Co použít k mytí pokožky? Mýdlo nebo SYNDETY?
Poprvé jsem slovo syndety zaregistrovala u korektury knížky sexuální výchovy pro náctileté dívky, kdy mně v textu kožní lékařka nahradila použití mýdla za syndety. Úpravu jsem samozřejmě provedla, ale k velmi chemicky znějícímu názvu syndety jsem od počátku získala rezervovaný vztah. Až nyní jsem zjistila, že můj postoj nebyl vůbec oprávněný!

Co jsou to syndety?
Podstatu syndet nám nastíní již jejich samotný název: slovo „syndet“ pochází z anglického „synthetic detergent“, tedy umělý čisticí prostředek. Syndety byly poprvé vytvořeny již v roce 1916, většího využití se jim však dostalo až s druhou světovou válkou, kdy začaly být hromadně využívány jako prostředky osobní hygieny i prací přípravky.
Pro koho je použití syndet vhodné? Nejsou méně účinné než mýdla?
Syndety se, podobně jako mýdla, prodávají v tuhé i tekuté formě. Tuhé syndety dobře očistí zdravě hydratovanou i mastnou pokožku a jejich působení je vůči ní co nejohleduplnější. Pro suchou, podrážděnou kůži je nejvhodnější používání syndet tekutých. Ani u mastné pokožky, kterou by logicky mýdlo odmastilo, se nepoužívají, protože odmaštění se pokožka brání zvýšenou tvorbou kožního mazu. Z tohoto důvodu jsou mýdla zcela zapovězena u akné.
Co malé děti, které ještě nemají vyzrálou kožní epidermální bariéru? A ekzematici? Jsou pro tyto skupiny syndety vhodné?
Ano, pro děti i ekzematiky jsou syndety první volbou.
Ideální je používání tekutých syndet, které zanícenou pokožku čistí i zvlhčují a u dětské pokožky umožňují správný vývoj a účinnost kožní epidermální bariéry. Často jsou doplněny o látky, které obnovují kožní bariéru. I přesto není zdravé umývat dětskou či ekzematózní pokožku přespříliš často.
Měli bychom tedy zaměnit mýdla za syndety? Jaký je mezi nimi rozdíl?
Po chemické stránce působí syndety podobně jako běžná mýdla. Molekuly syndet i klasických mýdel mají amfifilní charakter, jsou tedy schopné se vázat i k mastným nečistotám i k vodě, která pak takto zachycené nečistoty z naší pokožky spláchne
Od mýdel se syndety odlišují svým způsobem výroby. Díky užití jiných chemických postupů jsou syndety svým výsledným pH bližší přirozenému pH kůže. Nejsou tak schopny přirozené pH kůže měnit a jsou obecně šetrnější. Na rozdíl od mýdel, která jsou podstatně zásaditější než naše pokožka, jedná se o alkalické soli mastných kyselin, které zvyšují pH kůže. Regenerace pokožky po použití mýdla, které odstraní 25 % kožního mazu, trvá zhruba 10 až 60 minut. Účinnou látkou v syntetických detergentech je „moderní“ tenzid (Cocamidopropyl Tetaine nebo Sodium Laureth Sulfate) navázaný na neutrální syndet o pH 5-7.
I syndety však mohou, byť méně než mýdla, narušovat povrch naší pokožky, epidermální bariéru. K výrobě syndet se mohou používat mnohé chemické sloučeniny, různé syndety tak způsobují různou míru poškození pokožky. S těmi dráždivějšími se samozřejmě v produktech určených pro čištění kůže nesetkáme.
Obecně tedy platí, že jsou v tomto ohledu syndety šetrnější než mýdla a jejich používání snižuje rizika pro epidermální bariéru.
Odborná korektura: MUDr. Silvie Rafčíková, MBA
Autorky: Sophie Martincová (3. ročník LF UK – rešerše z odborné literatury), MUDr. Jana Martincová
Zdroje:
https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/jocd.12469
https://onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.1034/j.1600-0846.2001.70208.x
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/3087911/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/26844391/
Předchozí článek:

Přenášení miminka a manipulace s ním – video
Následující článek:

