VI. díl

Čtěte také:
I. díl - Soniks a její těhotenství
II. díl - Soniks a její těhotenství
III. díl - Soniks a její těhotenství
IV. díl - Soniks a její těhotenstv
V. díl - Soniks a její těhotenství

Leden - Úspěšně jsme dojeli z Moravy domů. Jediné co nás trápilo, tak byla bohatá sněhová nadílka a hned na to obleva. Veškerý sníh z rozestavěné garáže nám spadl na jedinou přístupovou cestu do bytu, bylo tam přes metr těžkého mokrého sněhu, který mi zablokoval přístup do bytu. Ocitla jsem se v bytě odříznutá, musela jsem počkat, až se přítel vrátí z práce domů a sníh odklidí, já sama jsem ho odklízet nemohla.

3.ledna mě čekala další prohlídka v gynekologické poradně, byla jsem ve 13. týdnu. Gynekolog mi zjistil, že mám placentu vepředu hluboko v dolním děložním segmentu, mírně zasahující do vnitřní branky, ale uklidnil mě, že jak miminko poroste, tak se ta placenta může posunout.

6. ledna jsem měla jet s Honzíkem do Plzně na neonatologickou kontrolu, ale trápily mě těhu nevolnosti a už jen z pomyšlení na delší cestu se mi dělalo nevolno. Cesta byla navíc docela namrzlá a tak jsem raději zavolala na neonatologii a Honzíka přeobjednala na 15. února. Od začátku těhu jsem přibrala 1 kg.

20. ledna mě čekala další kontrola na gynekologii, tentokrát v 15. týdnu. Nahoře mám další 1 kg. Gynekolog mi udělal tripletest - výsledek byl negativní a mě se velmi ulevilo. Trošku jsme měli problémy se psem, v okolí hárala fenka a tak se snažil využít každou příležitost, jak se dostat ven, ten náš šikula si totiž umí sám otevřít vstupní dveře. Dvakrát nám zdrhnul, z toho jsme si pro něj museli jednou jít na městskou policii. Přítel se tam zdržel ohledně zabezpečení psa proti útěku. Vysvětloval jim, že to moc dobře nejde, když si umí otevřít dveře a venku není dodělaný plot a že jsme sháněli nové bydlení, ale zatím jsme měli smůlu. Pan policista se ho zeptal, proč si nezažádáme o městský byt. Na to mu přítel odpověděl, že zde nemáme trvalé bydliště, ale policista přítele ujistil, že trvalé bydliště mít v Sušici nemusíme a ať se na to poptáme na městském úřadě, že se teď uvolnilo hodně bytů.

Hned na druhý den jsem se zašla s Honzíkem na městský úřad poptat na byt. Opravdu zde trvalé bydliště mít nemusíme. O byty větší než 2+1 se žádá formou licitace a zrovinka se uvolnilo 5 bytů. Bohužel jsme ale už prohlídku bytu nestihli. Vzala jsem tedy veškeré dokumenty s sebou domů a doma se jsme se poradili, co a jak. Nakonec jsme došli k závěru, že zkusíme podat 4 žádosti o byt i přes to, že jsme ani jeden z nich neviděli. Dali jsme na ně nějakou minimální částku, vyplnila se žádost museli jsme vyřídit pár administrativních záležitostí, tj. potvrzení o zaměstnání, o peněžité pomoci v mateřství, doložit kopii těhotenského průkazu.

Naštěstí jsme to všechno zvládli v termínu a já 31. ledna podala žádost o městský byt. Paní mi sdělila, že zrovinka o tento byt nemá nikdo zájem. Já jsem v ten moment rozlepila obálku a přepsala částku na tu nejnižší. Ve finále to byl rozdíl necelých 300 Kč, ale i to jsou pro mladou rodinu peníze.

Únor - Bytnému jsme oznámili, že jsme si podali žádost o městský byt. S úsměvem nám řekl, že je to v pořádku. 15. února zasedla městská rada a rozhodla o přidělení bytu, následující den jsme se měli dozvědět výsledek.

9. února mi začal kurz obsluhy počítačů - tzv. řidičák na počítač pro maminky na mateřské dovolené. Jedná se o projekt EU - operační program lidské zdroje a zaměstnanost složený ze tří kurzů (tj. kurz obsluhy PC, základy anglického jazyka a motivační kurz). Kurz nabízí hlídání dětí zdarma a je s finanční podporou, stravné a cestovné. Já si díky tomuto programu mohu zlepšit kvalifikaci a o Honzíka je dobře postaráno - dostane se do kolektivu dětí a může se toho od nich hodně naučit.

