Tak jsem dneska mamky moje zlaté měla fakt pocit, že je kone... - diskuze

Tak jsem dneska mamky moje zlaté měla fakt pocit, že je konec a že rodím. Pořád mi tvrdlo břicho, Petřík mi tam zase rval tu svoji šišku a každou chvilku jsem se cítila děsně mokrá. Do toho se starat o Davídka, nakrmit, dát napít, pokrájet mu hranolky z mrkve, jinak by mi to snad do pusy nedal, kdyby tomu nemohl říkat křupinky nebo hranolky, pak utírat podlahu, po tom co za mnou přišel a říkal:\" Mamiško, já už nechci pitíčko. Tak ho nepij Davídku. Já už ho nechci, ono je vylité, už v lahvičce není Tak příjdu do obýváku a tam zastříkaná od šťávy zeď, pohovka, podlaha, odrážedlo, koberec... Davčo, co jsi s tím dělal? Ono se to samo vylilo Jak mi bylo celkem na nic, tak mi to zvedlo náladu Já už to mamko vylívat nebudu, ještě tady je to vylité, dívej Tak jsem to doklidila, výchovně k němu promluvila, dal mi pusu, řekl, že jsem taky jeho miláček a šla jsem si zas lehnout. Pak uvařit. Co to je? Já to vajíčko nechci! To není vajíčko, ale čočka - zeleninka. Tak zas boj, ať se mi prcek zdravě napapká a teď konečně mám už nějakou chvíli čas odpočívat. Všechny ty bolístky zmizely a vypadá to, že zvládneme i dnešek. Zítra nás čeká poradna, tak snad mě nezdrtí a pak již měsíc plánovaný sraz s kámoškama v Olmíku v zoo. Musím to zvládnout, ikdybychom měli posedět u prvního občerstvení v zoo. Tak mi držte pěsti. Protože někdy ty myšlenky jsou horor, ale to asi známe každá. pa