Tak co poradite? - diskuze

holky díky mocveľmi mi to pomohlo

Naty hlavne si nic nevycitej.Prave jsem se skamaradila a obe me kamaradky byly predtim vdane a to za alkoholika.Jedna s nim mela i dceru a take nakonec odesla a ted ma novou rodinu,dalsi 2 deti a doted vi,ze to bylo spravne rozhodnuti a nelituje, i kdyz dcerku vychovavala dlouho uplne sama.Vsechny jsme si notovaly v jednom a to v tom ( jak rikas),ze jsem byly tak blbe a veci proste nevidely.Ted vime vsechny 3,ze v nasem predchozim manzelstvi byly JASNE SIGNALY, ze to neni dobre - tudiz nevdat se nebo se rozvest driv,ale ani jedna jsme to nevidely,nebo si nechtely pripustit.A to jsme myslim 3 inteligentni zenske.Tak to proste je - my zeny milujeme - chceme dotycnemu pomoct, zmenit ho, doufat ve zmenu, nerozbourat rodinu, neporusit slib.Vis co je ale ten dulezity zaver - ze MY jsme to dokazaly a odesly - to je to podstatne. projevila jsi se tim jako uzasna a rozumna mamka a zena.S temi sny je to teda neprijemne ( to nevim jak poradit),ale myslim,ze by to psychologa chtelo. Ono to je asi proto,ze to je porad jakoby neuzavrene, nedoresene, mas strach odkud se objevi.Zkus na to nemyslet - na to co vyresit nemuzes. Bude to kazit zivot jen tobe . Navic tve obavy pripadny problem nijak nezastavi.je to asi dost tezke..ja s bejvalym taky nemam vyresene,ale hororove predstavy nastesti nemam, nicmene,taky bych mu nejradsi par vrazila.Mam zase treba jiny problem , ktery ve me je a nejak se pres to nedokazu prokousat a furt me to nekde v dusi strasi...

Musím ti říct, že máš mé uznání, že jsi ho dokázala opustit. A to sme my ženský, že si vyčítáme, že dítě nebude mít otce, ale ono ho má (že se o syna připravil sám je jeho problém-né tvůj) a spíš bude mít a lepšího!A nechceš to vykřičet někde v lese a představovat si jak tam stojí?? Přeji už jen hezké a příjemné dny a hodný a slušný chlapy. Pá M

Občas mi bývalí taky vleze do snu, ale hororový sny to nejsou. Těžko se dostává něco z hlavy. Popovídala bych si o tom a s maminkou a nebo zkusila třeba psychologa.

Naty, možná by přeci jen stálo za to promluvit s mamkou...dostat to ze sebe všechno. Ono odpuštění bývá někdy hodně těžké. Držím palce. Každopádně si ale už nic nevyčítej. Důležité je, že jsi odešla a že to relativně dobře dopadlo.