Ví vaši partneři kam co patří a kde co mají? - diskuze

hm, u nás doma je to to samé jako u vás.

No v kuchyni se vyzná na 100%, úklidové prostředky taky vždy najde. Ve skříni se občas ztrácí. Spíš furt hledá svoje věci, na které mu nešahám...třeba kalkulačku tuhle hledal 2 dny...ale na jeho obranu, taky někdy hledám svoje věci, když dám třeba chleba do lednice a tak podobně....Ale u něj mě to neskutečně vytáčí

1) Myčka - u nás nádobí do myčky dává pouze a jedině manžel - proč si jednou nezahrát na blbou, když on to umí tak skvěle vyrovnat :oD. Nádobí z myčky většinou já, ale někdy je rychlejší a to se pak nestačím divit, kde se nám objevují misky, hrníčky ... mno a na lince stojí zbytek věcí, které v životě neviděl, že mají u nás v domácnosti své místo. 2) Oslava - chystáme se, vše samozřejmě připravuji já. Malého obléknu, ale nejvíc mě irituje, když mezi oblékáním malého se manža oblékne - a já jediná jsem ta, co to zdržuje, protože ještě není. Proto jsem v poslední době začala měnit strategii. Připravím většinu věcí, pak se jdu obléknout, on se také obléká a já říkám, co ještě připravit - jako udělat šťávu pro malého, dát mu do tašky náhradní plínu atd. (teta mi neustále do kola opakuje, jaký si to uděláš, takový to máš a že ať se nemyslím, že co nedělal do teď, bude od teď dělat ... halt se musí pomalu - jak říká manža utahovat kohoutky a ono to časem třeba půjde)3) Oblečení - díky bohu, po žehlení mu předám hromadu prádla a ať si to uklidí (tak to dělala i mamka u nás doma), takže já vlastně nevím, kde on co má - je dospělej, tak ať se stará. Občas sice přijde a ptá se mě, jestli nevím, kde má oblek :oD, tak mu jen řeknu, že snad ve skříni, ne??!! a nebo tam, kam si ho dal :oDCo mě nejvíc rozčiluje, je to, že neví, kde má prcek věci! Ještě před narozením jsme společně rovnali prckovi věci a on se mě teď zeptá, kde má malej balvněnou plínu - vrrrr, furt na tom samém místě!!! Kde najdu bodíčko, v druhém šuplíku, stejně jako před dvouma rokama. A prosím tě, kde má papírové plíny - auuu ... mno co, aspoň se nenudíme, mno ne??!! A život je také krásné hledací vzrušující dobrodružství :oD

1) máme kuchyň 13 let, vše stále (většinou) na stejném místě a stále neví kam co patří, ale i když to dává blbě už vím kam blbě to dal a tak vím kde hledat, říkat mu to nemá smysl, je nepoučitelný, jen občas dá něco úplně někam jinak a to pak hledáme oba, protože samozřejmě neví kam to dal 2) když někam jdeme není schopný si věci připravit předem a tak vše hledá na poslední chvíli, teda hledá tak že chce abych mu to našla, nejlépe i hned vyžehlila, i když ho dopředu varuji, že nehodlám žehlit cokoliv na poslední chvíli ať si vše připraví dopředu3) když něco hledá taky se zásadně dívá jen navrch, takže kdyby byli rifle vespod taky by je neviděl

Já toho svojeho občas prudím tím, že vím co hledá a kde to je, i když nic neřekl. Např. chodí po baráku a viditelně pátrá po něčem a neříká nic, já sedím u PC a řeknu - brýle máš v koupelně. Vždycky ho tím uzemním V ledničce nic nevidí, to je normálka. Občas se mi pokusil přerovnat skříˇnku v kuchyni, to ale nepochodil. Když umyje talíř po sobě, nedá ho do skříně nebo na odkapávač, položí ho kdekoliv jinde, abych ho pak zase umyla, že jo. Když utírá nádobí, tak to taky skládá všude okolo. No a tak prostě ty domácí radosti a starosti s chlapama jako všude jinde.

Svoje věci ví kde má, kolikrát já hledám, když mi třeba po telefonu říká co mu mám nachystat. V ostatních věcech většinou tápe, zrovna včera nenašel nudle do polívky :-) Jinak věci co se potřebují občas zpravidla hledáme oba, a soutěžíme kdo ji najde dřív :-D

jasně že ví. Tedy, pokud se bavíme o kamarádovi v trenýrkách a o tom, kam patří Jinak klasika, kde co má ve skříni dcera ví líp, než u jeho prádla a věcí. V kuchyni je vůbec vedle, jak ta jedle, pokud po něčem šmejdí