Inzerce
Inzerce
Inzerce

Jak vypadá neklidné miminko? Bylo takové i to vaše?

Narodilo se nám miminko (aneb Ukažte mi toho smělce, který vymyslel úsloví Spát jako miminko)

Konečně je to tady. Miminko. Je krásné, převážně voňavé, úžasné, zkrátka vaše. Jste trochu unavená, ale naštěstí tu jsou endorfiny, takže vám zase tolik nevadí, že moc nespíte, ostatně v porodnici se vyspí do růžova málokdo. Pravda, ostatní maminky by i spaly, jejich děti taky spí, jen to vaše miminko tak trošinku ruší. Kojíte, chováte, přebalujete, ale miminko každou chvíli pláče. Ječí a řve. Kroutí se a tváře mu brunátní. Zářivky na chodbě osvětlují vaši unavenou tvář, když se s postýlkou hrkáte sem a tam po chodbě, míříte bezradně na sesternu, aby vám sestřičky poradily, co může děťátku chybět. Mléka máte dost, dítě vypadá po zdravotní stránce v pořádku, sestry konstatují, že některé děti zkrátka jsou takoví uplakánci (použijí nejspíš jiný termín, ale v závěru to vychází nastejno).

Je možné, že už někdy teď ve vás začínají hlodat pochyby, obzvlášť, pokud je miminko váš první kousek…Co dělám špatně, proč to moje dítě nespí, proč sebou pořád hází, proč ani na váze nejde pořádně zvážit (jen těžko vysvětlujete rázné sestře, proč nezapisujete poctivě přírůstky na váze – to, že dvoudenní dítě v klidu na váze bez zmítání nevydrží, zní jako za vlasy přitažené, spolumatkám z pokoje děti zvážit jdou)?

Každopádně nastane den, kdy vás pustí domů. Je to dojemné, celá rodina se těší, nacpete tedy řvoucího tvorečka do slavnostního oblečku, tatínek donese autosedačku a jede se domů. Miminko se nají, přebalí, pochová a je čas na malinkého šlofíka. Jak malinký ten šlofík bude, zjistíte po 10 minutách, kdy se z načančané kolébky ozve jekot. Chováte, konejšíte, nosíte…možná to pomůže, křik utichne a vy opatrně (o-p-a-t-r-n-ě) pokládáte ten krásný uzlíček zpět do kolébky. Tentokrát celých 5 minut a opět křik…Tatínek zneklidní: „Co mu je? Nebolí ho (ji) něco? Neměla bys zavolat doktorce?“ Toto jsou otázky, které napadnou v podobné situaci snad každého.

Inzerce

Po povinné návštěvě pediatra, který zkonstatuje, že některé děti zkrátka jsou takoví uplakánci (ano, to už jsme někde slyšely…) a „Vydržte, maminko, však on(a) z toho vyroste," pokračujete s miminkem v krasojízdě. Původně nevinné slovní spojení „spát jako mimino“ nyní vnímáte úplně jinak. Je vám jasné, že tohle mohl vymyslet jedině člověk bezdětný nebo…nebo…zkrátka měli jiné miminko. Ostatní kamarádky s malými dětmi vám volají, že se doma nudí, protože jejich dítě stále spí. I když to teď nevypadá, ony to s vámi nemyslí zle (tedy…nejspíš :-) ), ony jen nemají doma vaše miminko. Když jim povídáte, jak (ne)spíte, netváří se úplně chápavě. To vám taky nepomáhá. Co dělám špatně? Jsem opravdu tak hrozná matka?

Týdny utíkají a na návštěvu dorazí babička – houpy, hou, houpe ta dobrá žena své vnoučátko a s láskou pokládá zívající a zjevně unavené dítě do postýlky, aby si odpočinulo. „Když děti spí, tak rostou," pronese známou pravdu a vy propadnete panice, že z vašeho dítěte bude zákonitě trpaslík. Dítě ulehne, na 5 minut vzorně usne, do toho poškubává nohama, rozhodí ručkama a po 5 minutách, hle – pláče… Babička je nespokojená: „Co mu je? Proč nespí? Musíííí spát“… To nikoho nepovzbudí. Sama nevíte, co se děje, proč se to děje a ještě musíte uklidňovat okolí, které kroutí hlavou a diví se, protože „tohle jsem u svých dětí neznala“ atd.

Inzerce

Ano, vaše dítě špatně spává, je často neklidné, nespokojené, ale je vaše, vy ho milujete a potřebujete vědět, jak na něj. Jak pomoci dítěti, ale i sobě, celé rodině, protože, co si budeme povídat, je to náročné pro všechny zúčastněné.

Pokud máme zvládnuté věci kolem výživy dítěte (kojení se daří, případně dítě dobře prospívá na umělém mléce), už poznáme, kdy dítě trápí bříško (zdaleka ne každý pláč po jídle nebo večer můžeme svést na tzv. „tříměsíční koliku“), můžeme se příště zaměřit na samotný neklid, nespavost a pláč, pouvažujeme nad tím, zda bychom už u miminka mohli poznat, zda se nejedná o ADHD.

Inzerce
Autor: Mgr. Michaela Krupková
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: Mgr. Michaela Krupková
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Jak vypadá neklidné miminko? - diskuze

Poradna

Dobrý den,

měla bych dotaz za sestřenici. Má 5letého syna. Již dlouho má problém s kakáním, že si nedokáže dojít jinde než doma, má nějaký blok.

Bohužel teď se to hodně zhoršilo. Měl zácpu a bolelo ho to. Od té doby nechce chodit na velkou. I přes projímadlo a další se snaží to zadržovat dokud to jen jde. A potom na záchodě šíleně brečí, křičí a hysterčí, protože se bojí, že to bude bolet. U doktora už byli, vše je u něj v pořádku. Dle doktora je to jen v hlavě. I doktorovi řekl, že se bojí, že to bude bolet.

Už zkoušeli vše - stále vysvětlovat, že dřív to nebolelo a když bude chodit pravidelně, bolet to nebude. Doktor mu hrozil nemocnicí, zkoušeli mu nabízet odměnu, atd. Nic nepomáhá. Nakonec vždy musí donutit ho jít na záchod a sedět tam tak dlouho, dokud se nevykaká, protože už pak jen polehává, posedává a nejí, jak už hodně potřebuje. Dokonce se mu objevily únava a zimnice, dle doktora taky psychosomatické.

Už neví, jak mu pomoci a jak to řešit. Ještě doplním, že za měsíc se mu má narodit sourozenec a i když se malý těší a vymýšlí, co všechno bráškovi dá a co s ním bude dělat, tak se jeho máma bojí, jestli to právě nesouvisí s blížícím se porodem.

Nenapadá vás prosím něco, co by se dalo ještě udělat v takovém případě?

Děkuji za radu

Dobrý den, takzvaná psychogenní zácpa patří poměrně k častým potížím u dětí. Příčiny mohou být různé, například nějaký stres, který dítě zažívá, často se objevuje po nástupu do kolektivního zařízení (dítě tam nechce jít vykonat potřebu kvůli ostatním dětem, nebo záchody jsou nečisté apod.). Ať už je příčina jakákoliv u dítěte dojde k zadržení stolice, která se hromadí, je tuhá a při vyměšování pak způsobí nějakou drobnou trhlinku nebo jde vyměšování dítěti těžce a je bolestivé. A problém je na světě. Dítě se pak skutečně bojí vykonání potřeby, zadržuje ji a tím se zácpa zhoršuje.  Dochází ke vzniku začarovaného kruhu, čím více dítě stolici zadržuje a bojí se jí, tím se jeho obtíže pak zhoršují. Na místě je určitě porada s lékařem, důležité je dodržování režimových opatření, jako podávání hodně tekutin, dostatek pohybu, strava obsahující hodně vlákniny, ovoce, zeleniny, omezení sladkostí, čokolád, některým dětem pomůže koupel v teplé vodě ... Dobře se také osvědčuje podávání přípravků na změkčení stolice např. lactulosa, sirup pro děti. Pokud je stolice měkčí, pak je menší riziko vzniku trhlinky a bolestivosti při kakání. Asi každý, pokud by dlouhodobě zadržoval stolici, by měl zimnici a únavu, proto je potřeba snažit se, aby dítě mělo stolici co nejpravidelnější, nejlépe každý den. Obtíže dítěte a případně prožívaný stres nebo nejistota v životě dítěte se mohou na zhoršení, přetrvávání či vzniku této situace významně podílet. Problematice zadržování stolice a k práci s dítětem  v případě těchto obtíží vyšla kniha Honzík a zlobivé hovínko, kterou lze při vysvětlování chlapci využít. Pokud je příčinou stres z příchodu nového sourozence, který se zvyšuje s blížícím se porodem, pak je opět vhodné s dítětem pracovat na přípravě na narození sourozence. Důležité ale je prvorozené dítě kromě kladného vykreslení výhod spojených s příchodem sourozence, také ujistit, že ho budeme mít stále stejně rádi a bude pro nás stále stejně důležité, že sourozenec do rodiny přibude, ale nejedná se o nahrazení prvního dítěte, že má své místo v rodině stále jisté. K přípravě na příchod sourozence lze také využít různé knihy a interaktivní tvořivé materiály, které dítě provedou těhotenstvím matky, jsou v nich zodpovězeny otázky, které s příchodem sourozence souvisejí a dítě se může na vytváření těchto knih aktivně podílet, uplatnit zde své představy. Jedná se například o tituly Maminka má miminko, nebo Bude nás o jednoho víc - výtvarná dílna. Pokud by obtíže se zácpou přetrvávaly a ze strany lékařů byla vyloučena fyziologická příčina obtíží, pak je možné kontaktovat dětského klinického psychologa, který by s chlapcem terapeuticky pracoval. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 11.04.2021, 13:40
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce