banner
Napadlo vás něco zajímavého nebo hledáte inspiraci? Řešíte právě problém s těhotenstvím, porodem, kojením nebo výživou? Pojďme společně sdílet své radosti, starosti, zkušenosti, tipy a triky a podporovat se.

Pro tuto akci musíte být přihlášení

vlastní máma - diskuze

23 reakcí

Zobrazit příspěvky podle:
Ahoj, chtěla jsem vás poprosit o radu nebo o podobnou zkušenost..Ještě jsem ani neporodila a už začínám mít pocit, že je toho na mě nějak moc. Moje mamka neustále nakupuje oblečky, všechno plánuje, jak předěláme všechno v bytě. U toho mimi oblečení má úplně bláznivý výraz, jak kdyby to bylo pro její panenku, všechno musí ladit, dokonce padla poznámka, že já ho budu navlíkat bez myšlenky. No, já to dítě nemám, abych se s ním někde vychloubala babičkám na procházce. Je mi jen pětadvacet a mamka mě pořád považuje za dítě, což se v tomhle dost odráží. Co se dománosti týče, všechno mi opravuje (jak věším prádlo, jak dělám tohle a tamto). Nejhorší na tom všem je, že vím, že to dělá s dobrými úmysly, ale mně to hrozně vadí. Nebo to její bláznivé nakupování oblečků a zařizování věcí pro mimčo. Je to od ní hezké, ale zase, mě to spíš ubíjí. Nechci jí kazit radost a nějak jí to zakazovat, ale ráda bych prostě byla víc samostatná a udělala nějaké svoje rozhodnutí bez jejích komentářů. Nejjednodušší by se zdálo normálně si s ní o tom promluvit, ale myslim, že by jí to strašně ranilo, že jí jakoby odstrkuju od něčeho, na co se děsně těší. Takže jsem pod nepříjemným tlakem a vzhledem k tomu, že za týden začínám osmý měsíc, moje nálada není extra stabilní a dost mě to deptá...Nemáte někdo radu, názor, zkušenost? Dík...
ořesně tohle mi dělala mamka a celkově celá rodina a pokud s ní bydlíš tak jako my tak ti nezbývá než zatnout zuby a občas vyjed někam na výlet aby sis uchvala zdravé nervy
je to fakt hodně těžký, ale radím otevřeně jí to říct, nějak citlivě....měla jsem podobný problém s taťkou, naší Nikče by skoupil celé hračkářství, nechci mít rozmazlované dítě s milionem hraček, nemáme nafukovací byt a rozhodně toho tolik nepotřebuje (nějaké hračky jsem i schovala a vyndám je později), nejdřív jsem mu to nějak nenápadně naznačovala, ale už to tak dál nešlo tak jsem mu to otevřeně řekla, téměř přikázala a nenaštval se, snad to pochopil, i když pro Nikču už má dost dárků k svátku i k vánocům, možná i k dalším narozeninám, ale nevozí hračky při každé návštěvě...no a teď řeším jak mu vysvětlit, aby jí nekupoval sladké sušenky, pudingy a piškoty apod, za prvé jíst chce jen piškoty zatím, ale nechci jí učit na sladké, on by jí tím cpal pořád -v sobotu jsem nebyla doma, hlídala moje ségra, která respektuje naši výchovu a on mi slídil po skříňkách a hledal piškoty, jenže ona pak nejí nic jiného a vzteká se, tak jsem mu napsala sms a vysvětlila co smí jíst takhle malé dítě a co Nikča jíst ani nechce a aby jí příště přivezl třeba kousek sýra, že tím jí udělá roadost, mlaská na něj i v krámě...no a pak když jsme se viděli jsem čekala co řekne a nic, tak uvidíme při příští návštěvqě jak si to vzal k srdci....je to prostě složité, ale rozhodně si o tom otevřeně promluvte, přeji hodně štěstí
@HankaŽ No toho se taky bojím. Ono je to u nás asi v rodině, mamka mamky, moje babička, nebyla jiná, naopak, možná ještě větší extrém co se starání a organizování a prosazování vlastních názorů týče (když byla mamka mladá a měla mě a ségru). Ségra dodneška nemůže vydejchat, že nás babička děsně vykrmovala sladkostma, že prej z toho má ty základy, kterých se teď nemůže zbavit. Já po tom měla spíš zkažený zuby. No nevim, ale já sama se snažím stravovat zdravě, zvlášť teď v těhotenství a taky nechci, aby mimčo někdo učil na sladkosti,ale myslím si, že mě spíš budou mít za hysterku nebo matku, co ani tomu dítěti nedopřeje bonbónek a budou mu to strkat do pusy potají (je to blbý srovnání, ale babička to dělá i s naším psem, když tam přijedem, stokrát jí můžu řikat jen dva piškoty, prdne mu tam dvě hrsti atd..) To bude ještě psycho tohle všechno, ale je aspoň povzbuzující, že v tom nejsem sama. Děkuju :)
@yvoko jo, se psem to bylo stejný, když jsem taťkovi dala hlídat Bettynku tak jí klidně uvařil půlku kuřete a ještě mi pak ukazoval fotku jak ležela nacpaná na posteli ani se nehnula (máme malou schitzinku, tý stačí 100 g granulí denně), když jí hlídal podruhé nestačila jsem se ani otočit ve dveřích a už jí dával talíř s kuřetem, takže jsem mu musela vynadat, že musí mít rozum, takže teď s Nikčou se to bude opakovat...ach jo, hlavně aby my jsme jednou nebyly taky takové
@HankaŽ :) my máme zase shi-tzu kluka a táta má fenku jménem Betty (teda jinou rasu), to je sranda...nedovedu si našeho psího kluka představit s půlkou kuřete v břiše. Nejhorší na tom je, že babička to jakože myslí dobře, chce tak nějak přilepšit, ale neuvědomuje si, jak je to dvousečný. Kolikrát vidím třeba jezevčíka jak soudek, když si ho vede nějaká důchodkyně...Já doufám, že taková nebudu, ale když vidím ty podobné babiččiny rysy v mojí mamce, která by se zapřísahala, že nebude jako ona...těžko říct.
@yvoko Holky, ale chlapi tohle asi vezmou líp než ženský (myslím tím mamku a taťku).
TY vztahy to je hruza,někdo je moc hodný,druhý zas na děti kašle,třetí strká peníze atd.U vás je maminka co se nechce odsunout na vedlejší kolej.Je to těžké,když potřebuješ její byt,její pomoc-musí pak být její pravidla.To se nedá nic dělat.Jak se to líbí manželovi,že jste vlastně ve vztahu i s maminkou?Protože je především na něm,aby se postral o rodinu.Upřímně já bych to brala,mít mamku takovou strostlivou.Já takové mamky závidím.S moji si umíme krásně pokecat,zasmát se,ale nijak mi nepomáha.
@Honafa Já bych taky brala mít starostlivou, ale s mírou, víš. Je to těžký, chápu, že člověk, který začil opačný vztah, by chtěl to druhý. Taky jsem viděla mamky, který nechtěly hlídat vnouče, protože se jim nechtělo do přebalování (to jsem dost nechápala a přemýšlela, jak to teda dělaly se svýma dětma..). Já jsem za tu svojí ráda, jen mě ubíjí ta intenzita. Prostě bych nejradši trochu vybalancovala tu starostlivost s mojí dospělostí. Myslím, že se mamka dosud nedostala do stádia, kdy by mě brala jako dospělou a ne dítě. Ale když to není teď, tak kdy? Jsem vdaná, čekám dítě.. Připadám si pak neschopná, když mě nenechá nic udělat, rozhodnout. Ale uznávám, že vždycky může být hůř, asi jsem nějak přecitlivělá, když mi tohle vadí, nevim. (A manžel nemluví moc česky, navíc je celý den v práci, takže tyhle věci moc neřeší, ale samozřejmě by taky byl radši, kdubychom byli víc samostatní, ale na to bohužel zatím nemáme po ekon.stránce).
