Inzerce
Inzerce
Inzerce

Deštivý víkend (Liberte)

Vymyslet bojový plán na Štumpajzlíky v chladném deštivém víkendu je výzva pro oba. Muž navrhuje sestavit seznam známých, kde můžou demolovat mysl jiných. Já navrhuji odjezd na chalupu, kde můžou uprostřed lesů demolovat vše, co chtějí. Vítězí můj návrh a ještě v 6 ráno jsme naloženi a vyrážíme směrem na Plzeň. Rodičům oznamuji vše smskou a o to je jejich šok větší, když před 9. ranní parkujeme před domem. Hned jsme klasicky seřváni, že jsme nedali vědět (já se hájím, že dala). Mezitím se servou psi, Elli se rozbrečí, Ottík zdrhne a víkend může začít. :-)

V obýváku či co to je, jim vybalíme autodráhu, bednu kostek, kočárek, houpací křeslo, knížky a táta ještě vyhrabe míče, líný tenis, kárku a spousty dalších krámů. Na 60 m2 to jde. Mezi tím vším se honí dvě běsné feny, děti se rvou o houpací křeslo, až ho převrhnou a vysmátí zdrhají skákat na gauč.

Venku leje jako z konve a tak jdeme skákat do kaluží. Navlečeni do gumy od hlavy až k patě vyrážejí Štumpajzlící nadšeně na paseku, kde jsou výmoly a koleje od lesních strojů a zapadají do pasu ve vodě. Muž při záchraně zapadl také a nadává jak špaček, protože na rozdíl od dětí nemá na sobě gumového nic.:-) Já dětem pomáhám raději jen slovně. Usmlouváme s dětmi výlet na pastviny. Cestou lesem hrajeme hru „Kdo první najde houbu“. Jasně že v období, kdy možná nějaká poroste, ale dřív se stane potravou zvířat, než vůbec dosáhne viditelné velikosti. Děti ale poctivě víc jak 2 km hledají houby a my máme klid. :-) Na pastvinách nadšeně zaječí „kou“ a ženou se jak vlci na stádo krav. Jejich úprk se zpomaluje, až postupně úplně zastaví ve chvíli, kdy jsou kousek od stáda a uvědomí si, jak jsou krávy obrovské.:-) To samé si uvědomí i náš jorkšír, ale foxteriér rodičů si s tím hlavu neláme a žene se dál. Dědeček má dost co dělat, aby ho zavolal zpět. Přichází k nám asi 4 telata a děti jsou po prvotním strachu nadšené a tlapkají je, krmí mokrou trávou a prostě si užívají přírody. Nemůžeme je donutit k cestě domů. Naštěstí už neprší. Vymýšlím hru „Počítání kamínků“ a po štěrkové cestě se vracíme zpět. Cesta dlouhá ani ne 3 km nám trvá skoro 2 hodiny, ale kamínky se prostě počítají poctivě. Jenom je jich všude pořád jen 15 až 20.:-) Dál počítat ještě neumí.

Inzerce

Inzerce

V krbu praská oheň, po obědě koukáme na pohádku a děti usínají. My hned také. :-) Odpoledne je poměrně klid. Děti se honí se psy a dědou po celém domě. Nahoru po schodech, do všech pokojů, poskákat přes postele, dolů, na gauč, kotrmelec, kopnout míč a pořád dokola. Pak jdou s dědou pro dřevo do stodoly, kde stráví víc jak hodinu a půl. Největší zábava je přece vlézt do písku a pilin, a když to pořádně nelepí, vyběhnout ven na déšť a zase zpátky. :-) Jejich odpilinění a odpískování trvá přes hodinu. Bereme je do sprchového kouta ve sklepě, protože dát je nahoře do vany, tak ji ucpeme. Děti si užívají pořádných skotských střiků.:-)

K večeři si poprvé si pečou na ohni v krbu buřty a jsou umaštění až za ušima. Babička jim ještě napeče koláče, a tak nacpaní usínají u pohádky a my je odnášíme nahoru spát.

Inzerce

Neděle je sice pod mrakem, ale občas jen zamrholí. Ráno se ještě děti proskáčou po lese - mají za úkol najít srnu a daří se jim to. Není to tak těžké a s jejich hulákáním už vůbec.

Nakonec vyrážíme domů. Cestou si dáme zdravý oběd u  Mcdonalds.:-) Odpoledne je odkládáme v hracím koutku a rychle nakupujeme. Po hodince skákání a hraní si jsou spokojení a doma už zbývá jen koupel, pohádky, klidné hraní a víkend je za námi.  

Inzerce

Přežili jsme ho všichni ve zdraví a utahaní jak koťata. Teď jen vymyslet plán na další týden.

Uživatelce Liberte děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce

 

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Deštivý víkend (Liberte) - diskuze

Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Agresivní chování

| Mishaaak | 17.02.2020, 18:17

Dobrý den, mám dotaz ohledně chování 6ti leteho syna. S jeho otcem již přes rok nežiji. Když jsme byli spolu, tak na mě její otec křičel, když se mu něco nelíbilo a tak jsme odešli a Kubík to bral tak, že je to dobre, že už na mě taťka nebude křičet. Nevím zda to s tím souvisí, ale teď jsme s bývalím přítelem relativně v pohodě a Kubík mi říká ať se nastehuju zpět k taťkovi, že uz na mě nebude křičet. Sám Kubík teď začal být agresivní když se mu něco nelíbí. Začne se vztekat, kopat a nezvladatelne křičet, že mu musim nařezat aby se uklidnil. Sama už na to nemám nervy a dnes už mě na toto chování upozornila i paní učitelka ve školce. Prosím o radu jak se v takovýchto situacích chovat? Budeme asi muset navštívit psychologa, protože já už to nezvládám. Také se bojím, že až o tom řeknu jeho otci, začne mi vyčítat, že je to moje vina, že jsem odešla. Prosím jaký na toto chování máte názor? Moc děkuji za radu. Míša

Dobrý den, doporučila bych vám se co nejdříve objednat k dětskému klinickému psychologovi a začít situaci řešit. Vztekání vašeho syna byste neměla řešit také agresí (že mu nařežete, jak píšete). Synovu agresivitu tím jen podporujete a učíte ho, že se agresivitou řeší problémy a že je to tak v pořádku. Dělá to přece mamka i taťka. Synovo chování může také souviset s nevyjasněnou situací mezi vámi a jeho otcem. Kromě dětského psychologa by bylo vhodné zahájení podpory celé vaší rodiny formou například rodinné terapie, vztahový koučink atd. Je možné se obrátit na poradnu pro Rodinu a mezilidské vztahy, kde by vám mohli pomoci řešit vaši situaci komplexně. Synova agresivita je pouze symptomem, ne příčinou problému. Zdravím Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | dnes, 10:17
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce