Váš životní styl - diskuze

Momentálně nesportuji a je to na mě znát. Kdysi jsem závodně tancovala a jakýkoliv sport mi byl hodně blízko. Občas zajdu na aerobic nebo si jdu zaběhat, ale toho času moc není...večer jsem líná a raději si sednu. Sport mě ale baví a když už něco pro své tělo udělám jsem šťastná...muj chlap běhá a plave...občas mu pekelně závidím.A ž děti odrostou a budeme moc dělat sprot společně určitě se všichni zapojíme.

Nikdy jsem ke sportu neměla žádnej extra vztah. Byla jsem vychrtlina a s každou hodinou tělocviku jsem přišla o kilo své váhy, takže pak už jsem měla i od doktorů zákazy běhat a tak. V pěti letech jsem chvilku chodila na závodní gymnastiku, ale hrozně mě to bolelo. Tak jsem po pár měsících skončila. No a pak to šlo z kopce. Neuměla jsem ani házet míčem, plavat mě naučil děda pořádně až někdy ve 12 letech (naši k tomu moc nebyli). Co mě hrozně bavilo, byl badminton. Jenže tenkrát ještě nebyly kroužky badmintonu. Ve 13 jsem začala závodně hrát volejbal, i když mi to stejně nešlo. Takže taky konec asi po půl roce. V 17 jsem začala dvakrát týdně chodit do posilovny, abych nabrala svalovou hmotu, to mě taky přešlo asi po půl roce. No a poslední roky už nedělám vůbec nic, sem tam to byla ta posilovna, sem tam plavání. Nemám žádnou fyzickou kondičku, stydím se za to a bojím se porodu, protože jsem prostě totálně bez sil. Příští týden začínám těhu tělocvik.

Sportuji moc rada.Drive to bylo spise v ramci spolecenskych udalosti.Chodili jsme jako parta hrat volejbal,fotbal,na kola, plavat,na celodeni vylety a tury a tak vubec jsme byli hodne v pohybu.I telesna vychova na skole me vzdy bavila.Krome toho jsem chodila s mamkou nekdy do posilovny - jako mala holka jsme byla smutna,ze do 12 let me tam s ni nepustili cvicit.Pak to zacal byt spis squash,posilovna a v Aspenu lyzovani.Po porodu hodne cviceni doma.Ted se vyzivam v poznavani vsech moznych druhu \"sportu\" - spise tech skupinovych cviceni,ktera jsem drive nesnasela.akze Zumba,kickbox,yoga a prave poznavam dalsi a dalsi.V lete je to pak samozrejme kolo,prochazky,vyslapy,plavani a takovy ten normalni pohyb.Clovek se tady v USA na to musi vice zamerovat,protoze je nutne hodne vyuzivat auta.V Praze jsem vzdy jezdila MHD a jak jsem se nabehala po schodech a dobihanim autobusuNekdy to mam ale tak nahoru.Nektery tyden se mi nechce vubec nic.Bezne ale me chytne nervozita,kdyz stravim cely den doma..coz se ted v zime nekdy stalo.Takze mym cilem je vytrvalost.Me by i bavilo treba ve fitness/cviceni pracovat

od mala jsem nesnášela sport a ležela raději v knížkách teď s dětma plavem, jezdíme na kole, lyžujem a baví mě to ikdyž nepravidelně.. holt hřeším na to, že nemusím, postavu mám zatím pořád stejnou chtěla bych zkusit nějaké orientální tance, to by mě bavilo - takže třeba až nebudu těhule, tak si ten čas udělám

Já byla celé dětství i pubertu typická šprtka - brejličky, culíček, samé jedničky a knížka v ruce. Sport? Fuj! Navíc jsem byla vždy hubená, tak mě to ani nenutilo. Těláky jsem přetrpěla a nazdar.No a někdy v 18 jsem zjistila, že hubená se nerovná pevná a dokopala se poprvé do fitka. Cvičila jsem prakticky celou vejšku, byl čas, takže pohoda. Nikdy (bohužel) jsem si nevypěstovala závislost na těch endorfinech, to spíš na tom, že vypadám dobře.Když jsem to přestala stíhat s prací, koupila jsem si pořádnej stepper domů a 2x týdně makala na něm. K tomu činky a pár cviků na břicho a nikam nemusím. Dělám to tak dodnes, moje zlatá mamča mi pohlídá Elíska a já si vyčistím hlavu.Muž je naopak sportovec tělem i duší, tak alespoň někdo k tomu děti povede, jestli teda nezdědily moje geny

Dokud jsem byla na škole, jezdila jsem denně ke koním. Od té doby co jsem v práci a navíc máme synáčka, nemám čas na nic. Kdybych měla možnost a čas, ráda bych se začla věnovat i sobě.

