Sladká vášeň (Evulik25)

S pečením jsem začala v mých jednadvaceti letech. Asi jako každá začínající kuchtička jsem se nejdříve pokoušela o jednoduché buchty, poté jsem se odvážila smotat i nějakou tu šlehačkovou roládu, ale vždycky jsem toužila péct i krásné dorty, které by ostatním vyrazily dech.  Zatím se mi tedy takový kousek ještě nepovedl, ale ten okamžik určitě přijde. :-)

Jako první jsem se pustila do jednoduchého obdélníkového dortu.  Jelikož jsem ještě neměla žádné zkušenosti se zdobením, posypala jsem ho jen kokosem a navrch položila bonbóny.  O něco složitější už byl dortík ve tvaru podkovy, kdy už jsem měla zakoupený cukrářský pytlík a mohla zkoušet malé pusinky. Ovšem na marcipánové růžičky jsem si ještě zdaleka netroufla a musela je koupit v obchodě.

Pečení se stalo mou velkou zálibou a vždy jsem se nemohla dočkat, až bude mít zase někdo narozeniny, abych mu mohla darovat mnou vyrobený dort. :-)  Nejsme moc velká rodina a tak jsem menší dortíky pekla i jen tak na neděli. Můj oblíbený je dort Florida, určitě ho spousta vás zná. Uvnitř je krom piškotu ještě máslový krém a broskve, nahoře ozdobený šlehačkou. Tady už se začala trošičku projevovat má fantazie, neb jsme ho pokaždé zdobila jinak. Jednou jsem ho nesla kamarádce, která má malou holčičku a tak vrch zdobila čokoládová zvířátka.

Taky jsem se naučila pohrát si s karamelem a pařížský dort ozdobený kousky karamelu taky nevypadal úplně špatně. 

Když slavil druhé narozeniny Miška, přizvala jsem si na pomoc mamku i tetu a vznikl, myslím, parádní dort s vláčkem.  Potřebovala jsem pomoct hlavně s marcipánem, který se mně samotné prostě nedařil.

Právě kvůli dětem jsem ale chtěla přijít potahovaným dortům na kloub. Můj první výtvor jsem darovala sestře k svátku, nebyl zrovna extra na pohled, ale byla jsem moc ráda, že jsem dokázala zkrotit fondán, pomocí potravinářského barviva skoulet barvu, která vzdáleně připomínala červenou, a pomocí vykrajovátka vysázet na dort spoustu kytiček.

Druhý pokus už dopadl o něco lépe. A troufla jsem si dokonce na dvoupatrový dort pro mé rodiče k výročí. V tu dobu jsem se zaregistrovala na dortomanii.cz, kde jsem našla spoustu rad, triků, ale hlavně báječných receptů a návodů.  Kaly, které jsem umístila na obě patra dortu, jsem vyráběla pomocí šablony z papíru, dnes už vím, že se dají i koupit a určitě by pak byly mnohem úhlednější. Každopádně, rodičům radost udělal a to je hlavní.

Následoval „minidortík“ pro bratrovu přítelkyni. On ji láskyplně říká „čuníku“ a tak jsem se pustila do výroby prasátek. :-) Musela jsem si opět nakoupit další speciální potřeby na tvarování. U modelování jsem se navíc fakt hezky pobavila. Přišlo mi to tak trošku jako návrat do dětství, akorát místo plastelíny jsem měla v rukou jedlou hmotu. Dost jsem se v tu dobu zlepšila i s obarvováním. Podařilo se mi docílit jednotných barev, takže prasátka nebyla duhová, jak tomu bylo dříve, ale hezky růžové. :-)

Mým zatím největším „úspěchem“ je určitě narozeninový dort pro Julinku k jejímu prvnímu roku. Celý měsíc jsem se na jeho tvorbu předem připravovala. Musela jsem najít spoustu návodů na zvířátka, zkoumala jsem, jak udělat plot, zjistila jsem, že tráva, která byla kolem menšího korpusu, se dá perfektně udělat pomocí lisu na česnek. Lojza měl ze mě legraci, když jsem každý večer brouzdala na internetu a hledala další fígle.  Nakonec jsme se ale u výroby zapotili oba dva neb spodní patro z 10 vajec (dort byl fakt velký) nebylo zrovna jednoduché pokrýt fondánem tak, aby se mi cestou z desky nepotrhal.  I když to tak z fotky nevypadá, jeho výroba mi zabrala celičký den. Ráno jsem si upekla korpusy, v prostojích jsem vyráběla figurky, pes nahoře sice byl poněkud vypasený, ale všem jsme říkali, že je to fena a čeká mladé. :-) Potom následovalo krájení, plnění jahodovou šlehačkou, pak se musel celý potřít máslovým krémem, aby se mohl potáhnout, a nejvíc jsem se těšila, až na něj naskládám ty figurky.  Byla jsem přešťastná, když jsem viděla, jak moc se Julince líbí. Za celou tu dřinu ten pohled na její vysmátou tvářičku určitě stál.

Péct dorty budu určitě dál. I když jsou to někdy nervy, moc mě pečení baví a opravdu doufám, že jednou se mi podaří takový dort, ze kterého budou všichni totálně PAF. :-)

Uživatelce Evulik25 děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce