Inzerce
Inzerce
Inzerce

Jen tak si skočím (lucie73)

Možná by se mé vyprávění mohlo jmenovat výlet za odměnu. :-) A jak to vlastně všechno začalo? Jednou jsem poslala nějaké fotky z výletu do fotografické soutěže a světe div se – vyhrála jsme permanentku na trampolíny do Berouna! 

Děti pochopitelně jásaly a my dva s manželem doufali, že se vydaří počasí a bude z toho hezký výlet. Cesta byla nakonec dost hrozná, protože jsme bloudili a mě by ani ve snu nenapadlo, že takováto atrakce bude stát uprostřed panelákového sídliště a skoro vůbec nebude označena.Nakonec jsme ale atrakci zdárně našli a dorazili na místo.

Protože areál otevírali až za hodinku, dali jsme si v blízké hospůdce limču a jedno nealko pivo, zatímco holky nedočkavě otravovaly, kdy že už bude otevřeno.

Musím říct, že trampolíny nás opravdu nadchly. Měli jsme celý komplex všech 6 trampolínových polí jen pro sebe - nikdo tam totiž nebyl a my jsme tak měli k dispozici plných 90 minut skákání. Nezdá se to zase tolik, ale věřte, že po pěti minutách skákání si připadáte, jako byste složili vagón uhlí. :-)

Nejdřív skákaly jenom holky a my seděli na lavičce a jako správní rodiče dohlíželi a hlavně RADILI. :-) Z lavičky se to totiž radí moc dobře, vypadá to strašně jednoduše, ale udržet balanc ve vzduchu ve skutečnosti zase tak úplně jednoduché není. Asi po půlhodince upejpání jsme to nakonec s manželem zkusili taky. A bylo to báječné!!!!!!

Inzerce

Ani nejde popsat ten pocit lehkosti, když vás obří plachta na pérech vynáší do nebes a vy si připadáte jako ptáci. Anetka ještě trochu bojácně běhala po trampolínách a vypadalo to jako by běžela po vodě. Barunka zase skákala z jedné na druhou a blbostem nechávala volný průchod. Ze mě se zase po chvilce stala ta patnáctiletá holka s hlavou v oblacích. Bylo to super.

Inzerce


Nakonec jsme všichni zmožení, mokří a vyskákaní dosytosti vyrazili směr domov. Slíbili si ale, že to rozhodně nebylo naposledy, kdy jsme tuhle úžasnou atrakci zkusili.

Inzerce

Až budete mít jedno volné odpoledne, jeďte se tam podívat. Určitě to stojí za to a rozhodně si to ani vy, dospěláci, nenechte ujít. Pro mě to byl zážitek, na který jen tak nezapomenu.

Uživatelce lucie73 děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce

 

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Jen tak si skočím (lucie73) - diskuze

Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Nočník

| Vlavl | 03.07.2020, 12:03

Dobrý den, kdy je prosim z psychologického hlediska nejlepší doba ucit dite na nocnik? Kdy jiz ovlada vymesovani?
Dekuji

Dobrý den, nervový systém každého dítěte vyzrává individuálně, každé dítě je jedinečné, každé dítě tedy může začít ovládat své vyměšování v jinou dobu. Obecně lze říci, že vhodná doba na učení dítěte na nočník je  mezi cca 18 měsíci až 2 roky. Jedním ze signálů, že dítě již může být připravené je, že dokáže zůstat delší dobu suché a zadržet větší množství moči (má suchou plenu a pak vymočí větší množství moči). Zároveň je potřeba, aby bylo na takové rozumové úrovni (např. schopno splnit jednoduché pokyny), aby nácviku porozumělo a porozumělo či umělo vykonávání potřeby nějak pojmenovat (např. ee). Na dítě netlačte, rozhodně za případné nehody netrestejte, posilujte jej v tom, co se již podařilo. Nesrovnávejte svoje dítě s jinými dětmi (co se jednomu dítěti daří v 18 měsících, to jiné může zvládnout třeba až ve 3 letech). U učení na nočník se jedná o zralost nervového systému, nikoliv o projev vyššího či nižšího intelektu nebo opoždění ve vývoji. Přeji hodně trpělivosti v nácviku. Mgr. Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 03.07.2020, 12:40
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce