šití - diskuze

hA,JA KY OBDIVUJU,Neumim to a nemam na to cas,takze kupujem,nekdy je to silene drahe,takove polštáryky s kytičkami

co se týče,ušití a zkrácení tak to ani omylem,ale zašiju díru a hlavně dělám si ubrusy,koupím jen kanavu avše si vyšiju tak na to sem hrdá

já jsem na šití absolutně levá, vrchol mého umění je, že umím zašít děravé ponožky a přišít knoflík. Šicí stroj je pro mě velice nebezpečné náčiní. Naštěstí švagrová je švadlena a tchyně i můj otec (a to fakt nekecám) šití velice dobře ovládají, takže já jen vše předávám dál:-)

No přiznám se, že jsem asi trochu levá, ale snažím se. Pravda ale je, že co syn chodí a přes den téměř nespí leží šicí sroj víceméně skříni. Vlastně dělám jen zprávky, zkrátit kalhoty, přišít latu na gatě apod. Na šití chci mít klid, a to přes den moc nejde, a v noci na to zase nevidím. Ale v létě ho musím vytáhnout, akutně potřebujem nové potahy na podsedáky na židle.

k 27. jsem si koupila nový šicí stroj. A byl i to první, co jsme si sbalila, když se rozhodlo o mém odstěhování od maměnky. Myslím, že ot mluví za vše

Jsem samouk amatér, ale pokročilý amatér Troufám si říct, že ušiju vše... a ještě mě to hrozně moc baví, je to jeden z mých velkých koníčků. Mám v tom jen jednu slabinu, neumím si udělat sama střih, takže spoléhám na Burdu a vlastní improvizaci. Dokud jsem chodila do práce, šila jsem si skoro vše, šaty, sukně, kalhoty.... jako těhotná jsme si našila rychlozavinovačky, mantinely a vše ostatní do kolébky a postýlky. Teď už je to slabší, víc mě zaměstnává barák a zahrada a taky mé každodenní oblečení - rifle a triko si jen tak neušiju Nicméně, vyřádím se aspoň na závěsech, záclonách, povlečení, potazích na matrace a různé sedáky do dětského pokoje nebo zahradní nábytek. Taky různě opravuju a upravuju oblečení celé rodině. Jednu dobu jsem hodně pletla svetry, ale ty si už raději koupím, domácí výroba se mi nelíbí, i kdyby byla dokonalá Vyšívat a háčkovat umím taky, ale i v tom platí to stejné, co s pletením, nelíbí se mi to.

Já jsem si naposledy ušila sukýnku a povlečení na polštář v pracovní východě na základceNeumím to,ani nemám stroj,ale občas bych to umět chtěla.Bylo by fajn si ušít něco,co v obchodě nemůžu sehnat podle svých představ.

Když byl Ondra malý tak jsem hodně šila, ono na to bylo i dost času. Teď si to raději koupím, protože není čas a i díky cenám látek se to mnohdy nevyplatí.

přišiju knoflík a to je tak asi všechno taky obdivuju všechny z vás, co šijete, háčkujete a já nevím co vše. já sem na toto trdlo a klidně to tu veřejně přiznáma to můj děda byl mistrem v Krasu, babičky taky švadlena a moje mamka je na šití taky šikovná, holt sem se co se krejčovství týče moc nepovedla

Mě před pár roky popadla blbá, když jsem vlezla do Lidlu pro chleba a měli tam šicí stroj asi za 1000,-. Chleba jsem tenkrát nekoupila, ale šicí stroj mi od té doby leží ve skříni. Ztroskotala jsem už na tom, že se mi ani s návodem nepodařila navlíct niť. Knofíky a opravy v ruce nechávám na mou mamku, když dojede. Větší věci dávám kamarádce, její maminka je švadlena a šije pro známý za pár korun.