Už je to tu zase. - diskuze

Taky si jdu vylít srdíčko. Bydlím u přítele s jeho rodiči, přestěhovala jsem se sem pár dní před porodem,do té doby jsem si tchýni nemohla vynachválit ( ale moc jsme se nevídali ), zdála se mi super a všude jsem na ní pěla samou chválu.když se mi narodil první syn, tchýně dělala vše za mě, já nemohla nic, pořád mě kontrolovala a hlídala, chodila s malým ven, přebalovala ho atd atd. pak mi před mamkou jednou vyčetla, že nebýt jí, tak malý ani nejde ven, že jsem zalezlá doma atd. ( já s ním ven chodila, ale necourala jsem po vesnici, ale byla jsem jen na dvorku ( nikoho tu neznám a to jsem tu už 3 rok, kamarády tu taky nemám, tak se mi nikam samotní nechtělo ), snad je jedno, jestli jsem u domu, nebo kilometr od něj ne, hlavně že bylo mimi na vzduchu, no ale nelíbilo se jí to. Pak jsem jí jednou už fakt ve vzteku řekla, že sice je dobrá máma a babička, že to rozhodně nepopírám, že i vím, že má víc zkušeností, když vychovala 2 děti, ale že Péťa je moje dítě a ne její, to mi řekla, že jí pěkně seru, že jsem u ní zkončila, že se s ní ani nemůžu poradit a 14 dní semnou nemluvila. Podotýkám, že s námi chodila malého téměř denně koupat ( když byl přítel v práci tak semnou chodila koupat neustále ) a to trvalo přes půl roku. Pak to tak nějak šlo dál celkem v klidu, když byly malému 2 tak jsem si začali sami vařit v patře a bylo to super, ale spoň podle mého. Teď je malému 2,5 a máme měsíční miminko a je to tu zase. Tchýně na jednu stranu pomáhá s úsměvem, za což jsem fakt vděčná, opravdu jí za hodně vděčím a cením si jí ( hraje si s malým, chodí s ním ven, věnuje se mu ), ale na druhou stranu jak může tak si pak stěžuje, že ho hlídala, že byl zase u ní atd. tak co mám jako dělat? Když k ní malého pouštět nebudu, tak budu špatná, protože se nebudou stýkat, a když to nchám být tak zase ona bude ta Obět, která musí vše dělat a já ta která se nestará. Jsem v šestinedělí, nálady jsou různé, zvykám si na 2 děti, učím se vše organizovat a stíhat, vařím, uklízím, do toho starší syn a mimi, tak mi většinou nevyjde dopoledne čas jít s dětmi ven, tak si říkám půjdeme odpoledne, to je jedno ne, hlavně, že půjdeme, no ale to zas poslouchám už i od tchána, že musí s větším klukem ven, aby furt neseděl doma. Tak co mám dělat?