Sportuji jen tak rekreačně, nejsem na něm závislá a nikdy jsem nědělala žádný sport závodně, ale.... na nějaké nečinné sezení mne taky neužije a nezastavilo mě v tom ani malé dítě Téměř od narození s ním jezdíme pravidelně lyžovat, od jara do podzimu jezdíme na inlinech - bereme je na všechny dovolené, které občas vybíráme i podle inline stezek, vybírala jsem podle toho i kočár, máme vozík, jezdíme na kole, i s vozíkem, chodím hodně pěšky, od doby, co má prcek odrážedlo, tak jsem neustále v poklusu, pobíhám po zahradě se sekačkou a stokrát za den vyběhnu doma schody do patra

Jako decko jsem klasicky litala po venku, na vysce jsem chodila 3x tydne plavat a taky 3x na aerobic, vicemene pro kondicku, abych usla hory s tezkym baglikem.Ted,,, no.... proste mam dve deti, babicky daleko a Pepa vydelava hodne penez, takze, jak rika pan Pirk, nedela od do a chodi domu tak schvaceny, ze mu rozhodne nemuzu pichnout pidizviky na moc dlouho. Max. pul hodiny a to se jdu vetsinou v klidu vykoupatPoctive chodime 2x denne na prochazky s kocarkem, skoro kazdy den dam par cviku na brisko, zada, prsa a zadek a jime docela zdrave. A aby mi nebylo smutno, ze mi kotatka odrustaji, tak si rikam, ze az budou vetsi budu mit prave vic casu na sport a aj ho treba budu moct provozovat s detma

Sportovala jsem vždy hodně, v dětství jsem dělala závodně atletiku, pak jsem denně hrála 2 hodiny stolní tenis který jsme měli v paneláku a scházeli jsme se bezva parta, od střední školy jsem propadla volejbalu a u něj už zůstala, nejsem žádný profík ale strašně mě to baví. Tam jsem se taky seznámila se současným manželem:) Takže dokud nebyli děti tak jsme spolu chodili hrát beachvolejbal, jezdili na brusle, badminton, chodili po horách. Jediné co tedy nemám ráda je plavání. Já se v té vodě nějak necítím dobře. Po skončení vysoké jsem pak propadla trampolínám, kam jsem chodila jednou týdně a přestala vlastně až když jsem zjistila že jsem těhotná. A protože jsem šla z jednoho kojení do druhého těhotenství tak jsem sportovat nezačala, ale zase plánuju. Žijeme v tomto ohledu hodně aktivně a chtěla bych abychom k tomu vedli i naše děti. Sport je báječný relax, parádní příležitost poznat nové lidi stejného zaměření a taky šance něco pro sebe udělat když už jím tak nezdravě:)

za mlada jsem sportovala dost. Hrála jsem závodně stolní tenis. Jezdila jsem na kole, chodila na spinning, hrála petanque... Teď co mám děti už jenom v létě vyjedu párkrát na kole, není moc čas, buď musí někdo pohlídat děti, abych jela sama, nebo jsem jezdila s Vojtou. Loni jsem byla jen 2x, Áda byla ještě malá a já kojila, tak to bylo jen na chvilku. K pinci (stolnímu tenisu) se během let vždycky vracím, chvilku zase hraju a pak zase přestanu a porodím dítě. Uvažuju, že zase začnu, potřebuju nějaký čas jen pro sebe, abych si od dětí trošku odfrkla. Kolo mě baví a už se těším, že letos vyvezu Ádu. Jen bych potřebovala, aby se Vojta naučil už na normálním kole a mohli jsem jezdit na výlety.

Nikdy jsem žádný sport neprovozovala, já pořád ležela v knížkách a když ne, tak jako dítě z vesnice jsem měla pohybu až až. Kolo nemám ráda, je to takové letem světem, radši chodím pěšky, to mi nevadí ani dlouhé túry, to chodíme rádi. Jsme spíš turisti než sportovci. Miluju plavání, ale nebaví mě v bazéně, na přehradě jsem schopná být ve vodě celej den a myslím si, že jsem výborný plavec (vyrůstala jsem u rybníka). Baví mě běh, ale s kočárkem už se to nedá. Každý den se snažím chodit na procházky s dítkem a se psem do lesa. Jinak jsem začala chodit na alpining a jelikož je to víceméně můj přirozený pohyb, tak mě to moc baví.

