Dravci (Tumik)

Žila byla jedna maminka, která čekala dvojčátka. S miminky v bříšku chodila na procházky za panelák. Měla štěstí, že hned za domem byla krásná rozkvetlá louka a vonící les. Těšila se, že tam později bude chodit s kočárkem. Na louce se pásly srnky a v lese klepal do stromu datel. Od té doby, co čekala miminka, se tam také začali objevovat dva dravci. Vypadalo to, že tihle velcí silní ptáci jakoby se rozhodli dávat pozor na miminka. Jedné teplé červnové noci se děti rozhodli, že je na čase vykouknout na svět. Holčička je tu s námi, ale chlapeček zůstal v nebi.

I teď s kočárkem chodíme na louku k lesu. Stále se tam pasou srnky. Jen dravec zůstal jen jeden. Asi teď dává pozor na malého chlapečka, který nejezdí v kočárku s malou Eliškou, za to může létat v oblacích.

Dravci tam sídlí hlavně kvůli myškám, kterých je na louce opravdu hodně. Když byla Elinka ještě úplně malé miminko, šli jsme s pejsem Justym na pravidelnou odpolední procházku. Justy poskakoval, Ela spala, já se oddávala relaxaci. Najednou Justy zpozorněl a už drží v hubě myš. Ta pískala. Běžel s ní ke kočárku. To jsem začala vřískat já a vzbudila tím Elu. Ta začala brečet. Já utíkala s kočárkem pryč. Justy to bral jako bezva hru a začal s pištící myší mě a kočárek pronásledovat. Fuj, ještě teď se při té vzpomínce klepu. Vřískající maminka, brečící miminko a pískající myš jistě vyplašila  datla, srnky i dravce.

Hádejte, za co jsem vyměnila s pejsekem myšku. Za piškot jí byl ochotný pustit. 

Uživatelce Tumik děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce