Svatba Medox

O ruku jsem byla požádána ještě před otěhotněním. Posléze jsem velmi brzo otěhotněla a kvůli velkým těhotenským nevolnostem jsme svatbu odložili. Když byl našemu synovi už rok a půl, řekli jsme si: „Buď teď, nebo nikdy.“ Ten den jsem zavolala na úřad a chtěla jakýkoli volný brzký termín. Paní byla dost překvapená a dostali jsme termín zhruba za týden na pěkné datum 9.9.

Svatbu jsme chtěli malou a komorní, proto nebylo potřeba moc zařizování. Prstýnky jsme měli doma v šuplíku něco přes rok. Takže jsem si zašla jen koupit šaty. Byla to rychlovka, v prvním obchodu, kde jsem byla, mně padly jedny do oka a hned jsem si je koupila. Tehdejší ještě přítel si půjčil oblek od kamaráda. Jen v květinářství se divili, když jsme den před svatbou přišli, že chceme svázat svatební kytici a svatba je následující den. Paní pořád povídala, jak se takové objednávky zadávají 14 dní dopředu a tohle je teda divočina. Nakonec uvázala moc pěknou kytičku.

V den svatby jsme vyfintění dojeli pražskou MHD k Obvodnímu úřadu Prahy 5. Tam už čekali rodiče obou dvou a svědci. Původně jsme chtěli svatbu jen se svědky, ale maminky byly smutné, že se nezúčastní tak důležité události. Takže jsme je nakonec také přibrali.

V předsálí na nás čekala paní oddávající s asistentkou. Zkontrolovala nám občanské průkazy a něco jsme vyplňovali. Poté přišel pán, ať mu řekneme, co chceme zahrát za hudbu. My mu dali cédéčko s námi předpřipravenou svatební hudbou. Vybrali jsme si The Imperial March z Hvězdných válek. Maminky začaly omdlívat a pán se smál. Bohužel to ale byl hráč na piáno a tak si cédéčko mohl přetočit maximálně tak na prstě. Přesvědčil nás, že na piáno je tahle skladba spíš pohřební než hodící se k takové události a nakonec nám hráli úvodní melodii ze Shreka, úvodní melodii z Matrixu a na konci něco od Beatles.

Proslov paní oddávající byl moc hezký, ale nedokážu si představit nic, co by na nás sedělo méně, než co ona říkala. Proto jsem zadržovala smích, až mi tekly slzy. Ale ostatní to přičítali dojetí. :)

Po obřadu jsme šli jíst. My chtěli mít hostinu v KFC nebo McDonaldu, ale opět zasáhly maminky. Takže jsme se šli najíst do nedaleké pizzerie, kde nebylo možno zarezervovat si dopředu stůl. Takže jsme tam v čase obědů šli jen tak a vyšlo to.

Po hostině se všichni rozešli. Jen svědci s námi zůstali. Jeli jsme k nám domů, kde se syn vyspinkal. Potom jsme šli do naší oblíbené restaurace a tam jsme ještě slavili.

Děkujeme všem uživatelkám za jejich příspěvky. Pokud byste chtěli i Vy ostatní připojit fotografie či text z Vaší svatby, samozřejmě můžete. Stačí nám je zaslat na email [email protected] a do předmětu uvést Svatební speciál - uživatelky.