Inzerce
Inzerce
Inzerce

Podnikavá maminka Renata Šindelářová

Sny si člověk musí plnit

Rozhovor Radky Zadinové s Renatou Šindelářovou

Renata Šindelářová je žena jako každá jiná. Má manžela, dceru, práci a hlavně své sny. A sny si člověk musí plnit, jak sama říká. Proto si nedávno založila nakladatelství Literární strom, ve kterém si letos v říjnu vydá vlastní román Jen jeden svět. Je trochu jiný než ty předešlé, které většinou vyšly v nakladatelství Petra, víc mystičtější, hloubavější a v jistém směru dost překvapivý. Je v něm vlastně namíchané všechno: tajemno, vášeň, láska, závist, napětí i touha.

O čem kniha bude?

Jednou z hlavních postav je ezoterička Bianka, kterou na samém začátku nařkne novinář Daniel z vraždy. Čtenář pak zpětně poznává, jak se vše odehrálo od okamžiku, kdy se Bianka poprvé potkala s obětí, Mílou Proškem, jemuž předpověděla smrt. V příběhu sehraje důležitou roli realitní makléř Tomáš, kterému Bianka padne do oka, a Proškova promiskuitní asistentka Lucka.

Proč právě "Jen jeden svět"? Jak tě název napadl? 

K názvu mě inspirovaly dvě hlavní myšlenky, které jsou v příběhu důležité. Ta první je, že kromě světa, který vnímáme fyzicky, existuje ještě jiný, duchovní. Ta druhá, že ačkoliv fyzicky žijeme na jedné planetě, jednom světě, každý si ve skutečnosti vytváříme svým jiným pohledem na věc svou vlastní vizi světa.

Svou roli v knize tedy sehrálo mimosmyslové vnímání, meditace a nadpřirozeno... Nakolik máš ty sama dveře do tohoto světa otevřené?

Myslím, že na úplnou škvírečku. Jen tak málo, abych si uvědomovala, že existuje mnoho věcí, které nelze vysvětlit pouze logikou. Meditovat se vlastně teprve učím. Ale vidím na sobě, že to funguje. Nejen že se cítím lépe já sama, ale také se mi vše lépe a snadněji daří.

Co ti meditování přináší a kam tě - kromě napsání románu – dovedlo?

Pomáhá mi v každé oblasti života. Jsem díky němu klidnější, vyrovnanější a následně pak i celkově odolnější, psychicky i fyzicky. Právě i díky meditacím jsem v sobě vůbec našla odvahu založit si vlastní nakladatelství nebo třeba organizovat kurzy tvůrčího psaní, postavit se před skupinu lidí a mluvit.

Péče o nakladatelství určitě obnáší moře práce. Jak to časově zvládáš?

Dosud jsem to dělila půl na půl se svým zaměstnáním. Pracovala jsem na zkrácený úvazek. V současné chvíli ale vidím, že do toho budu muset jít naplno. Což je dobře, moc se na to těším.  Splním si totiž konečně svůj dávný sen, že je psaní mou hlavní pracovní náplní. A sny si člověk musí plnit.

Do jakého literárního žánru knihu Jen jeden svět řadíš? 

Společenský román. Trochu mystický, lehce erotický a s kriminální zápletkou. 

Co myslíš, že čtenářům přinese?

Doufám, že hlavně zábavu. Ale kromě toho samozřejmě také i zamyšlení.

Co dalšího ve svém nakladatelství chystáš?

Kromě beletrie pro dospělé se chci věnovat dětské literatuře. Pokračovat v tom, co jsem začala u Portálu gamebookovou knihou "Ztraceni v rudolfinské Praze". Knížka má velký úspěch, líbí se dětem i dospělým, je to skutečně škola hrou, všechny to baví, dětí mají větší motivací číst. V příštím roce bych chtěla vydat další gamebook, tematicky zaměřený na přírodu a ekologii, jeho pracovní název je "Tapovi přátelé zachraňují planetu". "Ztraceni v rudolfinské Praze" přibližovali dětem českou historii.

Plánuješ teď víc psát nebo se budeš věnovat víc nakladatelské práci? 