15. února jsme s Honzíkem jeli do Plzně do neonatologické poradny. Cestou jsem ale začala slabě krvácet, takže to nakonec dopadlo tak, že přítel byl s Honzíkem v neonatologické poradně a já šla na gynekologickou ambulanci. Vzala jsem si pořadové číslo a zjistila, že přede mnou je asi 20 pacientů. Šla jsem tedy zpátky na neonatologii, ta je hned ve vedlejší budově. Zastihla jsem akorát kontrolu Honzíka. Honzík se nám správně vyvíjí, jen stoj je nedokonalý. Na levou nohu si stále stoupá na špičku přes vnější kotník, Máme dále podporovat lezení a s chůzí nespěchat. Honzík byl vyřazen z neonatologické poradny, ještě jsem se v rychlosti stavila za vrchní  sestrou neonatologie a předala ji za babyklokánky ZRNÍČKA - pletené čepičky a ponožečky pro nedonošené děti do inkubátoru.

Pak jsem šla zpátky na gynekologickou ambulanci. To už jsem jenom slaboulinko špinila. Přede mnou byly stále ještě 3 pacientky. Pak jsem konečně přišla na řadu - miminko bylo v pořádku, krvácení žádné, jen při vnitřním vyšetření slaboučké špinění. V děloze žádný hematom nebyl, takže se jednalo o krvácení z jízdy v autě díky placentě, která je uložená nízko v děloze. Ještě mi udělali kontrolní velký ultrazvuk a cervikometrii. Zjistili mi zkracující se čípek - hraniční nález a proto mi pro jistotu napsali kontrolní přeměření za 14 dní. Cestou domů jsme se stavili do Rokycan za léčitelkou Gábinou. Moc nadšená z mé školy není, pořád mě nabádá, abych byla velmi opatrná. Řekli jsme jí o možnosti nového bydlení. Prý nám drží palečky, bylo to moc milé setkání.

16. února volám na městský úřad. Přidělili nám městský byt 4+1 v třetím patře s balkonem a výtahem. Měla jsem velikánskou radost, hned jsem o tom informovala přítele, který měl pochopitelně radost také. Současné bydlení 2+kk nám už dlouho nevyhovuje. Jedná se o podnájem, který je drahý a nemůžeme zde mít trvalé bydliště. Pod bytem je navíc dílna, před domem továrna a vedle domu stavba, takže co se týče hluku a prašnosti není to nic moc. Navíc se v něm objevuje plíseň.

Druhý den přítel oznámil bytnému, že se v březnu budeme stěhovat. Bytný byl šokován, protože nečekal, že to bude tak rychlé. Už od léta přitom ale věděl, že se budeme chtít odstěhovat a že jsme celou dobu něco sháněli. Sdělil nám, že máme tříměsíční výpovědní lhůtu a že mu budeme muset platit nájem až do května. Dál nám oznámil, že chce vyměnit dveře, vymalovat, prostě uvést byt do původního stavu.

24. února jsem byla na další gynekologické prohlídce, byla jsem ve 20. týdnu těhotenství. Gynekolog mi udělal velký ultrazvuk, ve 20. týdnu je miminko menší asi o týden. Gynekolog mi řekl, že tam miminko sedí jako Buddha, zasmála jsem se, přítel je buddhista. Miminko váží 278 gramů. Řekla jsem gynekologovi, že občas mě pobolívá v podbřišku a tak mi předepsal hořčík a řekl: "Holka, Vy zase skončíte ve 30. týdnu v nemocnici." Co se týče délky děložního čípku, jsem na 27 mm, to je o 2 mm pod normou. Sdělil mi, že čípek je mírně zkrácený, polotuhý a jeho směr je mediosakrálně. Zmínil mi o cerkláži, ale já ji odmítla, myslím si, že cerkláž je v dnešní době už velmi zastaralá metoda a já před necelými 10 dny navíc lehce krvácela a to je kontraindikace pro cerkláž. Jediné co mi doporučil, bylo užívání hořčíku 2x denně 1 tabletu, zákaz sexu a klid na lůžku (i když sám moc dobře věděl, že to s malým dítětem prostě nejde).

Podle příběhu Soniks zpracovala Andrea Floriánová.