S důchodcema je to opravdu těžké. Mít úctu ke straým lidem j... - diskuze

S důchodcema je to opravdu těžké. Mít úctu ke straým lidem je asi něco jiného než se osobně setkat a s některými hovořit. Je to sotva týden, co jsem \"zoufale\" otevírala jedno víčko za druhým u jogurtu Princ, aby tam byla alespoň nějaká ta magnetka. Kluci je sbírají. Starší pani na mě spustila, \"no ale pani, to se přeci neotevírá!!!!!!\" a já na ní \"ale pod víčkem má být magnetka a ty jogurty jsou všechny vykradené! Takový si nekoupím!\" Měla děsnou \"starost\" a mě vytočila...Potkávám naprosto pravidelně u Lidla a Penny uvázaného stále stejného pejsana. Minulý týden jsem konečně zahlédla starší pani, které patří a jen jsem ji tak oslovila \"dobrý den, to je váš...já ho vídám i u Lidla...\" a pani, taková sice při těle, ale v zástěře veselá a NEVÝSLOVNĚ šťastná, řekla \"to je moje trasa, Lidl a pak Peny a jste moc hodná! Mějte se hezky!\" Je spousta takových, kteří jsou \"přátelští a chápaví\" a jiní, kteří jsou napružení na celý svět a patřičně nám to dají najevoKdyž se narodil Vojta a já najela s kočárkem do prodejny, opravdu dědek na mě spustil, cože si to dovoluju a ten krám s tím harantem nechám venku...a světe div se, jiní důchodci se na mě otočili a řekli \" jen pojeďte, ten určitě nikdy neměl děti a teď mu všechno vadí!\"Taky nemám ráda, když se motají kolem prcka a většinou to řeším tak, že sdělím \"já spěchám\" čapnu ho do náruče a jdu pryč...Většinou se vtěch nepříjemných situacích načílím, ale po nějaké době, s odstupem si řeknu, jednou mi taky bude sedmdesát a kdo ví, třeba budu úplně stejná a ty mladé maminky budou psát jednou o mě.