Srostlice
Srostlice patří mezi zubní anomálie. Vyskytují se častěji v dočasném než stálém chrupu. Klinicky se srostlice charakterizuje zvětšenou zubní korunkou.
Jaké jsou typy srostlic?
Srostlice lze rozlišit na 3 základní typy - pravé, nepravé a dvojčata.
Pravá srostlice (synodoncie, dentes confusi) označuje srůst dvou původně samostatných zubních zárodků, která má potom jeden společný kořen. Výsledkem je snížený počet zubů, pokud nedojde o srůst s nadpočetným zubem. Jelikož jde o srůst dvou samostatných zárodků, tak pravá srostlice má dvě oddělené dřeňové dutiny.
Nepravá srostlice (dentes concreti) vzniká spojením dvou původně oddělených zubů pouze v oblasti kořene. Spojení je zprostředkováno pouze pomocí cementu. Tato srostlice bude mít dva kořeny a dvě korunky. Stejně jako pravá srostlice má dvě oddělené dřeňové dutiny.
Srostlice pravé a nepravé mohou vznikat srůstem dvou sousedních zubů nebo také srůstem se zubem nadpočetným.
Pokud dojde k tomu, že dojde k neúplnému rozdělení zubního zárodku, tak vznikají tzv. dvojčata (geminace, dentes geminati). Na rentgenu je možné vidět jednu velkou dřeňovou dutinu.
Kde se srostlice nejčastěji vyskytují?
Srostlice se nejčastěji v dočasném chrupu vyskytují v předním úseku chrupu. Nejvíce typická je srostlice středního a postranního dočasného řezáku. Méně častá srostlice je při spojení postranního řezáku a špičáku.
Proč srostlice vznikají?
Proč srostlice vznikají dodnes nevíme, ale uvažuje se o tom, že by se jednalo o kombinaci několika etiologických faktorů, převážně vlivu dědičnosti a vlivu zevního prostředí.
Jak rozeznat od sebe jednotlivé typy srostlic?
Zubní lékař dokáže rozlišit jednotlivé typy srostlic podle rentgenového snímku.
V praxi se rentgenový snímek zhotovuje hlavně z důvodu, zda jsou pod srostlicí založené stálé zuby. Na základě snímku lékař rozhoduje o léčbě.
Jaká je léčba srostlic?
Srostlice v dočasném chrupu může signalizovat anomálii počtu stálých zubů, proto je velmi důležité včas vyloučit postižení stálých zubů. Pokud si rodič všimne atypického zubu v dutině ústní svého dítěte, tak je vhodné upozornit zubního lékaře, který rozhodne o případné léčbě. Zubní lékař ve většině případů odesílá pacienta na konzultaci k ortodontistovi a spolu se podílejí na léčbě.
Pokud srostlice vytvářejí artikulační překážku, tak je zubní lékař opatrně zabrousí a snažíme se je ponechat ve funkci po dobu existence dočasných zubů. Je důležité je udržet v dutině ústní kvůli správné výslovnosti a zajištění místa pro výměnu za stálé zuby. Průběh výměny chrupu by měl posoudit ortodontista.
V době výměny chrupu je třeba srostlice včas odstranit, protože kořeny se často vstřebávají atypicky a nedostatečně a mohou tak tvořit překážku pro prořezání stálých zubů.
Předchozí článek:
Mohu na dítě líbáním přenést zubní kaz?
Následující článek:
Demineralizace dočasných i stálých zubů u dětí
Poradna
Dobrý den,
je mi 36 a děti nemám. Za 3–4 měsíce se chceme pokoušet s přítelem o miminko. Chci se zeptat, zda je dobré používat tyto doplňky stravy současně? A zda je dobré přípravky brát 3 měsíce před otěhotněním, během těhotenství a následně kojení? Jedná se o BrainMax Prenatal Complex a Nordic Naturals Prenatal DHA. Četla jsem, že je dobré přibližně 3 měsíce před otěhotněním brát alespoň DHA a kyselinu listovou. Chci pro vývoj miminka jen to nejlepší. Děkuji.
Dobrý den,
vaše úvaha je správná – příprava na těhotenství by měla začít ideálně alespoň 2–3 měsíce předem. Obecně je vhodné užívat kvalitní prenatální doplněk stravy, který obsahuje zejména kyselinu listovou, jód, železo a vitamín D. Nejčastěji se kyselina listová doplňuje v dávce přibližně 400–800 µg denně, ideálně již před otěhotněním.
Jód se obvykle užívá v množství kolem 150–200 µg denně, pokud není omezení ze strany štítné žlázy. Vitamín D se často doplňuje v rozmezí asi 20–25 µg (800–1000 IU) denně podle individuálních potřeb. Omega-3 mastné kyseliny, zejména DHA, se běžně doporučují v dávce přibližně 200–300 mg denně. Železo se rutinně nedoplňuje u všech žen, ale jeho dávkování se stanovuje individuálně podle krevních testů.
Má smysl pokračovat v těchto doplňcích nejen před otěhotněním, ale i během celého těhotenství a při kojení. Důležité je nepřekračovat doporučené denní dávky a vyhnout se zbytečnému zdvojování stejných živin z více zdrojů. Zásadní roli ale stále hraje pestrá a vyvážená strava, doplňky ji pouze podporují. Zaměřte se na dostatek čerstvé zeleniny, ovoce, kvalitních bílkovin a zdravých tuků.
Pokud máte jakékoli zdravotní potíže nebo specifické potřeby, je vhodné vše konzultovat s praktickým lékařem nebo gynekologem.
Pro akci je nutné přihlášení
Obsah článku
Související články
Vybraná anketa
Bylo vaše dítě očkováno proti pneumokokům? Jakou vakcínou?
19 %
26 hlasů
4 %
6 hlasů
16 %
21 hlasů
45 %
61 hlasů
16 %
21 hlasů
Celkem hlasovalo 135 unikátních návštěvníků