Me sport bavi a moc, hlavne H.E.A.T. Chodime jednou tydne s kamaradkou a je to bezva vyplaveni stresu Nejsem pecival, radeji v pohybu a netloustnout

Já nějak pravidelně nesportuji, spíš nárazově jak vyjde čas a je nálada. Ono skloubit práci, péči o děti a sport není jednoduché. ALe když je čas tak si ráda zaplavu (to se snažím trochu pravidelně kvůli zádům), pak kolo, brusle, běžky nebo sjezdovky. Zumba, aerobik, spinnig apod. mě nebaví, to spíš večer nebo ráno u televize si na 20-30min zacvičím na steperu. Dost chodím i pěšky, což je taky pohyb. Super je, že syn už má čtyři, takže dost věcí se dá už provozovat i s ním. Třeba venku rád běhá, takže se protáhnu i já, když si ven bere odrážedlo, já si beru staré brusle, které tak nejedou, dokonce už ho trochu baví i chodit po kopcích (teda zatím hlavně z kopců :-D), tak už podnikáme i malé tůry.

nesportuju,běhám kolem děti a popravdě ikdyžbych potřebovala tak sem v jednom kole ,když je hezky tak sme i 4h venku a to mám pohybu jako hrom,jinak mám ráda procházky a v létě chodíme do města pěšky,je to hezká procházka

dřív jsem hodně sportovala a nedovedla jsem si představit, že by to mohlo být jinak. přesto, že jsem strašně líná a hrozně nešikovná. byla jsem zvyklá sportovat a cvičit a většinou to pro mě bylo spojeno i s kontaktem s některou kamarádkou..od po porodu sportuji leda výjimečně. mám období, kdy chodím na spinnink, jednu dobu jsem chodila i 2x týdně, přesto, když se to zprůměruje, nejdu víc než 2x měsíčně. chci chodit k jedné konkrétní instruktorce, tak mám omezený možnost. ale vím, že kdybych opravdu chtěla, zařídím si to cvičení jinak a jinde.mám problém, že bych potřebovala sportovat s někým a že nemám s kým, protože všechny kamarádky jsou hodně zaměstnaný. když jsme studovaly, šlo to mnohem líp. třeba bazén mám 50 kroků od baráku, ale plavání mi nedělá zrovna dobře na záda a druhak to chce strašně silnou vůli. když děťátko vstávalo před 6, mohla jsem být v 6 v bazénu a po 7 doma, budík si však kvůli tomu nějak nastavit neumím. ale asi bych to zas někdy mohla zkusit

Mou vášní je bruslení, v zimně na klasických zimních, v létě in-line bruslení. Mám štěstí, že Opava občas pořáda kolektivní bruslení a jede se trasa skrz město a nálada je vždy báječná! Letos jsem skrze těhotenství jen závistivě koukala, ale teď na jaře a v létě to určitě doženu. Jinak sportuji vesměs od malička, dokud nebyly děti, hráli jsme s Lojzou tenis, chodili plavat, jezdili na kole a už nám ten pohyb docela chybí, takže jakmile děti trošku povyrostou, určitě je co nejvíc zapojíme.

No jsem zhnilá no,raději spím.Jako dítě jsme byli sportovní rodina a já téměř denně chodila plavat ,jezdit na kole,lyžovala jsem ,bruslila.Všecko to umím-heč.Pak jsem chodila do práce a pak jsem bud byla těhu nebo mi neměl kdo pohlídat děti.Ted už bych i mohla-jenže všecko je pro mě strašně daleko.Třeba bazén.Čekám,že mi ho tu postaví a furt nic.Taky ty kurzy jsou všechny odpoledne nebo večer.A přiznejme si-pul roku je u nás večer tma a zima.Br.A když už je teplo a hezky tak se chodím projít.Jediný muj pohyb je chuze do kopce.Tak,alespon něco.A to mám nejvíc pohybu z rodiny.Všichni ostatní dojdou tak akorád k autu.

Já nesportuji a nikdy jsem pravidelně nesportovala. Když to ještě šlo, tak jsem občas vyrážela na kolo, na lyže, plavat nebo na volejbal. Tak do těch 14 let jsem jezdila na kole denně, i na lyžích jsem v zimě trávila každý den, hned jak jsem přišla ze školy. Teď už na to nemám ani čas, ani \"nástroje\". Nemám kolo, ani lyže, dokonce ani plavky, abych mohla jít na bazén Od února chci chodit na zumbu nebo nějaké pravidelné cvičení, protože na vysoké jsem chodila dvakrát týdně na aerobic a docela mě to i bavilo. Ale uvidí se, jestli mě to zase neomrzí, já nejsem vůbec sportovní typ

jen jednou týdně (ve středu) si zajdu na power jógu. a vždy tak 2 až 3 dny po tomto dni mě to ještě drží i doma o víkednu se vždy totálně rozhodí zaběhnutý denní režim a zapomenu najít si chvilku na cvičení.dokud jsem chodila na střední školu docela jsem vyhledávala \"tělesné aktivity\" chodila jsem 3xtýdně na aerobic a 2x týdně do posilovny, v létě téměř denně na koupák si zaplavat, a opravdu plavat ne se slunit. dala vždy 20 někdy i 30 bazénů a domů.Myslím si, že v současnosti to je nejen o čase, ale i o penezích. Nejsem \"běhací ani \"kolo\" typ. Potřebuju i kolektiv... Ten aerobic býval v mém rodném městě při sokolovně za pouhou 100 na pololetí !!!