Nový pediatr, atrapa řečového procesoru a kontrola na ORL

Jak nadpis napovídá, tak se chystám sepsat události předešlých dní, které uplynuly od operace.  Ve čtvrtek si nás tatínek přivezl z Motola, byl to takový hrozně parný a úmorný den a tak jsem se rozhodla, že na kontrolu k peidatrovi půjdeme až v pondělí, aby si Bublinka odpočinul od auta a od doktorů. Víkend proběhl v poklidu a odpočinku. V pondělí měl pan doktor ordinační dobu až od jedné hodiny, protože měl dovolenou. Takže jsme po vyspinkání vyrazili. Čekárna u pana doktora je teda vážně moc hezky vybavená. Spousta informací, které jsou aktuální a platí, ne taková ta snůška pestrobarevných letáků a plakátů, která už dávno není aktuální, tři ( ano opravdu čtete dobře ) tři veliké přebalovací pulty, spousta místa k sezení podél zdí, stoleček se židličkami pro maličké a spousta hraček. Tom zasednul ke stolečku a začal stavět komín z kostek, čímž mě totálně odrovnal, protože doma to odmítá. Na řadu jsme přišli poměrně rychle. Pan doktor je moc milý a profesionální, nejvíc mě potěšilo, že ze mě netahal, proč jsme odešli od paní doktorky. Je mi to nepříjemné rozebírat. Prohlédl Tomáškovi ouško, stehy i jizvičku, řekl, že si pročte kartu a pozve si nás na takovou vstupní preventivku. Řekla jsem mu, že máme u paní doktorky rozdělané očkování, tak jsme se domluvili, že nás doočkuje on, protože nemáme nic předplaceno dopředu. Domluvili jsme se, že Tomášek bude brát preventivně Aerius, aby mu splaskly dutiny po té operaci, protože měl hodně odřené dýchací cesty od intubace ( ty hadičky, které má zavedené do dýchacích cest po dobu operace ). Pan doktor mi na závěr dal svou vizitku, kde byly kontakty na něj a jeho paní ( je jeho sestřička ) včetně mobilů, což mě velmi potěšilo a příjemně překvapilo. Tomášek spolupracoval velmi dobře a vůbec mi nepřišlo, že by mu nějak doktoři víc vadili.

Myslela jsem, že tím pro nás byla výměna pediatrů vyřešena. Ale to jsem se spletla. V úterý volala Ládíkovi na mobil naše pediatrička, že by bylo fajn, abychom se přišli ukázat po operaci a že tam mámě rozdělané očkování. Někde nás asi viděla :(. Tak jsem zvedla telefon a volala sestičce k novému pediatrovi, co s tím. Vysvětlila jsem jí, že by mi v tuto chvíli bylo velmi nepříjemné paní doktorce vysvětlovat, proč odcházíme. Taky jsem nechápala, co s tím očkováním. Asi deset minut před koncem ordinační doby jsem volala a ptala se, jak to dopadlo. Nerada bych paní doktorce zůstala dlužná nějaké peníze, tak mi sestřička jen vysvětlila, že byla paní doktorka velmi překvapena a že měla to očkování předkoupené, to jsem ale nevěděla. Každopádně je již vše vyřešené. Paní doktorka přiveze jak kartu tak vakcínu, kterou od ní sestřička odkoupí a já jí to pak zaplatím. 

V úterý jsem také volala naší logopedce na kliniku, že už jsme tedy po operaci a potřebovali bychom tu atrapu procesoru, abychom ho Tomáškovi mohli nasadit, aby si zvyknul a nerval nám ho na prvním nastavení. Vysvětlila mi, že má jen dva a musí to nějak vymyslet a zkompletovat s termíny nastavení, abychom se zvládli prostřídat s ostatními. Tak jsem trpělivě čekala, až nám přijde. Shodou okolností jsem si od jedné maminky na Mimibazaru objednala diář, protože Tomášek si z mého současného udělal trhací kalendář a omalovánky. Zaplatila jsem, maminka mi napsala, že je zaplaceno a balíček odeslala, to bylo v pátek, ve středu už jsem byla docela nervní, kde ten balíček je a tak jsem mamince psala, jestli by byla tak hodná a poslala mi podací číslo zásilky, ať se kouknu, kde to vázne. Mezitím jsem zvedla telefon a volala logopedce, že už bychom potřebovali tu atrapu. Ta absolutně nechápala, protože už to poslala. Tak jsem nelenila a volala k nám na poštu. A hádejte, co? Joooo, obě zásilky ležely na poště. Takže jsme se oblíkli a mazali na poštu. Cestou mi to vrtalo v hlavě a uvědomila jsem si, že poslední dobou nosí poštu ze schránky Ládík až kolem páté, když chodí domů. Kolem jedenácté, kdy normálně chodí pošta, už tam nebylo nic hoooodně dlouho. Dokonce ani oznamovačka o uložení zásilky na poště. Tak jsem se na poště přeptala, jestli už se to do schránky nedává, protože já tam nic neměla ani mezi letáky. Tak jsem se dozvěděla, že mají novou brigádnici a že jí to tedy připomenou. Takže nám ten procesor ležel dost dlouho zbytečně na poště. Grrrrrrrr. Nicméně jsem Tomáškovi procesor nasadila před poštou na ouško a po dvacetivteřinovém boji si ho tam i nechal a má ho tam od té doby pořád. No, není on prostě úžasný? :))))

Včera 16. června jsme byli na kontrole na ORL po operaci. Hlavně jsem potřebovala, aby  mu pan doktor vyčistil ouško, protože tím neustálým šťouráním se v něm, si tam zatlačil ten mázek. Tomášek byl statečný a miloučký.  V čekárně házel pohledy a úsměvy po jedné paní a jejím synkovi, znakoval, že paní je holka a její syn je kluk, že na stěně jsou hodiny a v časopise pejsek, kočka a koník. Prostě zase komediant :). Měla jsem trošku strach, jestli nebude vyvádět, protože přeci jen už těch doktorů bylo dost. Ale ne, nechal si klidně vyšetřit obě ouška, vyčistit, kouknout do pusinky. Prostě spolupracoval jako obvykle.  Máme se přijít ukázat, až bude mít funkční procesor a byli jsme moc pochváleni ( teda spíš Tom ), že si ho takhle hezky nechává a nestrhává. Mám prostě úžasné dítě. 

Tolik k událostem po operaci. Další dva důležíté termíny jsou 20. a 27. června, to jedeme na první a druhé nastavení. Nebojte, každé nastavení budu popisovat, o nic nepřijdete.  A se Bublinka vzbudí, tak ho vyfotím a večer Vám hodím fotku od galerky, jak vypadá s tou atrapou procesoru.