Ukončení účasti Petry v Hubneme

Za Petru, aby se zúčastnila Hubnutí s BOL, jsem se přimluvila právě já. Proto jsem právě já nucena se s tím, že po 3 měsících hubnutí začalo stagnovat, vyrovnat a projekt s Petrou na základě jejího rozhodnutí ukončit.

Skutečně jsem se na počátku snažila dát Petře šanci. A to i přes nesouhlas fyzioterapeutky Kamily, která mně již na počátku na rovinu napsala, že do Hubnutí s Petrou nejde, protože má vážné pochybnosti o tom, zda k tomu Petra bude přistupovat s pevnou vůlí. Aspoň jsem ji umluvila, ať mně doporučí vhodné cviky. 

Petru jsem od počátku varovala, že bez fyzické aktivity to nepůjde a že jí doporučuji vzhledem k obezitě I. stupně, už ne nadváze, ale obezitě, a to na hranici prvního a druhého stupně, odborný dohled přímo v místě bydliště, naši brněnskou fyzioterapeutku má bohužel z ruky.

Po prvním měsíci, kdy Petra zhubla 4 kg, byť parametry vnitřního tuku se příliš nehýbaly, to vypadalo nadějně. Bohužel právě v této chvíli já naději ztratila. Na projektu nějaký ten pátek spolupracuji, tak vím, že když se do toho holky stejné výšky jako Petra opřely, přitom s počáteční váhou o 40 kg menší, ano čtete správně, místo 118 kg měly např. 82 kg, tak za první měsíc bylo kolem 5 kil dole. Bylo také poznat, že chápou základní pravidla stravování, nutnost pohybu apod. U Petry jsem očekávala minimálně kilo 7. Ale snažila jsem se i v této fázi myslet pozitivně. „Fajn, bude to na dýl, k nějakým výživovým úpravám tam došlo, uvidíme,“ uklidňovala jsem sama sebe.

Bohužel k dalším alespoň kontinuálním změnám již nedošlo. A po 2. měsíci mně napsala i nutriční terapeutka, že toto je poslední účastnice, není to pro ni motivující a končí.

Obě terapeutky chápu. Proč by svou energii plýtvaly někde, kde to má minimální nebo žádný efekt. 

Základem hubnutí je totiž:

• Pevná vůle, že chci na sobě zapracovat a o sobě přemýšlet, ne čekat, že to někdo udělá za mě. Také je nutno si promyslet, zda na to mám čas, resp. jsem ochotna si jej najít, protože:
• Bez striktně naplánované fyzické aktivity obézní člověk nezhubne, naopak s efektivně naplánovanou aktivitou hubne zvláště v počátku velmi rychle. Pozitivní vliv pohybu na imunitu a kognitivní – mozkové funkce nevyjímaje, hubnutí je totiž hlavně o stavu mysli a fyzická aktivita je pro ni velkým motivátorem a zdrojem další pevné vůle v procesu setrvat
• Schopnost vnímat, co mi odborníci píší, vše si opět promyslet a zkusit implementovat krůček po krůčku do svého životního stylu
• Přemýšlet o výživě i vhodných fyzických aktivitách. To, že Petra napíše, že byla s dcerou celý den na závodech venku, může v konečném důsledku bohužel znamenat, že vydala méně energie než někdo, kdo si pěšky zajde do blízkého obchodu a zpět. Jak trefně poznamenala nutriční terapeutka Jana: „Pokud by se do fyzické aktivity počítal doprovod na závodech a aktivitách dětí, tak jsem vrcholová sportovkyně.“

Pokud se někdo do programu přihlásí, máme za to, že na sobě opravdu hodlá zapracovat, bude se snažit pochopit rady a doporučení terapeutek, ptát se, pokud mu nebude něco jasné, snažit se odhalit problémové oblasti, ty vylepšit apod. Jak jsme ostatně měli možnost vidět na několika předchozích účastnicích.

Proto nevíme, co si máme myslet u třetí kontroly o zcela identickém jídelníčku u snídaní, kdy 1. března byla stejná snídaně jako 1. dubna atd. až do konce měsíce. Sama přiznávám, že u snídaní, zvláště po ranním cvičení, kdy již spěchám, abych stihla brzy zasednout k práci, také fantazií šetřím. Ale aby mně vyšla každý den 2 měsíce na chlup identická snídaně, tak to se opravdu stát nemůže. To by musela být obrovská náhoda.

