst kousky. Takže doteď mu jídlo mačkám vidličkou, když cítí maso, hned ho vyplivuje. Myslela jsem, že to bude problém s kousky jako takovými, ale sušenky a to co mu chutná normálně sní, rozkouse. Celkově ho do jídla musíme nutit. Ovoce nechce vůbec, jí pouze kapsičky. Jogurty má rad, kakao a k večeři pouze chleba se žervé. Šunku, sýr taky odmítá. Jídlo se snažíme řešit různými doplňky stravy k navození chuti k jídlu. Věřím, že z toho vyroste. Teď v září nastupuje do školky a já doufám, že až uvidí ostatní děti, tak začne papat normálně. Více mě ale trápí ta závislost na mě. Je nešťastný i s manželem. Potřebovala bych poradit, jak ho to odnaučit. Před 8 měsíci jsem začala chodit na poloviční úvazek do práce, mysleli jsme, že se to zlepsi, když nebude furt se mnou. Ale je to stále stejně. Vždycky tu dobu přetrpi, pláče když odcházím. Neustále ho ubezpečuji, že se vrátím, že jdu jen do práce. Je vidět, že tomu rozumí, ale přesto se to nelepší, spíše naopak. Moc děkuji za jakoukoliv radu. Šafránková

Dobrý den, ohledně synovy stravy se poraďte s ošetřujícím lékařem. Pokud dítě prospívá, i když konzumuje jen určitá jídla, pak není důvod k obavám. S lékařem byste ale také měli konzultovat případné doplňky stravy, které dítěti dáváte. Ne všechny musí být pro takto malé dítě vhodné. Také by možná bylo dobré, aby lékař chlapci udělal krevní obraz, jestli mu opravdu nějaké živiny chybí, abyste mu nepodávali nadbytečné množství některých živin či vitamínů. Některé děti vykazují při jídle zvláštnosti, jedí jen určitá jídla a vybírají si. Není dobré dítě do jídla nutit a nutit jej k experimentování. Nová jídla však je dobré nabízet, v případě zájmu nechat ochutnat. Chutě dětí se mění a časem třeba syn může být ke zkoušení jiných jídel přístupnější. Zvláštnosti v jídle však ale také mohou vykazovat děti např. s poruchami autistického spektra, či děti hodně v jídle konzervativní. Mám příliš málo informací a váš syn je příliš malý. Ohledně pobytu bez vás nepíšete, kdo syna hlídá, když jste v práci. To že pláče, když odcházíte bývá u dětí normální. Je potřeba mu to citlivě vysvětlit na úrovni jeho chápání a vývoje. Dobu odchodu však neprodlužovat, dítě ani nadměrně nelitovat, nemazlit apod. Potom by si myslelo, že váš odchod je něco mimořádného a je důvod se bát. Takto malé dítě také nemá ještě vyvinutý pojem času, žije přítomností a myslí si proto, že odcházíte navždycky. Trošku mi z vašeho popisu připadá, že maličko chcete, aby na váš syn byl závislý, že vám to dává dojem výlučnosti a důležitosti. To vše dítě vycítí. Proč myslíte, že dobu bez vás protrpí. Žádné malé dítě se pokud je o něj dobře postaráno, má dobře rozvinuté citové vazby a navíc třeba už zná osobu, která jej hlídá, se celé čtyři hodiny určitě netrápí a také není důvod , aby bylo nešťastné. Nemohou to být spíše vaše domněnky? Zkuste chování a vývoj syna zkonzultovat s dětským klinickým psychologem. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 24.05.2022, 06:20
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce
×