Dona a zlomené srdce

V létě mi bylo jednadvacet. Cítila jsem se fajn a rozhodla se narozeniny parádně oslavit. Se svojí nejlepší kámoškou Marcy jsme se fešně vohákly, namalovaly a ještě u ní doma popily trochu šampusu, co mi dali její rodiče. V deset jsme vyrazily do klubu, kde už na nás čekala banda známejch ze školy a tak. Bylo to super. Kravál, že jsme se skoro neslyšeli, ale paráda, už dlouho jsem se tak nepobavila!

S Marcy tam byl i její kluk. Jednou jsme si spolu zatancovali, myslím, že ho o to Marcela dokonce požádala, když jsem měla ty narozky. Ve dvě ráno jsme vyměnili lokál a pařili asi do pěti. Marcy se hrozně vožrala, její Standa jí zavolal taxík a odvezl před jejich barák. Já šla pěšky, neměla jsem to daleko. Byla jsem za to ráno ráda, právě svítalo, bylo teplo, město ještě spalo a každý můj krok se rozléhal ulicí. Nesla jsem si boty v ruce a našlapovala bosky. K mámě a Luise jsem se vrátila krátce po sedmý ranní, s teplýma koblihama a čerstvýma rohlíkama. Holky právě vstávaly.

Po snídani jsem si šla lehnout a vstala kolem druhý. Byt byl prázdný, uvařila jsem si kafe a zavolala Marcy. Nezvedala to. Přišlo mi to divný, Marcelka nikdy mobil neodkládá, že by ještě spala? Za hodku jsem to zkusila znova a za další ještě jednou. Výsledek pořád stejnej. NIC.

Neodpověděla mi týden. VŮBEC jsem netušila, proč nereaguje na zprávy, proč se nechává zapírat u rodičů. Když mi to na stý vyzvánění konečně zvedla, řekla jen, že to JÁ musím vědět, CO se stalo a že už mě NIKDY nechce vidět. Od další kamarádky jsem se dozvěděla, že mě Marcy podezírá, že jsem se vyspala se Standou, protože se s ní po večírku rozešel.

Byla jsem v šoku! Tolik let se známe a ví o mě VŠECHNO. Jak ji mohlo vůbec tohle napadnout? Proč zahodila naše přátelství kvůli vztahu, který trval dva měsíce? Snažila jsem se dál. Chtěla jsem s Marcy mluvit, chtěla jsem slyšet od ní, co se děje. NIC. Nakonec si změnila číslo a před týdnem odjela na kolej. Měsíc před začátkem školy.

Zase je mi mizerně. Nejím a zvracím. Celá se klepu, cítím se podvedená a odkopnutá. Zradila mě ta, který jsem věřila nejvíc na světě. Ta Marcy, která mě u sebe tolikrát nechala přespat a která mě navštěvovala v nemocnici. Dokonce jsme spolu vybraly jméno mé dceři. Tahle Marcelka mi řekla, ať ji nechám bejt a zapomenu na ni. Její rodiče dělají, že mě nevidí a přecházejí na druhý chodník. Nevím, jak se z toho dostanu. Zase jsem na dně.

předchozí: http://blog.babyonline.cz/o-matkach-a-dcerach/clanek/2057

následuje: http://blog.babyonline.cz/o-matkach-a-dcerach/clanek/2064