banner
Napadlo vás něco zajímavého nebo hledáte inspiraci? Řešíte právě problém s těhotenstvím, porodem, kojením nebo výživou? Pojďme společně sdílet své radosti, starosti, zkušenosti, tipy a triky a podporovat se.

Pro tuto akci musíte být přihlášení

Reakce na příspěvek Honafy - diskuze

13 reakcí

Zobrazit příspěvky podle:
Zaprvé - nechci se hádat, nerejpu, nemyslím to zle Jen mi to nedá, mám pocit, že se potřebuji trochu obhájit. Já to rozhodně nemyslela tak, že malou věčně házím někomu na krk - jsem s ní sama celé dopoledne, až cca do tří, takže uklízím, vařím atd. s ní, hodně se snažím udělat, když spí, jak je vzhůru, věnuju se jí - povídáme si, cvičíme ... když je hodná, klidně ji dám do lehátka a vezmu si ji k práci do kuchyně, nebo je v postýlce s kolotočem, prostě dle situace, někdy si tam musí holt i pobrečet, já plínky nemám a na záchod holt musím I co se týče výchovy, mám svá pravidla a ostatní je dodržují (dudlík se neolizuje, miminko se neposazuje, jí kdy si řekne a ne přesně po třech hodinách, při pláči z bolení bříška se chová, usíná ve své postýlce apod.) Navíc je jí sedm týdnů a doi Vánoc budeme ve svém, takže ani kdyby měla moje máma sklony rozmazlovat, jakože nemá, nestihne to (i když samozřejmě devítiměsíční dítě rozmazlit už lze). Šlo mi o to, jestli vidíte jako problém, že malá není pouze se mnou, ale dejme tomu celkem dvě hodiny denně (ne v kuse, samozřejmě, ale po cca 5-30minutách) ji chová někdo jiný. Jsem trochu citlivka, takže přemýšlím o blbostech i věcech, které by jiný asi neřešil. Samozřejmě kojení, koupání, přebalování, převlékání, hygiena,kočárkování, celodenní kontakt a noční vstávání jsou jen a jen na mně, ostatní jsou na blbnutí (ne že já bych s ní neblbla),sem tam procházku s kočárem a pochování, když mimi tvrdošíjně odmítá samo počkat v postýlce a já fakt něco udělat potřebuju. Hlavně mi šlo o to, jestli mám za tu pomoc být ráda, nebo to je spíš negativum.Toť vše A opakuji - není to nic proti nikomu, nenarážím, nenavážím se, jen a pouze reaguju a dovysvětluju
Pochopila jsem to uz predtim a rikam znovu - urcite pozitivum a jen ty a ty jses a budes mama - par hodin denne to nezmeni.Tady v USA jdou zensky po 3 mesicich do prace minimalne na 5 hodin denne amiminka uz jsou na babysitingu - to je neco co se mi uz nezda),ale je pravda,ze porad i pro takova miminka - mama je jen jedna.Tak neboj.Ja mela takovy pocit jen chvilema - rozcitlivela po porodu a Terry si z toho delal jeste srandu.Rikaval - Viola chce mlikarnu.A presne tak jsem si pripadala - ze u nej je ji dobre, kdyz ji jen houpe - tzn ma ho radsi nez me - ke me chce jen proto,ze chce mliko.Zajima ji jen me prso, ne ja.Pripadal jsem si jak mlikarna a ne jako maminka.Ale to uz je davno pase - uvidis, ze za par mesicu nad timto nebudes vubec uvazovat
Jo, tady vazne nemusis hledat zadny problem. pro dite i pro tebe je prece prinosne, kdyz vidi i ostatni tvare a slysi jine lidi. pozdeji bude vic spolecenska, kdyz bude zvykla i na jine lidi nez na tebe. Nekdo ma tu smulu, ze je na deti uplne sam a co by za to dal, kdyby mel na chvilku za sebe zaskok. Pak jsou deti mnohem vic zavisle na mamince, coz u tech malych nevadi, ale u tech vetsich uz to muze byt problem(viz u nas). Takze klidne dite pujcuj, je to pro ne dobre, kdyz to neni na cele dny
bud rada za pomoc kterou mas, mimi vzdy pozna maminku, mezi tebou a ji to nejsilnejsi pouto jake s nekym jinym byt nemuze..stejne to hlavni a nejdulezitejsi dela vzdy maminka...az povyroste , poleze atd.. ocenis pomoc mnohem vice, ted pokud lezi je to relativne pohoda alespon ja to tak vnimam...uzivej si dokud je to nehybne miminko...a taky je fajn obcas ji zvyknout byt chvili s nekym jinym,to nemluvim otom ze potrebujes budes potrebovat take chvili pro sebe...,nase mala byla az po roce na noc u baicky a uplne v klidku...ale dite ma sve obdobi vse se muze menit...
na to neumim reagovat..tim ze mam 2 najednou, nenosim je vubec..az vecer je ponosi a pohaze manzel..krmim v autesdackach a pokud neco delam v kuchyni..mam je u sebe na zemi na dece...a oni si tam hraji..nebo kdyz spi..a nechci at je nekdo nosi i nasi...protze si na to zvyknou a ja se pak picnu..a pokud si hraji sami, nedotykam se jich ,necham je byt..az pak kdyz jim to je uz malo, zacnu s nima ja blbnout...a vecer manzel..a to mame od narozeni..
Psala jsem to pro tebe,ale taky obecně.Jako pohled nestraníka.Moc se mi líbíš,že nad tím vším přemyšlíš.Jasně problém nikde není.Je to fajn ,že ti někdo pomáha.Co já bych dala za super babičku.Jen jsem uvedla pár příkladu ze života jak to někdy je.Rozhodně jsem nemyslela tebe.Mám pocit,že mě správně pochopila jen Calamity a to protože už má taky děti větší a má nadhled.
@Honafa Já to nepochopila jako mířené proti mně, jen mě to podnítilo k dovysvětlení Já mám vůbec celý život pocit, že se musím neustále obhajovat a bránit skrytému útoku, jsem trochu paranoidní (ale uznávám, že jako dvaadvacetileté prvomatce mi nadhled skutečně chybí )
@fireangel Jej tak to nejsi sama :-) Právě proto jsem tak ráda, že jsou tady i ´zasloužilé´ maminy, které ten nadhled mají.
JÁ SE PŘIDÁVÁM.Není to tak, žemimi ráno předám manželovi a víc mne nezajímá, šlo jen o to, že to nejsem jen a jen já, kdo chová, stará se, hraje si a tak.Když chová manžel, sedím vedle něj, když manžel krmí, sedím vedle něj, když na něj šišlá, sedím vedle něj...jasně, že si skočím na wc a do sprchy, ale i do krámu jedeme oba -teda všichni 3.Šlo mi také jen o to, jestli tím nezpůsobuju malému nějaké negativum a jestli mě bude mít rád, kdž to nejsem jen a jen já, kdo je s ním......přiznám, že jak jsem ještě po porodu trochu citlivá, tak s mě to včera trošku dotklo už jen proto, když vidím, jak je manžel šťastný, když může být s Matym a prostě mám to štěstí, že mi pomůže naprosto se vším i s vařením, vytíráním a dokonce umyl okna, když jse já byla těhule a nemohla. Je šťastný a kor teď, když se na něj už Maty směje.Také nerejpu a nemyslím to zle, ale byla mi ta reakce líto a naopak moc děkuji všem holkám, co nás trošku bránily a podpořily
Terko ,uřčitě bud ráda,já jsem na vše sanma a pomoc bych ocenila.Nevidim na tom nic špatného,že Ti rodiče pomáhají,no a co ????Vždyt jste rodina a ta si má pomáhat.A malá bude zvyklá na jiné lidi než je maminka.Jednou za to budeš ráda.A s to že máš svá pravidla je dobře.My máme také domluvu co se týče posazování ,jídla t a tak ,a musí to babičky respektovat.Vychovávej ji podle svého.pa
Terko, moje sestra to tenkrát měla podobné. Bydlela u našich, kde jsem tenktát byla já i další sestra. Já v osmičce a druhá ségra v prváku. Rádi jsme svého synovečka pochvali a chodili s ním ven. Nic neutrpěl a rozmazlený rozhodně není. Ty hlavní povinnosti stejně byli na sestře ... mamce miminka. My sice bydlíme od našich pryč, ale mamka tu je taky často. Ani jeden kluk není rozmazlený a citově mají oba nejvíce ke mně jako k mamce. Spíše v tom, že má kolem sebe lidi, beru jako výhodu. Kluci jdou k dědovi a babičce bez problémů a ten starší u nich i v jednom roce spal přes noc. Od dvou let s nimi jezdí na dovču. Pláče u nich? To vůbec neznáme, jen se někdy zeptal. Pokud máte vše ujasněné a máte svá pravidla, je vše v poho.
Buď v klidu. Věnuješ se jí dostatečně! A hlavně, ona ví, že ty jsi její maminka. Ikdyby jsi s ní byla míň. Prostě to pozná!
:-) Určitě buď za tu pomoc ráda, je to pozitivum. Ale to jsme se myslím, tak nějak už pod tvým prvním příspěvkem vesměs shodly. Honafa psala o extrémních případech - do té kategorie ty nepatříš.

Vybraná anketa

Bylo vaše dítě očkováno proti pneumokokům? Jakou vakcínou?

17 %
11 hlasů

0 %
0 hlasů

8 %
5 hlasů

58 %
38 hlasů

18 %
12 hlasů

Celkem hlasovalo 66 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Desatero péče po 40
Know-how od odborníků. Tradiční i progresivní oblasti péče o tělo i duši po 40. Pouze pro odvážné, přemýšlivé, schopné vytvořit si vlastní recept.
cena pouze u nás: 349 Kč
Žena po 40