3. Bára herečka - česká i zahraniční

Rozhovor byl pořízen v září 2013

Báro, Vy máte za sebou zajímavou zahraniční zkušenost. V čem konkrétně a jakou postavu jste hrála?

Natáčela jsem několik koprodukcí. Nejzajímavější bylo 5 filmů pro americký televizní seriál Duna a Děti Duny. Hrála jsem jednu z hlavních rolí. Chani.

Jaké bylo točit v zahraničí?

Všechny koprodukce se točily v Čechách. Ale práce pro zahraniční produkce je vždy zážitek. A já jsem měla štěstí na krásnou roli a skvělé tvůrce.

Pocítila jste jazykovou bariéru?

Ne. Ráda točím v angličtině.

Kolik Vám bylo let?

Duna se natáčela před 13 a 11 lety.

V té době jste měla za sebou i filmařské zkušenosti v Česku. Je rozdíl mezi prací filmařů tady a v zahraničí? V čem?

Zahraniční produkce mají víc peněz, takže jsou lepší podmínky k práci. Každý herec má svůj karavan. Mají přísné odbory, takže se nepřetáčí domluvený počet hodin, což je u nás běžné, a všichni tvůrci mají lepší honoráře. Ale všude platí, že záleží na lidech. A naši tvůrci umí i z mála vytvořit kvalitu. Toho si cení i v zahraničí. Nerada bych proto srovnávala nesrovnatelné.

Byl rozdíl mezi kolegialitou v zahraničí a tady?

Ne, lidé jsou dobří a špatní. Musíte mít štěstí na to, koho potkáte. Já měla vesměs štěstí.

Jak dlouho jste v zahraničí žila a kde?

V 19 letech jsem byla mou prozíravou maminkou vyslána na půl roku do Kanady. Jinak nikde.

Jak hodnotíte českou společnost oproti té zahraniční? Máme ještě stále co dohánět?

Na to nemohu odpovědět, byla jsem mladá na to, abych to posoudila. Ale ráda jezdím do Anglie, tam je mi mezi lidmi dobře. Jsou milejší. My se obecně málo smějeme a neumíme spolu komunikovat. Možná v tom se máme ještě co učit.

Máte raději divadlo nebo Vám spíše imponuje ty aktivity střídat? Co se Vám na kterém projektu líbilo, co Vás zvláště bavilo?

Divadlo je obecně pro herce nejlepší škola. Ale každá profese si nese něco jinak přínosného. Film je o okamžiku, improvizaci a štěstí na téma. Divadlo je zase výjimečné tou danou chvílí a spojením s diváky. Mám ráda obojí.

Panuje mezi herci a herečkami rivalita?

Asi ano, ale já jsem to nikdy neřešila. Pořád mě překvapuje, že takové věci jako závist a snaha někoho poškodit jsou.

Jak to vypadá pracovně u hereček po 40? Je dostatek rolí?

Opět záleží na štěstí a v našem věku i na zkušenostech. Jsou herečky, které ve čtyřiceti teprve dostali možnost svého talentu plně využít. Třeba Simona Stašová. A zajímavých rolí je dokonce víc. Je už totiž o čem ve čtyřiceti hrát.

Báro, jste výrazná herečka, ale dle mého na svůj talent nedostatečně obsazovaná. Čím to je? Tím, že platí ve Vaší branži stejně jako bohužel téměř všude v Česku takový ten systém partiček, nebo si s výraznými osobnostmi neví producenti a režiséři rady? Nebo to je dáno pouze Vaší současnou rodičovskou pauzou?

Děkuji. Na to Vám nedokážu odpovědět. Věřím, že vše je správně. Nikdy jsem se nikam nedrala a je pravda, že příliš kamarádů z oboru nemám. Na druhou stranu mi momentálně vyhovuje to, co mám. Jsem šťastná, že nás Pavel uživí a já nemusím, jako spousta jiných maminek, nutně děti opustit kvůli výdělku. Mám štěstí a práce jistě přijde, až na ni bude čas.

Rozhovor pořídila: MUDr. Jana Martincová, autorka fotografií: Lenka Hatašová

Předchozí části rozhovoru:

Úvod
1. Bára maminka
2. Dětství u Kodetů

Následující části rozhovoru:

4. Bára - žena po 40
5. Bára - modelka