Tak jsme dneska byli s Vítkem a se ségrou a jejím klučinou v... - diskuze

Holky, které se svými rodinami a maličkými miláčky žijete na dědině, já vám \"závidím\". My s Reddym jsme oba z dědiny a do Prahy jsme šli za kariérou a životní obživou. Koupili jsme si zde byt a teď už i s maličkým Jáchymkem žijeme v paneláku na Chodově. Míst, kam zde jít s mimi, je zde hodně, jen se musíte umět koukat a hledat, poradit se. Ale to je teď, kdy ještě s maličkým můžu vyjet na nějaké toto 100% od bytu vzdálenější místo. Ale co až bude Jáchymek větší??? Nedovedu si představit, že bych ho pustila samotného ven, nebo s kamarádama někam na hřiště, nebo tak jak jsme jezdili s bráchou už od 6ti let my, někam do kroužku nebo do hudebky přes půl Prahy... Náš sen je Švédsko. Tak drže palce, aby krize pominula a my mohli za prací do Švédska a postavili jsme si tam i tu naši vysněnou drevenicu :) někde na venkově... Naše rodiny žijí na dědinách dál, ale na Slovensko je to dost z ruky a na Moravu se nám vůbec jezdit nechce (mamka vždy raděj přijede za námi)...

Jsem bývalá pražanda.Jelikož tam nebylo možné koupit byt, tak jsme museli z Prahy a teď jsem za to ráda. Už bych se tam nevrátila. Na návštěvu k našim a zas rychle domů. Je to psycho město. Jedno pěkný hřiště v okolí a tam je celý sídliště, takže si ani nesednete, dítko se ani nezhoupne a na prolejzkách ji málem smetou straší děti. Zlatej kousek naší zahrádky..

To je jasný, nemyslela jsem to zle, jen že bych si těžko zvykala a kor s dětmi, není nad malinkatou vesničku, domeček a zahradu - klídek

No jo, ono holt taky někdy nic jiného nezbývá než si zvyknout...

Přiznám se,že jsem mimo i z Ostravy.A z Brna a Prahy-no coment.Města krásná,ale pro mě moc velká a plno lidí.