šití - diskuze

hA,JA KY OBDIVUJU,Neumim to a nemam na to cas,takze kupujem,nekdy je to silene drahe,takove polštáryky s kytičkami

co se týče,ušití a zkrácení tak to ani omylem,ale zašiju díru a hlavně dělám si ubrusy,koupím jen kanavu avše si vyšiju tak na to sem hrdá

já jsem na šití absolutně levá, vrchol mého umění je, že umím zašít děravé ponožky a přišít knoflík. Šicí stroj je pro mě velice nebezpečné náčiní. Naštěstí švagrová je švadlena a tchyně i můj otec (a to fakt nekecám) šití velice dobře ovládají, takže já jen vše předávám dál:-)

No přiznám se, že jsem asi trochu levá, ale snažím se. Pravda ale je, že co syn chodí a přes den téměř nespí leží šicí sroj víceméně skříni. Vlastně dělám jen zprávky, zkrátit kalhoty, přišít latu na gatě apod. Na šití chci mít klid, a to přes den moc nejde, a v noci na to zase nevidím. Ale v létě ho musím vytáhnout, akutně potřebujem nové potahy na podsedáky na židle.

k 27. jsem si koupila nový šicí stroj. A byl i to první, co jsme si sbalila, když se rozhodlo o mém odstěhování od maměnky. Myslím, že ot mluví za vše

Jsem samouk amatér, ale pokročilý amatér Troufám si říct, že ušiju vše... a ještě mě to hrozně moc baví, je to jeden z mých velkých koníčků. Mám v tom jen jednu slabinu, neumím si udělat sama střih, takže spoléhám na Burdu a vlastní improvizaci. Dokud jsem chodila do práce, šila jsem si skoro vše, šaty, sukně, kalhoty.... jako těhotná jsme si našila rychlozavinovačky, mantinely a vše ostatní do kolébky a postýlky. Teď už je to slabší, víc mě zaměstnává barák a zahrada a taky mé každodenní oblečení - rifle a triko si jen tak neušiju Nicméně, vyřádím se aspoň na závěsech, záclonách, povlečení, potazích na matrace a různé sedáky do dětského pokoje nebo zahradní nábytek. Taky různě opravuju a upravuju oblečení celé rodině. Jednu dobu jsem hodně pletla svetry, ale ty si už raději koupím, domácí výroba se mi nelíbí, i kdyby byla dokonalá Vyšívat a háčkovat umím taky, ale i v tom platí to stejné, co s pletením, nelíbí se mi to.

Já jsem si naposledy ušila sukýnku a povlečení na polštář v pracovní východě na základceNeumím to,ani nemám stroj,ale občas bych to umět chtěla.Bylo by fajn si ušít něco,co v obchodě nemůžu sehnat podle svých představ.

Když byl Ondra malý tak jsem hodně šila, ono na to bylo i dost času. Teď si to raději koupím, protože není čas a i díky cenám látek se to mnohdy nevyplatí.

přišiju knoflík a to je tak asi všechno taky obdivuju všechny z vás, co šijete, háčkujete a já nevím co vše. já sem na toto trdlo a klidně to tu veřejně přiznáma to můj děda byl mistrem v Krasu, babičky taky švadlena a moje mamka je na šití taky šikovná, holt sem se co se krejčovství týče moc nepovedla

Mě před pár roky popadla blbá, když jsem vlezla do Lidlu pro chleba a měli tam šicí stroj asi za 1000,-. Chleba jsem tenkrát nekoupila, ale šicí stroj mi od té doby leží ve skříni. Ztroskotala jsem už na tom, že se mi ani s návodem nepodařila navlíct niť. Knofíky a opravy v ruce nechávám na mou mamku, když dojede. Větší věci dávám kamarádce, její maminka je švadlena a šije pro známý za pár korun.

Tak na šití jsem levá jak turecká šavle.

Přišiju knoflík, navleču gumu, zašiju malou dírku.Víc po mě nechtějte

sama sama. Moc mě to baví, vyšívat, šít, ruční práce, to je moje. Nemám to zdaleka tak krásný jak ukazuje předloha případně jaké jsou fotky tady, ale moc mě to baví. A to se cení, ne?

neumím zašívat vůbec, takže když je někde díra, bohužel a když je třeba dírka na ponožce, tak je vyhodím a nebo to zašije tchýně, když jsou kluci u ní. A nějaké takové věci, co se zašít prostě musí, jak natržená bunda, poutko atd.....to dělá Petr jsem šílené kopyto.

Šití je moje závislost, ze které se odmítám léčit. Ještě aby ne, když mám oděvařinu na výtvarné škole a ještě texilařinu jako specializaci v pedagogice na VŠ. Když to jde, tak to ušiju. Teď jsem dodělala kamarádce renesanční šaty a krumlovské slavnosti, před tím slabý fusak do kočárku apod. Jen mám víc plánů než času, takže si nakupuju látky a těším se, že z toho bude to či ono. Jenže jsem hamoun a radši šiju za korunky známým a tak se mi tu to kupí a kupí.Ale co se týká spravování oblečení, na to bych potřebovala lidi, to mě fakt neba.

no tak když vemu jehlu a nit a potřebuji něco zašít tak jo,v tom problém nemám.Ale šicí stroj doma nemám a netroufla bych si na něj.Když potřebuji něco zkrátit tak poprosím mamku.

já jsem na šití levbá do bytu a na sebe raději koupim nové, ale na tanec si musim šít (zdobit) kostým sama, protože koupené je to nezkutečně drahé ale taky to podle toho vypadá šicí stroj nemám

Já tak přišít knoflík, ale ponožky vyhazuju, když jsou děravé. Na stroji neumím, kalhoty mi zkracuje máma. Uměla jsem vyšívat a teď háčkuju každej večer, jak na běžícím páse.

hm tak jako teoreticky to znám, dřív jsem toho našila celkem dost, závěsy, povlečení, oblečení včetně kalhot, šatů, košilí a dokonce i sako pro mamku, ale upřímně teď než bych něco šila tak to radši koupím :-)A co nesnáším je spravování oblečení....na to musím mít tu správnou náladu a ta se někdy nevyskytne i půl roku

Když byla Karolína malá tak jsem se tak nudila, že jsem si našila v rukách nějakých povlaků na polštářky, dečky na poličky. Tak aby se k sobě ladily barvy...Nějak jsem z toho vyrostla a sama sebe přesvědčila o tom, že jakékoliv dekorace jsou naprosto zbytečné.

Jsem v tomhle šílenec-neumím to,ale vyrábím toho hodně.Z triček polštářky a teď nově z triček sukně pro Zuzku.Normálně ani nesladím nit,jednu mám klidně bilou,druhou černou a šiju na červenou látku.Moje výtvory jsou šílené,ale baví mě to.Moje mamka ze mě šíli-ona měří,špendlí,stehuje,entluje a začištuje.Taky jednu věc šije týden.To já mám 10 polštářku za 10minut.Jsem schopná ušit i gatě nebo šaty.

ty vole, tak to vubec. Na to su leva, az hamba.