Dále nevím, jestli si u fyzických aktivit Petra z nás netropí legraci, kdy nám napíše, že její pohyb bylo 5x10 sedů lehů – to by mně upřímně ani nestálo za to někam psát, neboť součet, tedy 50 šikmých sedů lehů udělám jenom v rámci svého ranního cvičebního programu 3x a je to pouze jeden z 8 cviků. Zrovna nyní, kdy malujeme, a mám zaskládán cvičební koutek věcmi, jsem si dnes alespoň ráno dala ještě v ložnici 150 šikmých sedů-lehů a nezabralo mně to více než 5 minut, efekt na svalstvo výrazný.

Dále mě překvapila informace z poslední komunikace, ze které se náhodou dovídám, že Petra s namoženou Achillovou šlachou vědomě provozuje sporty, které u tohoto zranění nejsou vhodné, jako např. jízdu na kole, a to přes bolest - tomu jsem opravdu odmítala uvěřit. 

Naopak, kdyby jenom půl hodiny cvičila pouze s naplněnými pet lahvemi, tak alespoň horní část těla bude po měsíci vypadat jinak, aniž bych zatížila poraněnou partii.

Vzhledem k těmto skutečnostem nemohu zatěžovat další a další hodiny nutriční terapeutku k počítání stále stejného jídelníčku a ani vás by asi nezajímalo dívat se po dalším měsíci na stejné výsledky a popis. Petře jsem proto dala ke zvážení další setrvání v projektu s tím, ať si promyslí, zda bude schopna si na sebe najít čas, přemýšlet o jídelníčku a najít si odborné vedení stran pohybu, naplánuje si pravidelnou aktivitu. Sama nám k výtkám napsala, že jí v podstatě činí problém skloubit pracovní nasazení ve státní správě, rodinu a vaření. 

Petra si po zvážení vybrala ukončení účasti v projektu, byť ji to mrzí. Přiznala také, že za pár dní odjíždí na měsíční služební cestu na druhou stranu republiky, čímž by se dle jejich slov dodržování pravidel zkomplikovalo.

Mně nezbývá než přiložit, co jsem již Petře napsala osobně a připojuji i Vám, kteří budete chtít se sebou něco před létem udělat: 

„Držím Vám palce, ale hýbat se bohužel za Vás nemůžu. Nutriční poradenství máte od nás zdarma, fyzioterapeutka je bohužel Brně, ale je na Vaší iniciativě si alespoň toto domluvit u Vás. U fyzické aktivity je důležité striktní naplánování a dodržování. Není možné to nechat, jestli bude čas apod.

Podívejte se na hubnutí Nadi před 2 lety, jak ta na sobě zapracovala a to měla 2 malé děti. Jak je vidět na postavě, kterou pravidelným cvičením z tvaru hrušky přeměnila do ideálního tvaru písmene X.

Navíc, Vy máte přirozeně pěkné tělesné proporce,“ psala jsem dále Petře, „Vy, kdybyste trochu zabrala, tak je z Vás opravdu kočka během krátké doby. Ale to by chtělo cvičit pravidelně denně, nebo minimálně polovinu dní v týdnu. Víte, na postavě esteticky nevadí kila nadváhy, ale když jsou ta kila neudržovaná.“

Jenom si ještě shrňme fakta:

Petra v průběhu 4 měsíců hubnutí dosáhla následujícího dílčího úspěchu:

Váhu usměrnila ze 118,3 kg na 112 kg

Míry se zmenšily v pase zhruba o 7 cm, v bocích a prsou o 11 cm

Svalová hmota se zvětšila o 0,7

Parametr vnitřního tuky se změnil z 10,5 na 9,5

Pevně věřím, že jí mnohé ze slov nutriční terapeutky utkvěly v paměti, příp. se může kdykoliv na doporučení podívat a na svůj stávající dílčí úspěch navázat. Přeji Petře za celý tým hodně úspěchů. Hlavně, ať si v rámci rodiny najde více času na sebe, resp. ať najde odvahu najít si na sebe více času.

Se srdečným pozdravem

Jana Martincová

P.S.: Jestli vás, milé čtenářky, napadla v průběhu čtení, kdy „odpadával“ jeden člověk týmu za druhým, otázka, zda je to opravdu poslední Hubnutí s BOL, tak na rovinu píši, že nevím. Pokud by nás někdo věrohodně přesvědčil všechny tři, tedy i nutriční terapeutku a fyzioterapeutku, tak se do toho možná ještě pustíme, ale spíše se snažíme najít jiný, efektivnější formát. Náměty a inspiraci uvítáme.

Text Ukončení hubnutí byl vydán po odsouhlasení a autorizaci účastnicí Petrou a oběma terapeutkami – Janou a Kamilou.