Péče o kůži dětí je důležitá až do 6 let. Základem je promazávání
Poradna
Dobrý den, nevím zda se to řadí mezi období vzdoru, protože Peťa (v srpnu 3 roky) byl vždycky svéhlavý a vše dělal po svém. Jinak, než by udělal kdokoliv z nás, nebo kterékoliv jiné dítě. Je hodně akční, neposedí ani u jídla a když už ho tedy přemluvím, tak alespoň houpe nohama, nebo listuje knížkou. Rád hází věcmi, od malička vším a je těžké ho to odnaučit, ale je fakt, že hází velice dobře. A i když to zní jako ADHD, nemyslím si, že je to náš případ, protože když se s ním učím logopedii nebo čtu knížku, nebo dělám jakékoliv jiné aktivity tak u toho vydrží i hodinu v kuse. Nevím, možná se mílím, spíš to tak cítím. Učíme se logopedii už od 1 roku, protože má oboustranný rozštěp rtu i měkkého a tvrdého patra. S tím by to taky nemělo souviset je to jen kosmetická vada. Vše zvládá s přehledem. Spíš mě teď trápí to, že minulý týden začal hodně zlobit ve školce (v malé skupince dětí). Chodí tam už 3 měsíce a teď znovu hází věcmi (to už přestal dělat) i po dětech, plácá děti, dělá naschvály, nechce chodit spávat s ostatními dětmi a neposlouchá, paní učitelky jsou mu pro smích i když se zlobí. Nejde to ani po dobrém, ani po zlém. Někdy chytne amok, že brečí když není po jeho a kdybych neodvedla pozornost někam jinam tak brečí třeba celé hodiny. Někdy ani odvést pozornost nestačí. Když se uklidní, tak mu to vysvětluji a on poslouchá a sám řekne ,,ne, nedělá se to, nejde to. Ovšem neuběhne ani 5 minut a jsme tam kde jsme byli. Pokud je to tedy období vzdoru tak prosím alespoň o potvrzení. Nechci to podcenit, pokud by to bylo vážnější, chci to řešit za včas tak jako když jsem řešila vše kolem rozštěpu. Předem moc děkuji za zpětnou vazbu. S pozdravem Sarah Člupná.
Dobrý den, podle popisovaného chování vašeho syna se s největší pravděpodobností jedná o projevy období vzdoru. V této době se dítě teprve učí pracovat se svými emocemi a zvládat je, jeho psychika není ještě dostatečně rozvinutá, aby je mohlo zvládnout rozumově. K dítěti je potřeba přistupovat laskavě a trpělivě se současným nastavováním hranic a pravidel, vytvořit mu bezpečné a přijímající prostředí. Projevy chování mohou zhoršit či posílit prožívané zátěžové situace jakou je například nástup do školky. Adaptační reakce může být i odložená a v plné míře se projeví teprve potom co si dítě uvědomí, že školka není pouze hraní si v dětské herně, ale že se jedná o jakousi dětskou povinnost ( obdobu zaměstnání). Zároveň pobyt ve školce klade na dítě také nároky sociální ve formě rozvoje vztahů s cizími dospělými a vrstevníky a rozvoj kooperace s nimi. Dobré je předávat si vzájemně se školkou zkušenosti, které postupy a metody se vám u syna osvědčily a co u něj zabírá, například zmiňované odvedeni pozornosti. Velmi pěkně postupujete, když se synem po jeho uklidnění situaci probíráte. Doporučila bych vám se hodně konkrétně zaměřit na chování, které by syn dělat měl, které je požadované a pouhou snahu o něj velmi ocenit. Neříkat si tedy pouze to, co by dělat neměl, co je špatně. Dítě totiž často neví, jakým jiným chováním by to nežádoucí mělo nahradit. Můžete využít přehrávání různých situací s pomocí hraček, na trhu jsou i různé dětské knížky určené k rozvoji rozpoznání a porozumění emocím a k práci s nimi a jsou i pro takto malé děti s hodně obrázky a názornosti.
Ohledně rozštěpu rtu a patra se do budoucna bude jednat o spíše kosmetický problém ( i když se již dá velmi dobře řešit a nebude na synovi jistě nic poznat), avšak předpokládám, že syn v raném dětství zřejmě podstoupil a ještě bude postupovat určité lékařské zákroky možná spojené s operací v anestezii. Tyto rané zážitky, i když jsou nevědomé, se mohou promítnout do vývoje křehké dětské psychiky a projevit se například vyšší dráždivostí dítěte či specifiky v chování při zátěži, které by však postupně měly odeznít.
Ohledně podezření na ADHD se jedná o diagnózu psychiatrickou, kterou by měl rozhodnout dětský psychiatr, v naší terminologii se používá pojem porucha pozornosti s hyperaktivitou nebo hyperkinetická porucha chování (ADHD je pojem užívaný v americké klasifikaci nemocí). Tuto diagnózu psychiatr obvykle neuzavírá před šestým rokem věku dítěte, pokud tedy projevy nejsou extrémně silné. Jinak se totiž může jednat jen o přirozený vývoj a zrání nervového systému, kdy se dítě jako hyperaktivní může jevit, ale " vyroste z toho", jak se říká, právě přibližně do věku šesti let. Postupně se můžete snažit prodlužovat dobu zaměřené pozornosti i u aktivit, které syna tolik nezajímají, strukturovat čas na dobu volné hry a nějaké povinnosti. Přirozeně tuto schopnost trénujete také procvičováním logopedie.
V případě prohlubování výchovných obtíží ve školce bych doporučila zkusit se obrátit na Pedagogicko-psychologickou poradnu k posouzení možnosti nějaké podpory ve školce, případně k doporučení kontaktovat další odborníky či výchovná doporučení.
S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Pro akci je nutné přihlášení
Související články
Vybraná anketa
Souhlasíte s omezením odkladů za současného zrušení přípravných tříd?
18 %
6 hlasů
76 %
26 hlasů
6 %
2 hlasy
Celkem hlasovalo 34 unikátních návštěvníků