Mám to za sebou...

Ano mám to už za sebou,přerušení těhotenství.A jak to probíhalo?

Ráno mně prohlídl doktor na rizikovým oddělení v Brně Bohunicích a pak ksem šla na příjem.Sestřičky byli milé a hned mě dali na pokoj. Už od půlnoci jsem měla zakázáno jíst, takže jsem se děsně těšila aspon na kapačku,té jsem se dočkala za hodinu. Glykémie jsem měla kupodivu v pořádku.Byl se na mně podívat doktor (mladej Arab:-) a sdělil mi,že na zákrok půjdu až po obědě...do oběda jsem ještě šla na internu,kde mně starší pan doktor v podstatě jen řekl,že jsem schopná narkozy...no a pak už jsem jen čekala.
Sestřička mi zavázala nohy po kolena a odvezli si mně na sál. V předsálí mně zeslíkli do naha,zakryli a položili mně na jiné lehátko,takový divný,ale kupodivu pohodlný. Jo a zakryli mně vlasy pod čapku.
Na sále byl moc příjemný anesteziolog,který na mně mluvil a vtipkoval a tím mi moc pomohl nebýt tolik nervozní. Bylo mi příjemně teplo. Pak si pamatuju jen,že se mi začala motat hlava a pak už nic.
Po probuzení jsem byla příšerně ospalá a hodně mně bolelo břicho. Dali mi kapačku proti bolesti,ale moc mi nepomohla, naštěstí jsem usnula.
Večer jsem konečně dostala první jídlo,jak mně chutnalo!! A bylo mi skvěle. Sice jsem krvácela,ale jinak mi bylo skvěle. Byla jsem šťastná,že to mám za sebou...
Pustili mně druhý den ráno. Cestu domů jsem zvládla sama.
Musím říct,že celý personál na oddělení rizikového těhotenství v Brně Bohunicích byl skvělej i jejich přístup. Takže až někdy koncem léta doufám otěhotním,jinam než sem rozhodně nechci! Všem vám je holky doporučuju!