Tak se musím taky \"pochlubit\" jak jsem dnes byla na mrtvici s Davidovy mamky...Já jí mám ráda, ale opět jsem se dnes při návštěvě u nich přesvědčila, že je dobře, že už tam nebydlíme, neboť kdybychom tam bydleli, tak má dnes Tadeášek už dvacet kilo...No nic...k věci..Ve dvě jsem dala malýmu najíst a pak jsme vyrazili. Po půl třetí nám jel bus...Dorazili jsme k babíí domu a od první chvilky ho začla cpát vším co našla (přesto že on jí normálně nejdřív po čtyřech hodinách). Nejdřív mu dala takový ten dlouhý piškotek, tak to jsem neprotestovala, ale těch piškotků přišlo ještě dalších asi deset. Pak chvíli oddech a šla jsem na WC, pak jsem se vrátila a malej měl v ruce Trancetto nebo jak se to jmenuje, takový to měkoučký s tou čoko. náplní, nevím..No samozřejmě jak to bylo měkký, tak celej od toho zaprasenej Babí ho tam otírala po každém soustu sice, ale mě stejně při pohledu na tu rozmatlaninu čokoládovou v jeho rukách málem trefil šlak... Ještě k tomu je to příšerně sladké a bůhví jestli to neobsahuje i kofeinNo nic neměla jsem sílu ani odvahu to řešit. Tak jsem se jen snažila mámě pomoct ho očistit a vzít mu z rukou to co na nich měl tak přilepené, že to ani sám už nedokázal olí
znout.Pak ho po nějaké době vzala na ruku a začla mu dávat ochutnávat bramborovou kaši...byl už tak dost narvanej, ale samozřejmě rád baštil dál (je bezednej...). Já bych proti bramborové kaši nic neměla, ale jen to, že byla na můj vkus tak akorát solená (což znamená pro jiné docela dost solená!)...No už se to ve mě docela vařilo, ale pořád jsem nedokázala nic říct Já to prostě neumím...No a nakonec babí Tadeáškovi povídá: ,,Až přijede tatínek, tak mu dám řízeček s kaší a mamince taky a Tadeáškovi taky dáme ochutnat!\"Ach bože...Tak jsem jen prohodila: ,,No nevim nevim s tim řízkem...\"Ale babí očividně nepochopila můj náznak že si to nepřeju, řekla že to jen zkusíme, že mu to nakrájí na malinký kousíčky...áááááNo nic...když náš tatínek dorazil, tak přišlo na
akci.Porce, že bych to občas nesnědla ani já.Tak jsem se radši zvedla, říkám : ,,Ohlídáš ho mami viď? Já si jdu zakouřit jo?\"Tak jsem šla...hlavu plnou představ co když se začne dávit, protože řízek na kostičky až úplně malinké prostě ještě nejedl takže neumí...Sedím si v chodbě, kouřím a čekám na první zakuckání, které uslyším s utkvělou představou že tam v takovém případě vlítnu a přetáhnu mámu něčím co bude zrovna po ruceKuckání se nekonalo, ale zřejmě se začal tvářit nelibě a vyplivával, protože máma zahlásila z kuchyně: ,,Tak já mu to radši rozmixuju, jemu ty kousíčky fakt ještě nejdou..\"Proboha!!!Konečně jí aspoň tohle došlo. Přišla jsem zpět, Tadeášek už měl v sobě půlku té porce. Máma začla moudřet a ptá se mě kolik mu dávám, aby ho prýýý nepřecpala. Říkám že on z talíře ještě nejedl tak takhle nevím, že jeho porce je jedna sklenička přesnídávky a pak zas až po čtyřech, pěti hodinách to samý.Tak zřejmě pochopila a řekla že už teda radši
konec.Než jsme odjeli tak dostal samozřejmě ještě pár piškotů.Holky stydím se, že jsem nedokázala nic říct, ale já kdybych si tu hubu otevřela, tak jí to nedokážu říct slušně asi a to zas nechci bejt na ní hnusnáTak nevím, třeba se někdy dokopu k tomu si určit mantinely...Zřejmě si příště dám tajně pár panáků ať mi to víc mele...