tak zase nic.. - diskuze

..jsem asi naivní ale pokaždé když má přijít tchyně a nevidim jí třeba tak týden i dýl tak si říkám že to tentokrát bude určitě v pohodě, nakonec co ona mi vlastně dělá tak špatnýho jsem moc přecitlivělá. No bohužel i přes má předsevzetí že na ní budu hrozně milá a budu se jí snažit mazat med kolem huby a vyprávět jí kdejaký drb abych jí zaujala, tak stejně jsem z její návštěvy vždycky otrávená. Občas na ní vidim že se zapomene a mluví se mnou normálně, ale jako by si to v tu chvíli uvědomila a hned se zase rychle vrátí do svý tchýńovský role. Není to ani tak v tom co říká ale jak a hlavně jak se tváří ještě že se nedá pohledem usmrtit to bych vám už toho moc nenapsala :-) Je to divný a i kdybych se přetrhla ráda mě mít nebude, je mi to vždycky líto. Maminku mám daleko a ráda bych s ní vycházela ale asi to nepůjde. Vlastně to začlo už na naší svatbě když jsme už čekali až půjdem, tak řekla polohlasem že už Jarda asi utéct nestihne, chtělo se mi hrozně brečet ale snažila jsem se na to nemyslet. No nic snad nebudu jednou něco podobnýho. Zajímavý je že náš malej už se skoro nikoho cizího nebojí a když přijde tchyně tak je nejdřív ustrašený než si na ní zvykne, asi to cítí že nemá ráda jeho mámu, děti jsou spravedliví.