Nedělní výšlap

Víly a pěší pochod 

Tentokrát jsme sebou na procházku vzaly i naše tři nové víly. Hned bylo to ťapání rychlejší a zase jiné. 

Po cestě tam jsme vílám udělaly pár fotek a hlavně se soustředily na cíl. Ochutnaly jsme Trnky a byli trpké jako když jsem byla malá. Taky špendlíky a jablka tzv. padačky.

Poprvé jsme s sebou vzali i víly. Holky milují svět skřítků a víl. Já jsem za to moc ráda, protože to prostě dětství patří. Je úžasné, že i Anetka skoro v 7 letech stále věří. V jednorožce, víly, skřítky a ten jejich svět. Samozřejmě objeví, že jsem tyhle vyráběla já. Jenže v tom lese stavíme pro jiné skřítky ty domečky. Tyhle jsou prostě pro nás na hraní.

Po cestě na křížový vrch, jsme měli pouze jednu zastávku tečka za odměnu holky dostali lízátko a ovocnou tyčinku od Emco. Ty holky milují a je to taková sladká- nesladká odměna. 

Pak už nás nečekala ta horší část cesty. Je to totiž do kopce a dost prudkého. Důležité je si to po cestě zpříjemnit takže jsme ochutnali ostružiny a hned se šlo líp. V polovině kopce je studánka ale bohužel jsme zapomněli hrníček. Slíbili jsme si že až půjdeme příště vezmeme si ho. Minule jsme ze studánky vodu ochutnaly a je to příjemné osvěžení. Holky si zahrály na přírodní k xylofon. Obec Chotěšov opravila xylofon z různých dřevin. Najdete tam Lípu, dub, buk a mnoho dalších stromů. Pro holky bylo moc zajímavé že každý z ní opravdu jinak. Pak už jsme vyrazili nahoru. Ten kopec v cílové rovince je opravdu příkrý. Nemusíte ale jít přímo přes něj. Okolo kopce je udělaná stezka se zastávkami. Sice půjdete také do kopečka ale není tak prudký. 

Holky se hlavně těší až vylezou nahoru na věž kostela. V sezóně je možnost vyjít nahoru za vstupné 20 Kč od šesti let věku. Ve spodní části věže mají malý obchůdek. V sezóně si tam můžete koupit pivo, nealko,  předměty s tématem křížový vrch. Najdete tu pohledy, turistické známky, píšťalky a další. Nám se poštěstilo a výhled byl opravdu nádherný. Viděli jsme na Špičák i na Radyni ve Starém Plzenci. 

Na věž jsme šli pro jistotu dvakrát aby to byla větší zábava. Přece holky nejsou vůbec unavené. Tentokrát jsem byla vybavená řízky z domova a jakpak je holky snědly s chutí. 

Za Kostelem máte takzvaný nabíjecí kámen. No já jsem ho nenavštívila ale holky pro jistotu dvakrát. V pokladně si můžete vypůjčit klíček od toalety. Tentokrát byla uvnitř kostela výstava fotoobrazů na téma zvěrokruh. 

Dát si ještě malou svačinku a vyrazíme na cestu zpět. Už po cestě nahoru jsme si naplánovali stavbu domečku pro skřítky. Tentokrát to byla opravdu dlouhá zábava. Stavět jsme vydrželi dvě hodiny. Mezitím za námi přišel tatínek a po další svačince jsme vyrazili k domovu. Vždycky s sebou nosím nůž, je to prostě taková moje zvyklost. Když jsme šli okolo pařezu s tlustou kůrou, vzpomněla jsem si na vyřezávané lodičky. Hned jsem se do jedné pustila a u lavičky vytvořila další dvě. Tím pádem měli holky motivaci jít domů. Zastavili jsme se u rybníka kde spolu s tatínkem loďky vypustili. Bylo v celku větrno a tak krásně pluly. Samozřejmě že to netrvalo dlouho a potopili se ale i tak to byla pro holky zábava. Po cestě domů už byly unavené a tak jsme začali hrát hru na příšeru. Jeden dospěláků hodně dětí a štípe do prdky. Holky to strašně baví a i když je bolí nožičky najednou běhají. Zastavili jsme se na špendlíky jako při cestě na křížový vrch. Pak už jen kousek domů ale únava byla silnější. Takže Natálka šup k taťkovi na koníka. Jakmile byla cesta opět z kopce, zase sehrálo na příšeru. 

Vzali jsme to zkratkou přes pole a odchytli nás sousedky. Takže domů jsme dorazili až v 19:00 večer. Holky se zabavili a my dospěláci, jsme si mohli taky popovídat.

Miluji tyhle výlety do přírody a nečekané návštěvy. To totiž člověk neplánuje je to nejlepší.