@yvoko Ahoj. Kdysi jsem řešila stejný problém. Měla jsem taky obavy, že když jí vytknu tohle, tak se bude cítit odstrčená, když tohle tak bude naštvaná. Jednou mi ale došla trpělivost a jednoduše jsem jí řekla, že si asi nevšimla, že jsem dospělá a ráda bych si žila po svém, i když třeba budu dělat chyby, ale kdo je nedělá! Trochu naštvaná byla, ale chtěla udržet dobré vztahy a jenom mi řekla, že to myslela dobře, já jsem jí poděkovala, že to vím, ale někdy to dusí. Dneska je to v pohodě. Když potřebuju pomoc, tak si řeknu. Máma někdy má připomínky, ne ve zlém, a já si je někdy vezmu k srdci a někdy ne. Ale chtělo se to odstěhovat do svýho! Hodně štěstí
@ejoja Ono to ve mně taky vře a asi spíš jednou vybouchne, už takový náznaky byly a mamka si to vždycky vzala osobně, úplně zvadla, z extatické nálady ,,miminko, zařizování, organizování, hadříky\" se stalo ,,nepochopená, ublížená, nedoceněná\". I proto se bojím být moc otevřená, myslím si totiž, že ona už docela ví, co mi vadí. SPíš mi přijde, že je trošku umíněná a asi se i lituje ve smyslu, že toho tolik dělá a já jí ještě odstrkuju. To mě právě mrzí, já si toho vážim a rozhodně to neberu jako automatický, ale čeho je moc...snad se to v ní nějak časem usadí a pochopí mě. Díky za reakci a povzbuzení.
Nooo, dite v 25-ti neni tak brzo. Ja mela Marusku taky tak. Pepa mel taky 25. Jestli ma Tvuj chlap 30, tak zrejme uz pracuje, takze bych foukla. Ale ja asi zbytecne nezavisla
@zajic Díky za všechny komentáře. My máme moc dobrý vztah, jen u nás v rodině nefunguje takový to sedeme si a popovídáme si o ,,našem vztahu\". Většinou lidi nějak vycítí, ale vím, že to není moc dobré nastavení, nejlepší je otevřenost i v těhle věcech. Protože jinak jsme schopný mluvit o všem, mamka je docela mladá, navíc. Můj ,,chlap\" :) vydělává, ale já moc ne (doteď parttime se školou, odteď jen dodělat tu školu..). Já se prostě bojím, že i když budu diplomaticky volit slov, stejně jí raním a bude se cítit odšoupnutá. Zajic řiká, že by foukla- já bych taky nejradši co nejdřív foukla, tady se ale otevírá další kapitola nepříjemností, protože my bychom foukli do manželovy domoviny k protinožcům a tím bych ZASE rodinu ranila. Ale já si řikám, že oni taky měli svoje volby, když byli mladí, svůj život nežili pro rodiče...tak bych taky chtěla dělat ta svoje rozhodnutí.Když si to tak po sobě čtu, opravdu zním jako zoufalý dítě, tyhle věci bych už měla mít vyřešený :(

Vybraná anketa

Bylo vaše dítě očkováno proti pneumokokům? Jakou vakcínou?

18 %
12 hlasů

0 %
0 hlasů

7 %
5 hlasů

57 %
38 hlasů

18 %
12 hlasů

Celkem hlasovalo 67 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Desatero péče po 40
Know-how od odborníků. Tradiční i progresivní oblasti péče o tělo i duši po 40. Pouze pro odvážné, přemýšlivé, schopné vytvořit si vlastní recept.
cena pouze u nás: 349 Kč
Žena po 40