Teda holky, poslední dobou tady máme v podstatě sami positiva na ty "čarodejnice". U mě to je čarodejnice v pravém slova smyslu a ne třeba jen proto, že se na jejich svátek skutečně narodila. Pořád jsem váhala jestli sem napsat nebo ne, ale dnes mám den blbec a potřebuju se vykecat. Já i manžel pocházíme z jiných světů. Moji rodiče od roku 1994 začali podnikat a až do předloňska se jim docela dařilo. Manžovi jsou sedláci,jak žito. Nemámm nic proti sedlákům,ale v jejich případě...Hrůza. Když jsme se seznámili, moji rodiče mi řekli, že mi ve vstahu bránit nebudou, že vypadá jako hodný kluk a že svoje štěstí si vybírá každý sám a nezáleží na vzdělání nebo poměrech. Může být chlap na 3xštudovanej,ale děvkař, nobe jeden z těch který klidně svoji ženu uhodí. Na jeho straně to bylo ale jinak. Když jsem mu zavola, slyšela jsem ve sluchátku...už zase ti volá ta slepice? ...stejně tě kopne do zadku...pošli ji někam...nebo brali tel dřív než si k němu stihl dojít a dělali jako, že nevědí,kdo volá...halooo...jo pepča, ten není doma,ale on při tom byl. Celý tyhle krušný začátky jsme ustály, i když jsem třeba viděla,jak ho jeho táta předemnou stloukl. Přežili jsme i jeho vojnu. Když se vrátil z vojny, já byla přijata na vysokou. Byl se mnou i při zápisu. Po dlouhém přemýšlení jsem se týden před nástupem na kolej rozhodla, že chci zůstat s ním a že si vůbec nedovedu a nechci představit být bez něj celý týden a vidět se jen občas o víkendu a tak jsem
nenastoupila.To byla další věc, kterou nemohli překousnout,asi si mysleli, že nás to rozdělí.My jsme to ale vyřešili tak, že jsme se zeptali našich jestli bychom se nemohli nastěhovat k ním na půdu, že si to tam opravíme a vybudujeme si tam naš byteč
ek.Naši souhlasili, a to pro ně byla další rá
na.Začala jsem dělat u našich ve firmě.Můj muž je vyučený kachař a v tý době se tím živil. Tchýne odmítala vydat jeho kuchařské úbory, že bych je nedokázala vyprat a mít je pro něj stále připravené a tím nutila manžela,aby tam každý den jezdil. Když se mi konečně podařilo vydupat,aby i tohle skončilo tak se najednou docela situace urovnala. Dokonce jsme tam po čase začali i jezdit na návštěvy. Nebylo to nikdy nic příjemného a žaludeční problémy jsem měla už týden předem,ale dalo se to vydržet. Jednou mi tchýne povídá, že manželův brácha přišel o místo, nepřihlásil se na pracák a musel by si doplácet soc a zdrav tak jestli bychom ho nemohli zpětně zaměstnat u nás. Jen do té doby, než si něco najde a třeba za min mzdu. Ptala jsem se táty, rozmlouval mi to,že to bude bude dělat neplechu,ale já ho přemluvila. Po třech měsících, kdy mu končila zkušební doba se ho ptáme. Chceš zůstat, řekl jo. O průserech, který dělal á já je za něj žehlila, radši ani nemluvím. Jo a zapomněla jsem, že o min mzdě nemohla být řeč, na tu dobu si vydělával dost slušné peníze. Měsíc na to...chci skončit,ze dne na den. Seš blázen, je teď kšeftů...až někoho najdem...pustíme tě.Tentokrát byl táta neoblomný a že ne, že by to za něj neměl kdo a bylo práce, že člověk nevěděl kam dřív skočit. Ten večer jsem měla
tel.od tchána.Ať s tím něco koukám hodně rychle udělat, že ho nezajímá, že o tom nerozhoduju...nebo, že bude velký
zle.Ječel na mě,jak pominutej. No nic jsem s tím neudělala, jen jsem měla oči pro pláč.Druhý den se v práci neukázal...! Nějak v tom období jsme byly v místním hostinci a přišel tam druhý manželův starší brácha, běžně tam nechodí. Trochu se připil a začal se do mě navážet. Pak mi řekl, že jsem kurva a skončil s manželem pověseným na krku na zemi. Semlela se příšerná bytka, když řeknu, že je 4chlapy nemohli odtrhnout, tak si to umíte představit. Až po čase jsem se dozvědela, že to bylo proto, že mě viděl v autě s mým asi o 30letstarším učitelem angličtiny.Já si ho vozila domů, on neměl auto a prostory k učení. Samo, manža o všem věděl. Od dé doby jsem u nich nebyla asi půl roku. Pak měl tchán 50-tiny, byly jsme smskou pozvaný oba dva.Já tam jet nechtěla, manžel mě přemlouval, naši mi říkali ať jim ukážu, že jsem lepší, a tak jsem nakonec jela. Když jsem vystupovala tak ke mě přišel tchán se slovy, přece se na sebe nebudeme mračit. Špatně jsem se domnívala, že už bude klid. Pak bylo proskoků ještě mnoho,ale to bych tady byla do zítřka, než bych vše napsala....takže svatba. Přišli jsme s tím, že se chceme vzít....holky pokračování zítra, malá se vzbudila, má hlad..