Tchyne bez citu - diskuze

Tak to tu procitam a obcas se fakt bavim nad tim, co vsechno je taky mozny Nicmene me usmev prechazi ve chvili, kdy si vzpomenu, ze zitra jedeme ke tchyni s nasi malou holcickou a ja vim, jak ji zase bude houpat v naruci (hazet s ni, div mala nezacne zvracet), u toho ji placat po zadecku (tluce ji do zad a mysli si, jak je mala spokojena, ona ma pritom skoro vyrazeny dech), bude na ni neustale chtit smatat jejima vecne spinavejma rukama, ktery si myje jednou za tyden (mozna prehanim, ale ne o moc) a cpat ji kazdou spinavou vec, kterou kde na baraku najde. Je ji 65 let, je strasne vychrtla, slaba a kostanata a ve mne se vsechno svira jen pri pomysleni, ze mi bude chtit moji milovanou holcicku chovat a tlacit kostma. Ona neumi mile pohladit, ona je tvrda. Holky, kdybyste videly, jak drsna byla na malinkou, kdyz ji byl tyden Ten clovek nema cit! A ja tam zitra budu muset trpet cely den jen proto, aby nerekla, ze ji malou nechceme ani ukazat. Tusim, ze to nedopadne dobre. Asi se ozvu