Obojí zároveň. Chci tvořit i vydávat. Nejen vlastní díla, přestože žádné autory nehledám, mám své vlastní koně. Mezi nimi dceru Adrianu, která také začala psát. Její první kniha ze starověkého Egypta "Kráska přichází" vypráví o současné dívce, která dostala příležitost osobně poznat královnu Nefertiti. Je to skvělý historický román, a že to neříkám jen kvůli příbuzenství, dokazuje vysoké hodnocení románu na databázi knih. Přes 90 %, to už o něčem svědčí.

Ukázka z románu Jen jeden svět:

Bianka vystoupala po duhových schodech na stěně své meditační místnosti a stanula před kovovou bránou. Otevřela ji a spatřila nádherně rozzářený tunel. Z oslnivě bílého světla vystoupila postava. Přibližovala se k Biance. Začínala ji rozeznávat, byl to Míla Prošek.

„Vy?“ zeptala se ho překvapeně.

Ředitel kývl. „Přišel jsem vám říct, že vám nic nevyčítám...“

Autor fotografie: Radka Zadinová (vlevo Renata Šindelářová, vpravo Adriana Šindelářová)

Zdroj fotografie obálek: www.literarnistrom.cz

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Podnikavá maminka Renata Šindelářová - diskuze

Poradna

Odebrani dudliku

| Hanatomik@seznam.cz | 14.12.2019, 10:57

Dobry den,muj dotaz se tyka odebrani dudliku, memu synovi bude v lednu 2,5 roku, na doporuceni zubare kvuli dispozicim na predkus, jsme dudlik nechali certikovi vymenou za auticko a sladkosti. Syn byl sice vecer smutny, ale tak nejak to pochopil. Nyni je to tyden bez dudliku a i tyden co odboural odpoledni spanek pokud ho nevozim v kocare. Standartne vstava kolem pul 9 a usina v 10 i bez odpoledniho spani, myslela jsem ,ze bude vice unaveny, ale ne, nechce spinkat, nelze ho ani zklidnit usinani trva i dve hodiny, v noci spinka neklidne, knoura i place coz drive s dudlikem byvalo jen zridka. Prijde mi to na tak male ditko hodne dlouho bez spanku. Jinak zoubky uz ma vsechny. Ja jsem v prvnim trimestru, takze i vice unavena a nervy na pochodu. Muj dotaz zni: mame vydrzet?nemuzu mu zpusobit odebranim dudliku nejake spatne navyky na spanek nebo trauma?Dekuji

Dobrý den, odpověď na váš dotaz je jednoduchá: VYDRŽTE! Týden je příliš krátká doba, váš syn se ještě stále s odevzdáním dudlíku vyrovnává, potřebuje si najít jiné spánkové uklidňující rituály. Je normální, že hůř a déle usíná, spí hůře a je neklidný. Můžete mu zkusit nabídnout nějaké jiné uklidňující předměty (šmudláček do postýlky, plenku, polštářek, autíčko - ať si sám vybere), které předkus nezpůsobují, nebo mu poskytnout fyzický kontakt (pomazlit se s ním), pokud bude chtít. Také odbourání odpoledního spánku souvisí s odebráním dudlíku, prostě bez něj nemůže zabrat. Pokud až doposud pravidelně odpoledne spával, pak spánek zřejmě stále potřebuje. Přechodné odbobí nedostatku spánku však vašeho chlapce nezabije a uvidíte, že jak se situace stabilizuje, pak bude zase usínat bez potíží a pravděpodobně se vrátí i odpolední spaní. Poskytujte mu příležitost ke spánku, v pravidelnou dobu, jak byl zvyklý jej odpoledne nechte odpočívat, čtěte si například knížky, povídejte si, věnujte se klidovým činnostem, i když neusne, tak si také odpočine. Večer jej také ukládejte v pravidelný čas, jak byl zvyklý, když měl dudlík, nevadí, že třeba hned neusne, činnosti před spánkem by také již měly být klidové. Pokud byste se k dudlíku vrátili, návyk by se okamžitě obnovil a ještě znásobil, také důsledky odebrání dudlíku v budoucnu by byly mnohem horší a neposlední řadě byste vaší nedůsledností ztratili kredit jako rodiče, což by se vám v budoucnu ve výchově nevyplatilo. Přeji vám proto hodně trpělivosti s vaším dítětem a ať překoná svůj návyk  co nejdříve. Buďte vlídní a důslední. Pokud by vás to jako matku hodně vyčerpávalo, můžete se při ukládání vystřídat s někým jiným z rodiny (manžel, babička). Postupovat byste ale měli všichni stejně. Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 15.12.2019, 11:34
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce